Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 26.listopad 15:00

Na zázrak/y ano, na vánoční ne. Vánoce jsou jen svátek, a to ještě smyšlený a převážně komerční. Přestože ten duchovní význam není špatný (rodinný, přátelský, pokojný, lidi pospolu) > přestože se to s realitou většinou rozchází… nepřátelství, spěch, stres, obavy, rozmrzelost, půjčky, sebevraždy (na Vánoce/Nový rok nebo až je to na jaře dožene). Tento pozitivní a idelizovaný duch Vánoc platí jen častečně (někde, u některých nebo v některých ohledech – spolu s vánočními tradicemi).
Spousta ostatních svátků oslavuje události, narození, světce apod., které alespoň jsou víceméně podloženější a odůvodněné (protože se v toho data opravdu udály, tak nebo onak).
Křesťanský svátek je převzatý a účelově zakrývá původní polyteistické slavnosti (a ty jsou zbaveny toho, co je dělalo dobrými). Ježíš se narodil spíše na jaře. To je mj. i v Bibli nebo i těch nejstarších historických spisech o Ježíšovi.

Zázrak, jakož i nadpřirozeno pak mají rozličné definice a chápání. Thaumaturgie nebo theurgie a mystika byly a jsou dost běžné, jako mj. léčitelství, šamanství, občasné jasnovidectví, které by se z pohledu tradičních věd popsalo jako „nadpřirozené“. Cokoli existuje je však přirozené, i když to působí nadpřirozeně nebo mimo racionální chápání (a běžné zkušenosti).
Zázraky* jsou. Na to však netřeba Vánoc a ani to s nimi vůbec nijak nesouvisí.

Zázrak je navíc i z vědeckého hlediska tak nějak uznáván jako jev, který je velmi nepravděpodobný, nulový, téměř vyloučený, ale přesto k němu dojde – proto je to „zázrak“, protože k tomu došlo i navzdory neskutečně velké nepravděpodobnosti.
Výhra v loterii taky může být považována za *zázrak.
Vyhnutí se kulce na poslední chvílli, taky může být subjektivním zázrakem (když někdo nesthine třeba bus, letadlo, aj. která má pak tragickou nehodu).

Disraeli

Odpověděl/a – 26.listopad 15:03

Na zázrak/y ano, na vánoční ne. Vánoce jsou jen svátek, a to ještě smyšlený a převážně komerční. Přestože ten duchovní význam není špatný (rodinný, přátelský, pokojný, lidi pospolu) > přestože se to s realitou většinou rozchází… nepřátelství, spěch, stres, obavy, rozmrzelost, půjčky, sebevraždy (na Vánoce/Nový rok nebo až je to na jaře dožene). Tento pozitivní a idelizovaný duch Vánoc platí jen častečně (někde, u některých nebo v některých ohledech – spolu s vánočními tradicemi).
Spousta ostatních svátků oslavuje události, narození, světce apod., které alespoň jsou víceméně podloženější a odůvodněné (protože se v toho data opravdu udály, tak nebo onak).
Křesťanský svátek je převzatý a účelově zakrývá původní polyteistické slavnosti (a ty jsou zbaveny toho, co je dělalo dobrými). Ježíš se narodil spíše na jaře. To je mj. i v Bibli nebo i těch nejstarších historických spisech o Ježíšovi.

Zázrak, jakož i nadpřirozeno pak mají rozličné definice a chápání. Thaumaturgie nebo theurgie a mystika byly a jsou dost běžné, jako mj. léčitelství, šamanství, občasné jasnovidectví, které by se z pohledu tradičních věd popsalo jako „nadpřirozené“. Cokoli existuje je však přirozené, i když to působí nadpřirozeně nebo mimo racionální chápání (a běžné zkušenosti).
Zázraky* jsou. Na to však netřeba Vánoc a ani to s nimi vůbec nijak nesouvisí.

• Zázrak je navíc i z vědeckého hlediska tak nějak uznáván jako jev, který je velmi nepravděpodobný, nulový, téměř vyloučený, ale přesto k němu dojde – proto je to „zázrak“, protože k tomu došlo i navzdory neskutečně velké nepravděpodobnosti.

Výhra v loterii taky může být považována za zázrak.
Vyhnutí se neštěstí na poslední chvílli, taky může být subjektivním zázrakem (když někdo nesthine třeba bus, letadlo, aj. která má pak tragickou nehodu).