Historie úprav

PepasAvalonu

Odpověděl/a – 26.únor 16:45

Částečně. Lidi se chovají jako prasata všeobecně. Ve spojitosti s pandemií a chováním lidí je to taky pravda. Ale na druhou stranu nejsou všechna opatření moc inteligentní. Některá jsou vážně na hlavu a velmi retardo*aně odůvodněna. Jinak jsem samozřejmě pro opatření a omezení – ale bylo tam dost takových, která moc nedávají (nebo nedávaly) smysl. A byly spíše na škodu.

Už zase kecají. Mezi hospodskými kecami a těmihle je pár rozdílů: tihle se fajnově vyfiknou, myslí si o sobě a mají moc. Hospodští se baví hlavně o těch kravaťácích. Jinak obě skupiny o sobě mají vysoké mínění, jsou pesvědčeni o neomyslnosti svých názorů, hádají se, ve sněmovně je trošku organizace a dozorčí týpek (ne až tak odlišný od barmana). Ale ty hospodské kecy nezajímají nikoho jiného, kdežto ty fajnové od hochů v oblecích zajímají celý národ. Ale až tak velký rozdíl mezi nima není. Kdybyste takovou moc dali hospodským vysedávačům, oblékli je a nechali ať jednají, moc velký rozdíl by v tom nebyl. Moc poslanců je založená na tom, že se sejdou a dohadují se, často o kravinách.
O pití, vulgaritách a obšasných napadeních by se taky dalo diskutovat. Dav je dav a ten posranecký taky není moc u/spořádaný.
Pokud se někdy vyjímečně objeví dobrý názor, návrh od jednotlivce, tak je ihned rozcupován. A pokud je přijat, tak je během zasedání deformován k nepoznání od původního návrhu až s ním nemá nic společného. Totéž se zákony.

PepasAvalonu

Odpověděl/a – 26.únor 16:52

Částečně. Lidi se chovají jako prasata všeobecně. Ve spojitosti s pandemií a chováním lidí je to taky pravda. Ale na druhou stranu nejsou všechna opatření moc inteligentní. Některá jsou vážně na hlavu a velmi retardo*aně odůvodněna. Jinak jsem samozřejmě pro opatření a omezení – ale bylo tam dost takových, která moc nedávají (nebo nedávaly) smysl. A byly spíše na škodu.
Vláda i poslanci už mě začínají pořádně štvát. Ne snad tím, že by vládní opatření trvaly moc dlouho, ale tou neschopností, nerozhodností, neustálým měněním situací a slibů. Něco řeknou, dokonce slíbí a za týden je to jinak. Tohle už je na vážné profackování. Je mi už koneckonců jedno co udělají – jeslti otevřou nebo zavřou školy a podobně, ale když už tojednou řeknou, tak ať udělají to, co řekli a pořád to nemění. To je naprosto šílené. A nemění to kvůli změnám situace – aby se přizpůsobili (to vůbec). Pokud se situace mění, tak většinou jen kvůli nim, kvůli jejich nařízením.

Už zase kecají. Mezi hospodskými kecami a těmihle je pár rozdílů: tihle se fajnově vyfiknou, myslí si o sobě a mají moc. Hospodští se baví hlavně o těch kravaťácích. Jinak obě skupiny o sobě mají vysoké mínění, jsou pesvědčeni o neomyslnosti svých názorů, hádají se, ve sněmovně je trošku organizace a dozorčí týpek (ne až tak odlišný od barmana). Ale ty hospodské kecy nezajímají nikoho jiného, kdežto ty fajnové od hochů v oblecích zajímají celý národ. Ale až tak velký rozdíl mezi nima není. Kdybyste takovou moc dali hospodským vysedávačům, oblékli je a nechali ať jednají, moc velký rozdíl by v tom nebyl. Moc poslanců je založená na tom, že se sejdou a dohadují se, často o kravinách.
O pití, vulgaritách a obšasných napadeních by se taky dalo diskutovat. Dav je dav a ten posranecký taky není moc u/spořádaný.
Pokud se někdy vyjímečně objeví dobrý názor, návrh od jednotlivce, tak je ihned rozcupován. A pokud je přijat, tak je během zasedání deformován k nepoznání od původního návrhu až s ním nemá nic společného. Totéž se zákony.