Historie úprav
Odpověděl/a – 1.říjen 11:12
Když skončila válka, bylo třeba zemi konsolidovat. Proběhla i měnová reforma..
Bylo u nás dost průmyslu, ale máuo pracovních sil, vzrostl počet nezaměstnaných. Chyběli mladí lidé, mnoho jich padlo e válce, bylo třeba se starat o invalidy, atd.
Ke zlepšení došlo ve 20. . letech.
"Sstabilita a prosperita“ let dvacátých. Ve světě jsme byli považováni za desátou ekonomicky nejsilnější zemi! Jenže Československo nepatřilo, pokud šlo o výdělky jednotlivců, mezi právě rovnostářské státy.
V podstatě se s každým dalším rokem existence republiky více rozevíraly nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími. Chtělo se to umět narodit: pokud do sociálně slabší rodiny, tak vás pravděpodobně ani ta největší píle nevynesla na vrchol. A z potomků prozíravě investujících boháčů se zatím stávali jen větší boháči.
Sláva a lesk dvacátých let, jak nám je dodnes připomínají klasické černobílé filmy z Barrandova, byl světem vyvolených. Snad proto byly tolik oblíbené. Normální lidé u nich mohli snít o životě ve vyšší společnosti. Průměrný dělník vydělával pětistovku měsíčně, a nebyl s to uživit rodinu.
První republika byla také z hlediska zaměstnanosti rozvrstvena geograficky – v Praze bylo lépe a vydělávalo se více, než na Podkarpatské Rusi, kde panovala bída a hlad." atd.
https://www.stoplusjednicka.cz/lesk-bida-ceskoslovenska-jak-vypadal-zivot-nizsich-vrstev-za-prvni-republiky
„Bylo za Tatíčka lépe? Aneb nejslavnější hospodářské mýty První republiky“
„První republika figuruje v našich dějinách jako období nebývalého ekonomického rozkvětu. Jak na tom ale bylo hospodářství doopravdy?“ atd.
Odpověděl/a – 1.říjen 12:51
Když skončila válka, bylo třeba zemi konsolidovat. Proběhla i měnová reforma..
Bylo u nás dost průmyslu, ale málo pracovních sil, vzrostl počet nezaměstnaných. Chyběli mladí lidé, mnoho jich padlo ve válce, bylo třeba se starat o invalidy atd.
Ke zlepšení došlo ve 20. letech.
"Sstabilita a prosperita“ let dvacátých. Ve světě jsme byli považováni za desátou ekonomicky nejsilnější zemi! Jenže Československo nepatřilo, pokud šlo o výdělky jednotlivců, mezi právě rovnostářské státy.
V podstatě se s každým dalším rokem existence republiky více rozevíraly nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími. Chtělo se to umět narodit: pokud do sociálně slabší rodiny, tak vás pravděpodobně ani ta největší píle nevynesla na vrchol. A z potomků prozíravě investujících boháčů se zatím stávali jen větší boháči.
Sláva a lesk dvacátých let, jak nám je dodnes připomínají klasické černobílé filmy z Barrandova, byl světem vyvolených. Snad proto byly tolik oblíbené. Normální lidé u nich mohli snít o životě ve vyšší společnosti. Průměrný dělník vydělával pětistovku měsíčně, a nebyl s to uživit rodinu.
První republika byla také z hlediska zaměstnanosti rozvrstvena geograficky – v Praze bylo lépe a vydělávalo se více, než na Podkarpatské Rusi, kde panovala bída a hlad." atd.
https://www.stoplusjednicka.cz/lesk-bida-ceskoslovenska-jak-vypadal-zivot-nizsich-vrstev-za-prvni-republiky
„Bylo za Tatíčka lépe? Aneb nejslavnější hospodářské mýty První republiky“
„První republika figuruje v našich dějinách jako období nebývalého ekonomického rozkvětu. Jak na tom ale bylo hospodářství doopravdy?“ atd.