Odpověděl/a – 27.duben 22:03
Holokaust není dogma, protože to není ani nebylo žádné učení, ale
historický fakt, událost, která se stala.
Nevěřit v holokaust trestné není, trestné je jeho vědomé a úmyslné
popírání. A to je trestné nikoliv proto, že by šlo o nějaké dogma, ale
protože díky odporné mašinérii holocaustu bylo zavražděno přibližně
12 milionů docela obyčejných nevinných lidí (5,9 milionů Židů + cca
5 milionů dalších lidí). Byli zabiti velice odporným, brutálním a
nelidským způsobem, včetně malých dětí. A o takových věcech se
prostě nediskutuje, když pro nic jiného, tak z úcty k obětem.
Jestli máte pocit, že existuje málo důkazů holocaustu, přijeďte, tady kousek máme Terezín – to je takový bonbónek pro začátečníky, ale i tak Vám doporučuji vzít si s sebou silný žaludek a pevné nervy. Pokud by Vám to připadalo málo pak samozřejmě existují i další možnosti, kde nasbírat dostatek důkazů – fotografie, osobní svědectví (existuje i v ČR možnost si vyslechnout nahrané a seshromážděné vypovědi přeživších z několika zemí v několika jazycích), která se i u lidí, kteří se neznali shodují, výpovědi příbuzných a potomků (mám docela dost známých, kterým zahynula velká část rodiny), a pro otrlé je dostupná i Osvětim nebo Dachau, Babi Yar a další. Jestli takhle vypadá dogma …
Odpověděl/a – 27.duben 22:11
Holokaust není dogma, protože to není ani nebylo žádné učení, ale
historický fakt, událost, která se stala.
Nevěřit v holokaust trestné není, trestné je jeho vědomé a úmyslné
popírání. A to je trestné nikoliv proto, že by šlo o nějaké dogma, ale
protože díky odporné mašinérii holocaustu bylo zavražděno přibližně
12 milionů docela obyčejných nevinných lidí (5,9 milionů Židů + cca
5 milionů dalších lidí). Byli zabiti velice odporným, brutálním a
nelidským způsobem, včetně malých dětí. A o takových věcech se
prostě nediskutuje, když pro nic jiného, tak z úcty k obětem.
Jestli máte pocit, že existuje málo důkazů holocaustu, přijeďte, tady kousek máme Terezín – to je takový bonbónek pro začátečníky, ale i tak Vám doporučuji vzít si s sebou silný žaludek a pevné nervy. Pokud by Vám to připadalo málo pak samozřejmě existují i další možnosti, kde nasbírat dostatek důkazů – fotografie, osobní svědectví (existuje i v ČR možnost si vyslechnout nahrané a seshromážděné vypovědi přeživších z několika zemí v několika jazycích), která se i u lidí, kteří se neznali shodují, výpovědi příbuzných a potomků (mám docela dost známých, kterým zahynula velká část rodiny), a pro otrlé je dostupná i Osvětim nebo Dachau, Babi Yar a další. Jestli takhle vypadá dogma …