Odpověděl/a – 29.červenec 22:06
Osobně předpokládám, že za to může používání nástrojů, začalo to asi nahodilým užíváním šutrů (podobně jako je užívají dnešní lidoopi), což později vedlo k systematickému využívání > vykoumali pěstní klín atd. Je to jako vzájemná synergie „bobek-zelí“, jedno tlačí druhé. ;) :)
Odpověděl/a – 30.červenec 3:58
Osobně předpokládám, že za to může používání nástrojů, začalo to asi nahodilým užíváním šutrů (podobně jako je užívají dnešní lidoopi), což později vedlo k systematickému využívání > vykoumali pěstní klín atd. Je to jako vzájemná synergie „bobek-zelí“, jedno tlačí druhé. ;) :)
dodatek>>>
Ještě to trochu doplním, aby bylo nad čím dumat. ;) :)
Takže – HODNĚ za to může TRÁVA. Nemyslím TU „trávu“, na které ujíždí zjentek a spol., ale obyčejné „blbé traviny“, které se objevily až ve třetihorách.
Když ještě vopičáčci lezli po stromech a maximální „ulovená kořist“ byl dotěrný brablenec, došlo v západní Africe ke změně klimatu. Pralesům už nebylo hej a bestie tráva má zvláštní vlastnost. Uschne a pak velmi snadno vzplane, třeba bleskem apod. Trávě požár nevadí, naopak. Bylo zjištěno, že tráva hoří velmi zvláštním způsobem, úplně při zemi je teplota relativně nízká a kořínkům a semenům trav požár moc neublíží. Zato dřevinám (keře, stromy) je velice nebezpečný. I když strom ohoří jen při zemi a neshoří celý, nýbrž jen do malé hloubky kmene, stačí to k tomu, aby se přerušila látková výměna mezi kořeny a korunou – strom uhyne. (Jde pravděpodobně o evolucí vzniklý mechanismus proti konkurenci ostatního rostlinstva, které „vrhalo stín“.) Trávě pravidelný požár naopak prospívá, jednak uvolní místo pro novou generaci trav, druhak pro ni popel půdu prohnojí.
Klimatická změna spolu s působením nového rostlinného druhu TRÁVY způsobila, že pralesy zmizely a na jejich místech vznikly savany. Stromů málo a opičky chca nechca (pokud se chtěly dostat z bezpečí jednoho očesaného stromu na jiný vzdálený, ovšem od plodů neočesaný strom) holt museli slézt na zem. Kde se ostatně také dalo nalézt i něco k sežrání.
Postupně se pobyt trávený na zemi (s tím, jak řídl prales) prodlužoval, ale stále byl pro opice nebezpečný v porovnání s korunou stromu. Díky „vysoké“ trávě opice neviděly okolí a byly nuceny místo lezení po čtyřech se stavět na zadní končetiny. A to kvůli rozhledu a včasnému spatření predátorů. Pochopitelně ty, které to zvládaly nejlépe a nejdéle vydržely na „zadních“ přežily. Takže díky trávě nelezeme po čtyřech.
Díky vzpřímené chůzi se ovšem uvolnily ruce (doposud zhusta zaměstnané „chozením“), což nesmírně napomohlo k jejich využití na jiné účely > používání nástrojů > šutry, klacky > pěstní klín > sekeromlat atd. V tomto období se začíná rozvíjet to, čemu dnes říkáme inteligence.
Úspěch našeho druhu je ovšem dán pravděpodobně náhodnou evoluční odlišností – změna jazylkové kosti, která umožnila lépe využívat hlasivky (vydávat VELMI široké množství různých zvuků), což nejspíše vedlo ke vzniku řeči. Ta následně vedla k lepší kooperaci při různých činnostech (kupříkladu lov) a tedy i k celkovému úspěchu. Chudáci neandrtálci, i když povšechně byli silnější a větší, dokonce přežili i dobu ledovou, prostě neměli šanci, když se nedokázali domluvit jak nakopat zadky našim předkům – na rozdíl od nich. ;) :D :D
Ale tráva (některé její druhy) ještě jednou nesmazatelně vstoupila určujícím krokem do lidských dějin – a to ve formě OBILÍ. Jakmile se lidstvo naučilo pěstovat obilí (zemědělství) , přestalo být závislé na nahodilostním lovu a sběru jednak, druhak bylo nuceno přestat s kočovným přesunem krajinou. Zemědělské přebytky dovolily specializaci a diferenciaci v lidských společenstvech, vynutily rozvoj dalších vymožeností, kupříkladu: Pěstuješ? Potřebuješ zavlažovat > prvotní „inženýrství“ při budování zavlažovacích kanálů. Nebo: Pěstuješ? Tam kde to jde dobře jeskyně obvykle nejsou > první chýše, potažmo „architektura“. Což v konečném důsledku vedlo ke vzniku CIVILIZACÍ.
Tráva jedna blbá, pitomá, pořád roste a kdo tu mrchu, co má toho TOLIK na svědomí má pořád sekat!?! A teď vydumejte: CO S TÍM? ;) :D :D