Historie úprav

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 22.srpen 18:50

Většina je, včetně nás. Oprostit se od toho je cílem několika lidí a někteří toho i dosáhnou, ale ostatní si to ani neuvědomují. Každý má rád sám sebe, své názory a bude vše s tím spojené taky upřednostňovat, často ne objektivně a mnohdy zaujatě. Volíme si jednu ze dvou nebo vícero věcí, vybrali jsme si ji a na ty ostatní se díváme automaticky skepticky, subjektivně a snažíme se na tom hledat chyby. Pro někoho známená hájit svůj názor to, že se snaží popsat opačný názor, co nejvíc negativně.
Roli v tom hraje ego (neznamená to hned, že jsme arogantní eoisti, ale že zkrátka někdy dokážeme být zaujatí, nezdravě tvrdohlaví a neobjektivní). Je nám to přirozeně vštěpováno výchovou a okolím.
Ale už ten fakt, že si to někteří dokážeme přiznat a uvědomujeme si, že ne vždy jsme zcela objektivní je výhra. Pak už se můžeme soustředit na to, abychom nebyli zaslepení v té záležitosti.
Může to být věc víry, náboženství, politiky, aktulních situací, vztahů, ale i těch nejdrobnějších názorů. Umět se zamyslet nad sebou a kriticky se zkoumat je prý znakem velkého ducha a vyšší inteligence. Takzvaně přemýšlet o svých myšlenkách, názorech a celkově sami o sobě.
Každý je ve své mysli soudcem a bývá kritický ke všemu a všem, jen ne často sám k sobě. Internet, sociální sítě a pohodlná anonymita to je umocňuje tu nezdravou kritičnost k ostatním, odsuzování a neobjektivitu. Pro říkám, že je velkým uměním, obzvlášť v dnešní době, zamyslet se sám nad sebou, analyzovat se, dívat se na sebe kriticky a upřímně.

Gonfaloniér

Odpověděl/a – 22.srpen 18:54

Většina je, včetně nás. Oprostit se od toho je cílem několika lidí a někteří toho i dosáhnou, ale ostatní si to ani neuvědomují. Každý má rád sám sebe, své názory a bude vše s tím spojené taky upřednostňovat, často ne objektivně a mnohdy zaujatě. Volíme si jednu ze dvou nebo vícero věcí, vybrali jsme si ji a na ty ostatní se díváme automaticky skepticky, subjektivně a snažíme se na tom hledat chyby. Pro někoho známená hájit svůj názor to, že se snaží popsat opačný názor, co nejvíc negativně.
Roli v tom hraje ego (neznamená to hned, že jsme arogantní eoisti, ale že zkrátka někdy dokážeme být zaujatí, nezdravě tvrdohlaví a neobjektivní). Je nám to přirozeně vštěpováno výchovou a okolím.
Ale už ten fakt, že si to někteří dokážeme přiznat a uvědomujeme si, že ne vždy jsme zcela objektivní je výhra. Pak už se můžeme soustředit na to, abychom nebyli zaslepení v té záležitosti.
Může to být věc víry, náboženství, politiky, aktulních situací, vztahů, ale i těch nejdrobnějších názorů. Umět se zamyslet nad sebou a kriticky se zkoumat je prý znakem velkého ducha a vyšší inteligence. Takzvaně přemýšlet o svých myšlenkách, názorech a celkově sami o sobě.
Každý je ve své mysli soudcem a bývá kritický ke všemu a všem, jen ne často sám k sobě. Internet, sociální sítě a pohodlná anonymita to je umocňuje tu nezdravou kritičnost k ostatním, odsuzování a neobjektivitu. Pro říkám, že je velkým uměním, obzvlášť v dnešní době, zamyslet se sám nad sebou, analyzovat se, dívat se na sebe kriticky a upřímně.
Kdo si nepřizná, že někdy není zaujatý, tak je to lhář nebo pokrytec a lže sám sobě. Každý má rád své názory. Přehnaně rád, kolikrát až fanaticky a bude je bránit za každou cenu. Nemyslím, že je zaujatý ve všem, ale v něčem. Na určité téma. Já mám taky rád své vlastní názory a i když se o objektivitu a soudnost snažím, ne vždy se mi to při všem daří dodržovat.