Historie úprav
Odpověděl/a – 13.květen 9:45
Není šprochu, by na něm nebylo pravdy trochu. Všechno neplatí na 100 procent.
Cov našem jazyce pochází z Bible :
„Jen zhoubu tvůj jazyk splétá, máš ho ostrý jako břitvu, pleticháři.“ Jenže vlivem špatného překladu z latiny se místo trnu, dostala do citátu břitva. Ale trn i břitva mohou ublížit.
Tato slova měla negativní podtext, dnes se možná zmírnil. Mnohá úsloví, stále ukazují na některé vlastnosti člověka. Takže ostrý jazyk má člověk, který je výřečný, umí argumentovat, často zraňuje, dští síru,
Mít jedovatý, špičatý, zlý jazyk znamená . být uštěpačný,
pomlouvačný, jedovatě, zlomyslně mluvit neuváženě.
V PSJC najdete mnoho přirovnání – “ např. „být výřečný,
výmluvný; umět odmlouvat, hubovat; mlít jazykem – mnoho toho napovídat;
mít jazyk . jako na obrtlíku, ustavičně mluvit atd. "
„
Řekla bych, že toto úsloví souvisí s temperamentem, zpravidla
s cholerikem, jehož ovlivňuje tělní tekutina žluč, takže často má
slinu na jazyku – „plive žlučL, je agresívní, prostořeký, jazyk ho
svědí a často jím ubližuje. Totiž játra se podílejí na výrazu agrese,
ošklivosti a zlobě.
Takže takoví jedinci neuvažují, v jejich srdci sídlí zlé emoce, protože podle čínské medicíny špička jazyka odpovídá srdci.
Když různá přirovnání vznikla,, lidé rozdělení temperamentu neznali, ale zřejmě si všímli i tvaru jazyka. „Co na srdci, to na jazyku“ má v moderní hebrejštině podobu „ma še-al ha-kaved hu gam al ha-llašon“, „co na játrech, to na jazyku“.“
Co na srdci, to na špičce jazyka …. mohou to být slova dobrá, ale i špatná, která vznikají v srdci, rozum je nestačí zvládnout. Tedy žárlivost, závist, nenávist atd. vyvolávají pomluvy a jejich šíření.
Odpověděl/a – 13.květen 11:25
Není šprochu, by na něm nebylo pravdy trochu. Všechno neplatí na 100 procent.
Co o našem jazyku pochází z Bible :
„Jen zhoubu tvůj jazyk splétá, máš ho ostrý jako břitvu, pleticháři.“ Jenže vlivem špatného překladu z latiny se místo trnu, dostala do citátu břitva. Ale trn i břitva mohou ublížit.
Tato slova měla negativní podtext, dnes se možná zmírnil. Mnohá úsloví, stále ukazují na některé vlastnosti člověka. Takže ostrý jazyk má člověk, který je výřečný, umí argumentovat, často zraňuje, dští síru,
Mít jedovatý, špičatý, zlý jazyk znamená být uštěpačný, pomlouvačný, jedovatě, zlomyslně mluvit neuváženě.
V PSJC najdete mnoho přirovnání – “ např. „být výřečný, výmluvný; umět odmlouvat, hubovat; mlít jazykem – mnoho toho napovídat; mít jazyk jako na obrtlíku, ustavičně mluvit atd. "
Řekla bych, že uvedené úsloví o špičatém jazyku či jeho špičce souvisí s temperamentem, zpravidla s cholerikem, jehož jednání ovlivňuje tělní tekutina žluč, takže často má slinu na jazyku – „plive žluč", je agresívní, prostořeký, jazyk ho svědí a často jím ubližuje atd.
Totiž játra se podílejí na výrazu agrese, ošklivosti a zlobě.
Takže takoví jedinci často neuvažují, jednají zbrkle, v jejich srdci sídlí zlé emoce, protože podle čínské medicíny špička jazyka odpovídá srdci.
Když různá přirovnání vznikla,, lidé rozdělení temperamentu neznali, ale zřejmě si všímli i tvaru jazyka. „Co na srdci, to na jazyku“ má v moderní hebrejštině podobu „ma še-al ha-kaved hu gam al ha-llašon“, „co na játrech, to na jazyku“.“
Co na srdci, to na špičce jazyka …. mohou to být slova dobrá, ale i špatná, která vznikají „v srdci“, rozum je nestačí zvládnout.
Tedy žárlivost, závist, nenávist, změna v životě atd. vyvolávají pomluvy a jejich šíření. Netýká se samozřejmě jen choleriků, protože žádný člověk se neřadí k „čistému“ temperamentu.
Ale stále platí, že brány města zavřeš, huby pomlouvačů nikoliv.
Pomluvy jsou jen reakcemi lidí a vypovídají víc o nich než
pomlouvaných.
Jak napsal Jan Werich
„Už vím, že chuť do života a radost z bytí může člověk načerpat
snáz z počínání přírody než z počínání lidí.“
http://azcitaty.cz/citaty-o-zivote/6/#ixzz4gwulKm1t