Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 12.červen 22:24

Agresivita vždy vzniká výdy z toho samého. Z omezenosti. Z pudů, z nudy, z nevědomosti. Je to vystupňovaný hněv, jehož cílem je ublížit. Je tam nenávist a právě ta nenávist je tou omezeností, protože lidi velmi často nenavidí něco nebo někoho bezrozmyslu, bez jekéhokoli racionálna, bez vzdělání, z nudy, dokonce i z komplexů, nízkého sebevědomí.
Náchylnější jsou muží, protože je to taková ta přirozená „síla“, která chce ven. Lidi ji dokážou ventilovat sportem anebo kultivováním se pomoci vzdělávní, hlavně skrze četbu.
Člověk má v sobě sílu, energii, pudy a ono to chce nějak ven.

Hněv třeba sám o sobě až tak špatný být nemusí, protože on nemusí být vůbec destruktivní, nemusí ohrožovat ostatní, ale ani nás. Může to být motivátor a jistá síla, která pohání vpřed. Taky je to nástroj k prosazování se (neplést s tou agresí), a pomáhá při sebe/obraně. Neříkám, že není destruktivní. Může být a to dokonce velmi, snad nic nedokáže být až takhle ničivé. Jen říkám, že nemusí být, protože dokáže i pomoci v nebezpečných situacích nebo při sebeprosazování, ale je potřeba jej regulovat regulovat, trochu usměrnit a ovládat. Využít jej jen když je třeba.
Být vzteklý, naštavný neznamená křičet, házat věcmi nebo se dokonce prát – navíc tohle už je agresivita. Je to běžná emoce, která není něco čeho je třeba se zbavit. Je to naše součást. Není negativní, ale ani pozitivní. Zkrátka je.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 12.červen 22:59

Agresivita vždy vzniká z toho samého. Z omezenosti. Z pudů, z nudy, z nevědomosti. Je to vystupňovaný hněv, jehož cílem je ublížit. Je tam nenávist a právě ta nenávist je tou omezeností. Protože lidi velmi často nenavidí něco nebo někoho bezrozmyslu, bez jekéhokoli racionálna, bez vzdělání, z nudy, dokonce i z komplexů, nízkého sebevědomí.
Náchylnější jsou muží, protože je to taková ta přirozená „síla“, která chce ven. Lidi ji dokážou ventilovat sportem, něčím, co je baví anebo kultivováním se pomoci vzdělávní, hlavně skrze četbu.
Člověk má v sobě sílu, energii, pudy a ono to chce nějak ven.

Hněv třeba sám o sobě až tak špatný být nemusí, protože on nemusí být vůbec destruktivní, nemusí ohrožovat ostatní, ale ani nás. Může to být motivátor a jistá síla, která pohání vpřed. Taky je to nástroj k prosazování se (neplést s tou agresí), a pomáhá při sebe/obraně. Neříkám, že není destruktivní. Může být a to dokonce velmi, snad nic nedokáže být až takhle ničivé. Jen říkám, že nemusí být, protože dokáže i pomoci v nebezpečných situacích nebo při sebeprosazování, ale je potřeba jej regulovat, trochu usměrnit a ovládat. Využít jej jen když je třeba.
Být vzteklý, naštavný neznamená křičet, házat věcmi nebo se dokonce prát – navíc tohle už je agresivita. Člověk může být naštvaný aniž by něco dělal, ale může ho to i třeba donutit odhodlat se – naštvat se sám na sebe a udělat ten rozhodný krok. Je to běžná emoce, která není něco čeho je třeba se zbavit. Je to naše součást. Není negativní, ale ani pozitivní. Zkrátka je.