Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.listopad 10:49

A co mají ty prokkamace, co tam vypisuješ, společného s tím, na co se ptáš? 🙄

  1. Pomineme-li podnikové půjčky, jediný legální způsob, jak si mohl občan půjčit peníze, byla Československá státní spořitelna. A ta nepůjčovala jenom tak, většina úvěrů bývala účelových, občan ani peníze neviděl. Např. mu schválili úvěr na televisor, ten musel být československé produkce a černobílý. Občan došel s papírem do elektry, vybral si televisor, dal elektře papír, doplatil v hotovosti část, na kterou se úvěr nevztahoval, odnesl si televisor a spořitelna zaplatila zbylé peníze elektře na účet u živnostenské banky. Jednou z mála neúčelových půjček byla např. půjčka novomanželská, a ta se, taky, vyplácela v hotovosti. Ale ani to ne vždy a po celou dobu minulého systému.
  2. Spořitelna nepůjčila jen tak někomu. Nepředlužila občana. A dobře si ty žadatele o finanční produkty ověřovala.
  3. Většina splátek úvěrů byla realisována srážkami z platu, ke kterému dával žadatel o půjčku písemný souhlas. Nešlo, tedy, nesplácet.

Jak by mohl soudruh občan nesplácet? Když přišel o zaměstnání, musel si do jednoho měsíce najít další, nebo se hlásit národnímu výboru.

Jinak existoval výkon rozhodnutí podle OSŘ, téměř ve shodné úpravě, jako je v OSŘ dodnes. Takže až by došlo na to, že by opravdu neplatil, banka by úvěr zesplatnila, pak podala žalobu, a pak návrh na výkon rozhodnutí. K tomu však docházelo velmi sporadicky.

Žádná jiná sankce, samozřejmě, nehrozila.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 21.listopad 11:37

A co mají ty prokkamace, co tam vypisuješ, společného s tím, na co se ptáš? 🙄

  1. Pomineme-li podnikové půjčky, jediný legální způsob, jak si mohl občan půjčit peníze, byla Československá státní spořitelna. A ta nepůjčovala jenom tak, většina úvěrů bývala účelových, občan ani peníze neviděl. Např. mu schválili úvěr na televisor, ten musel být československé produkce a černobílý. Občan došel s papírem do elektry, vybral si televisor, dal elektře papír, doplatil v hotovosti část, na kterou se úvěr nevztahoval, odnesl si televisor a spořitelna zaplatila zbylé peníze elektře na účet u živnostenské banky. Jednou z mála účelových půjček byla např. půjčka novomanželská a ta se taky vyplácela v hotovosti. Ale ani to ne vždy a po celou dobu minulého systému.
  2. Spořitelna nepůjčila jen tak někomu. Nepředlužila občana. A dobře si ty žadatele o finanční produkty ověřovala.
  3. Většina splátek úvěrů byla realisována srážkami z platu, ke kterému dával žadatel o půjčku písemný souhlas. Nešlo tedy nesplácet.

Jak by mohl soudruh občan nesplácet? Když přišel o zaměstnání, musel si do jednoho měsíce najít další nebo se hlásit národnímu výboru.

Jinak existoval výkon rozhodnutí podle OSŘ, téměř ve shodné úpravě, jako je v OSŘ dodnes. Takže až by došlo na to, že by opravdu neplatil, banka by úvěr zesplatnila, pak podala žalobu a pak návrh na výkon rozhodnutí. K tomu však docházelo velmi sporadicky.

Žádná jiná sankce samozřejmě nehrozila.