Historie úprav
Odpověděl/a – 26.prosinec 18:07
Taková povinnost platí a platila jen někde – dle celních aj.
požadavků a podmínek, dle dohod se zeměmi nebo společnostmi (nebo vůbec
o jakou a čí společnost se jedná), otázka odlišných předpisů, dle
regionu a cesty produktu (tuzemská X zahraniční, v rámci EU, mimo EU), dle
ekonomických spoluprací a tomu odpovídajících dohod a organizací, podle
druhu produktu, podle složité cesty nebo sdílené výroby produktu,
problematická otázka původu (kde není vždy zřejmé v jakém ohledu se
myslí původ), obchod a dohody mezi společnostmi se zahrnutím X
stran (kde třeba místo výroby tvoří jen jednu část), ATD.
V EU platí víceméně volný pohyb zboží… a na takový produkt se
určitě nevztahují předpisy o původu a podobném značení. Některé
takové jsou i v rámci EU, ale to už závisí na druhu zboží (spotřební,
potravinářské). Kde byl výrobek získán (koupen) je taky jiné, než kde
byl vyroben. A vyroben mohl být taky hned na vícero místech nebo se
zapojením vícero zemí a společnsotí (které mohou spadat pod různé
státy). Tuď můžeš vidět, že problematika původu může být vskutku
problémová. ;)
Taky i otázka kupčení a obcházení předpisů. Nebo jen zvIáštních vyjímek. I pokud pocházejí někde z Číny, Brazílie, USA, zemí třetího světa..
Samotná společnost nebo značka může (a nemusí) být odpovědí na
původ.
Otázka domácího a cizího se taky mohou lišit. Třeba
nadnárodní firmy (s pobočkami a působností i pravomocemi –
mezinárodními), česká firma v zahraničí, cizí společnost
v Česku…
Možností je řada, ale neplatí obecné pravidlo pro všechno, že (zahraniční) produkt musí mít vždy štítek se zemí původu. Výrobky můžou mít taky různé o/značení v závilsoti na X faktorech.
(Možností taky je, že jsi to přehlédl. Na krabici, na obalu, přímo na tom prodkutu, v přidaných papírových infromacích atd. Tam někde může být něco ve spojitosti s původem).
Beztak je to česká společnost (netuším, neřeším). 🤣😆 A taky, produkt nemusí mít nezbytně značku společnosti, která produkt vyrábí (tj. firma může prodávat produkty jiných výrobců pod svou vlastní značkou)… otázka obchodu, dohod, privátní značky, maloobchodu, problematiky distribuce, atd. Klidně česká značka, ale zahrniční produkt. 🤣 Případně i naopak.
Faktem je, že původ se špatně dohledává. Není to jednoduché, občas
i nemožné… I inspekce nebo někdo, kdo by to prověřoval, by na to musel
mít slušné deketivy.
Natož třeba čínské výrobky, které kupodivu taky nemusí mít ozančení,
že jsou čínské nebo že z ČLR pocházejí… což ovšem hned neznamená
nekvalitní produkt (dnes), spíš jen, že toho hodně vyprodukují a tvoří
podstatnou část na světovém trhu.
Odpověděl/a – 26.prosinec 18:12
Taková povinnost platí a platila jen někde – dle celních aj.
požadavků a podmínek, dle dohod se zeměmi nebo společnostmi (nebo vůbec
o jakou a čí společnost se jedná), otázka odlišných předpisů, dle
regionu a cesty produktu (tuzemská X zahraniční, v rámci EU, mimo EU), dle
ekonomických spoluprací a tomu odpovídajících dohod a organizací, podle
druhu produktu, podle složité cesty nebo sdílené výroby produktu,
problematická otázka původu (kde není vždy zřejmé v jakém ohledu se
myslí původ), obchod a dohody mezi společnostmi se zahrnutím X
stran (kde třeba místo výroby tvoří jen jednu část), ATD.
V EU platí víceméně volný pohyb zboží… a na takový produkt se
určitě nevztahují předpisy o původu a podobném značení. Některé
takové jsou i v rámci EU, ale to už závisí na druhu zboží (spotřební,
potravinářské).
Kde byl výrobek získán (koupen) je taky jiné, než kde byl vyroben.
A vyroben mohl být taky hned na vícero místech nebo se zapojením vícero
zemí a společností (které mohou spadat pod různé státy). Tuď můžeš
vidět, že problematika původu může být vskutku problémová. ;)
Taky i otázka kupčení a obcházení předpisů. Nebo jen zvIáštních vyjímek. I pokud pocházejí někde z Číny, Brazílie, USA, zemí třetího světa..
Samotná společnost nebo značka může (a nemusí) být určitou odpovědí
na původ nebo alespoň nějaké zařazení -pod koho spadá, kde působí.
Otázka domácího a cizího se taky mohou lišit. Třeba
nadnárodní firmy (s pobočkami a působností i pravomocemi –
mezinárodními), česká firma v zahraničí, cizí společnost v Česku…
Česká společnost a značka vlastněná cizí společností nebo naopak.
Možností je řada, ale neplatí obecné pravidlo pro vše, že (zahraniční) produkt musí mít vždy štítek se zemí původu. Výrobky můžou mít taky různé o/značení v závilsoti na X faktorech.
(Možností taky je, že jsi to přehlédl. Na krabici, na obalu, přímo na tom prodkutu, v přidaných papírových infromacích atd. Tam někde může být něco ve spojitosti s původem).
Beztak je to česká společnost, značka (netuším, neřeším). 🤣😆 A taky, produkt nemusí mít nezbytně značku společnosti, která produkt vyrábí (tj. firma může prodávat produkty jiných výrobců pod svou vlastní značkou)… otázka obchodu, dohod, privátní značky, maloobchodu, problematiky distribuce, atd. Klidně česká značka, ale zahraniční produkt. 🤣 Případně i naopak.
Faktem je, že původ se špatně dohledává. Není to jednoduché, občas
i nemožné… I inspekce nebo někdo, kdo by to prověřoval, by na to musel
mít slušné deketivy.
Natož třeba čínské výrobky, které kupodivu taky nemusí mít ozančení,
že jsou čínské nebo že z ČLR pocházejí… což ovšem hned neznamená
nekvalitní produkt (dnes), spíš jen, že toho hodně vyprodukují a tvoří
podstatnou část na světovém trhu.