Historie úprav
Odpověděl/a – 4.březen 12:46
To je součástí zoroastriánství a některých větví buhismu.
V zoroastriánství (některé oblasti Íránu a okolí, dnes už menšiny;
bývalé oblastia vlivy Perské říše) se tělo nepálí ani nepohřbívá.
Mají speciálně věže, kam se nahá těla mrtvých odkládají, a jsou
ponechány jako potrava pro dravé ptáky. Taky supy. Neplatí to jen pro
mnichy, ale pro všechny. Jen na Západě to není moc známé.
V nekterých větvech tibetského buddismu i starších předbuddhistických
tradicích (Tibet, Nepál, Mongolsko, kavkazské národy) praktikují podobný
zvyk. Tam často pohazují zemřelé na skály nebo kopce, a nechává se to
jako potrava pro šelmy a dravce (zejména taky ptáky). Taky se tělo první
omyje a pak se dokonce rozřezává na kusy a ty se pak pohazují po kopci nebo
i v lese.
Zoroastriáni považují mrtvé tělo spíš za nečisté a jako zbytečné.
Uctívají duši a mimo jiné i živly jako oheň, vodu a zemi. Proto
vynášejí těla do oblak, aby sloužíla jako potrava pro hladové ptáky. Ti
se najedí a odklidí nečisté tělo, a voda, oheň ani země nebudou tímto
znečištěny.
Buddhisté to mají jako akt očisty. Nechají těla rozložit živly,
ostatními živošichy prostě přírodou. Berou to jako součást koloběhu
života a znovuzrození (i spojení s přírodou).
Mimo víru to u nich mělo i praktické důvody. V takových zemích a určitých lokalitách je půda kamenitá (horská) a je nedostatek dřeva. Tudíž ani nemohli mrtvoly pálit nebo zakopávat.
Odpověděl/a – 4.březen 12:47
To je součástí zoroastriánství a některých větví buhismu.
V zoroastriánství (některé oblasti Íránu a okolí, dnes už menšiny;
bývalé oblastia vlivy Perské říše) se tělo nepálí ani nepohřbívá.
Mají speciálně věže, kam se nahá těla mrtvých odkládají, a jsou
ponechány jako potrava pro dravé ptáky. Taky supy. Neplatí to jen pro
mnichy, ale pro všechny. Jen na Západě to není moc známé.
V nekterých větvech tibetského buddismu i starších předbuddhistických
tradicích (Tibet, Nepál, Mongolsko, kavkazské národy) praktikují podobný
zvyk. Tam často pohazují zemřelé na skály nebo kopce, a nechává se to
jako potrava pro šelmy a dravce (zejména taky ptáky). Taky se tělo první
omyje a pak se dokonce rozřezává na kusy a ty se pak pohazují po kopci nebo
i v lese.
Zoroastriáni považují mrtvé tělo spíš za nečisté a jako zbytečné.
Uctívají duši a mimo jiné i živly jako oheň, vodu a zemi. Proto
vynášejí těla do oblak, aby sloužíla jako potrava pro hladové ptáky. Ti
se najedí a odklidí nečisté tělo, a voda, oheň ani země nebudou tímto
znečištěny.
Buddhisté to mají jako akt očisty. Nechají těla rozložit živly,
ostatními živošichy prostě přírodou. Berou to jako součást koloběhu
života a znovuzrození (i spojení s přírodou).
Mimo víru to u nich mělo i praktické důvody. V takových zemích a určitých lokalitách je půda kamenitá (horská) a je nedostatek dřeva. Tudíž ani nemohli mrtvoly pálit nebo zakopávat. Nechat je živlů, zvěři a přírodě bylo praktické. Sloučilo se to s jejich vírou o nepotřebnosti těla a očistě.
