Historie úprav
Odpověděl/a – 22.duben 10:22
Je pravda, že román Botostroj není komunisticky zaměřený, i když se dá vytušit levicová orientace autoru. Jedině v závěru je zobrazena jedna schůze marxistické skupiny, kterou šéf naruší , ale její organizátor vystupuje ostře proti systému v továrně, jako „obhájce pravdy“.
Jak to bylo ve filmu se dovíte v odkazu, stal se z něj politická agitka,
ktrrá zkreslovala situaci.
„Film je černobílý vizuálně, ale i ideově, a Tomáše Baťu, který
nikde není jmenován a vystupuje jen jako bezejmenný „šéf“, líčí jako
archetyp nemilosrdného kapitalistického vykořisťovatele. Současně je
vyobrazen jako obdivovatel italského fašismu a štědrý sponzor nacistického
hnutí, kterému v předtuše válečných zakázek pošle milion marek.
Když se proti filmu při promítání vzbouřili diváci ve Zlíně (tehdy Gottwaldově), nedovolila si ho pochválit ani dobová kritika. Označila ho za zbytečně schematický a za nevyužitou příležitost
„Vymyšlená scéna šéfovy smrti. Podle Botostroje měl letět do Berlína po nástupu Adolfa Hitlera, ve skutečnosti Tomáš Baťa zahynul půl roku předtím, když letěl do Švýcarska na otevření pobočky svých závodů.
Zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci.
Současně je Baťa vyobrazen jako obdivovatel italského fašismu a štědrý sponzor nacistického hnutí, kterému v předtuše válečných zakázek pošle milion marek.“
kultura.zpravy.idnes.cz/komunisticky-filmovy-skvar-botostroj-zasluhuje-primou-akci-pte-/filmvideo.aspx?c=A090814_145204_filmvideo_ob
–
I když Svatopluk Turek vstoupil do KSČ v roce 1924, pak pracoval jako
reklamní pracovní i Bati a musel pak odejít, romám napsal v roce 1933,
tehdy se Hitler teprve ujal moci a začal prosazovat zahraniční politiku
strachu atd.
V době „tvrdého socialismu“ v 50. letech se Baťa vládnoucím činitelů, nehodil, takže podle toho autoři upravili scénař.
Odpověděl/a – 22.duben 10:30
Je pravda, že román Botostroj není komunisticky zaměřený, i když se dá vytušit levicová orientace autoru. Jedině v závěru je zobrazena jedna schůze marxistické skupiny, kterou šéf naruší , ale její organizátor vystupuje ostře proti systému v továrně, jako „obhájce pravdy“.
Jak to bylo ve filmu se dovíte v odkazu, stala se z něj politická agitka, která zkreslovala situaci.
„Film je černobílý vizuálně, ale i ideově, a Tomáše Baťu, který nikde není jmenován a vystupuje jen jako bezejmenný „šéf“, líčí jako archetyp nemilosrdného kapitalistického vykořisťovatele. Současně je vyobrazen jako obdivovatel italského fašismu a štědrý sponzor nacistického hnutí, kterému v předtuše válečných zakázek pošle milion marek.
Když se proti filmu při promítání vzbouřili diváci ve Zlíně (tehdy Gottwaldově), nedovolila si ho pochválit ani dobová kritika. Označila ho za zbytečně schematický a za nevyužitou příležitost
„Vymyšlená scéna šéfovy smrti. Podle Botostroje měl letět do Berlína po nástupu Adolfa Hitlera, ve skutečnosti Tomáš Baťa zahynul půl roku předtím, když letěl do Švýcarska na otevření pobočky svých závodů.
Zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci.
Současně je Baťa vyobrazen jako obdivovatel italského fašismu a štědrý sponzor nacistického hnutí, kterému v předtuše válečných zakázek pošle milion marek.“
I když Svatopluk Turek vstoupil do KSČ v roce 1924. V letech 1926–1933 pracoval jako grafik (malíř plakátů) ve zlínské firmě Baťa, ale byl vyhozený. Naštval se a sedl k psacímu stolu a začal psát román Botostroj.
Román vyšel v roce 1933, tehdy se Hitler teprve ujal moci a začal prosazovat zahraniční politiku strachu atd.
Navíc Baťovi aj. Turka zažalovali, román se udržel na pultech asi týden a byl soudně zakázaný.
V době „tvrdého socialismu“ v 50. letech se Baťa vládnoucím činitelům nehodil, takže podle toho nejen spisovatel upravili scénař.
Odpověděl/a – 22.duben 18:49
Je pravda, že román Botostroj není komunisticky zaměřený, i když se dá vytušit levicová orientace autoru. Jedině v závěru je zobrazena jedna schůze marxistické skupiny, kterou šéf naruší , ale její organizátor vystupuje ostře proti systému v továrně, jako „obhájce pravdy“.
Jak to bylo ve filmu se dovíte v odkazu, stala se z něj politická agitka, která zkreslovala situaci.
„Film je černobílý vizuálně, ale i ideově, a Tomáše Baťu, který nikde není jmenován a vystupuje jen jako bezejmenný „šéf“, líčí jako archetyp nemilosrdného kapitalistického vykořisťovatele.
Když se proti filmu při promítání vzbouřili diváci ve Zlíně (tehdy Gottwaldově), nedovolila si ho pochválit ani dobová kritika. Označila ho za zbytečně schematický a za nevyužitou příležitost
„Vymyšlená scéna šéfovy smrti. Podle Botostroje měl letět do Berlína po nástupu Adolfa Hitlera, ve skutečnosti Tomáš Baťa zahynul půl roku předtím, když letěl do Švýcarska na otevření pobočky svých závodů.
Zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když letí pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci.
Současně je Baťa vyobrazen jako obdivovatel italského fašismu a štědrý sponzor nacistického hnutí, kterému v předtuše válečných zakázek pošle milion marek.“
Svatopluk Turek vstoupil do KSČ v roce 1924. V letech 1926–1933 pracoval jako grafik (malíř plakátů) ve zlínské firmě Baťa, ale byl vyhozený. Naštval se a sedl k psacímu stolu a začal psát román Botostroj.
Román vyšel v roce 1933, tehdy se Hitler teprve ujal moci a začal prosazovat zahraniční politiku strachu atd.
Navíc Baťovi aj. Turka zažalovali, román se udržel na pultech asi týden a byl soudně zakázaný.
V době „tvrdého socialismu“ v 50. letech se Baťa vládnoucím činitelům nehodil, takže podle toho, nejen sám spisovatel, ale i další, upravili scénař, tudíž se lišil od původního díla.