Odpověděl/a – 30.říjen 11:25
Z vlastních zkušeností to nebude 😉
Jako turista jsem se cítila dobře i skvěle všude (ta přece platím). Ne
všude mne, za každou cenu oškubou, jako čeští (podnikatelé a podnikavci
v cestovním ruchu).
Sama jsem nikde delší dobu (trvale) nežila. Mohla bych vycházet, jen
z vyprávění známých a rodinných příslušníků (jsou v Kanadě a
v Austrálii a spokojení).
Multikulturní státy jsou tolerantní k přistěhovalcům. Pokud ctí zákony,
začlení se, něco umí a pracují, vždy zapadnou.
Třeba Bali, Samoa, Vanuatu, tam jsou k turistům ještě přátelští.
Než je turisté převálcují, nebo oni z turistů stáhnou kůži /třeba za
každou fotečku, ubytování, stravu, dopravu, jako v ČR).
V Tasmánii Vám, za um, šikovné ruce, řemeslo, radostí urvu ruce 😉
V Tádžikistánu, Kazachstánu Vás budou hostit i obletovat.
Island, na španělských ostrovech je našinci, také prima.
Mně bylo fajn i na těch Řeckých (oblíbené Korfu).
Dokonce i nedůvěřiví a chladní Švýcaři, když „zapadnete“ a
přijmou Vás, umíte, co je žádáno, tak jste také „jejich“.
Vše záleží na úředním šimlu. Ochraně a bezpečnosti země, před
nežádoucími živly.
Nejvíc, nejvíce, vše záleží na lidech, se kterými se venku potkáte,
máte jako sousedy, kolegy. Napříč, celým světem.
Jinak, viz led 😉
Odpověděl/a – 30.říjen 11:54
Z vlastních zkušeností to nebude 😉
Jako turista jsem se cítila dobře i skvěle všude (ta přece platím). Ne
všude mne, za každou cenu oškubou, jako čeští (podnikatelé a podnikavci
v cestovním ruchu).
Sama jsem nikde delší dobu (trvale) nežila. Mohla bych vycházet, jen
z vyprávění známých a rodinných příslušníků (jsou v Kanadě a
v Austrálii a spokojení).
Multikulturní státy jsou tolerantní k přistěhovalcům. Pokud ctí zákony,
začlení se, něco umí a pracují, vždy zapadnou.
Třeba Bali, Samoa, Vanuatu, tam jsou k turistům ještě přátelští.
Než je turisté převálcují, nebo oni z turistů stáhnou kůži /třeba za
každou fotečku, ubytování, stravu, dopravu, jako v ČR).
V Tasmánii Vám, za um, šikovné ruce, řemeslo, radostí urvu ruce 😉
V Tádžikistánu, Kazachstánu Vás budou hostit i obletovat.
Island, na španělských ostrovech je našinci, také prima.
Mně bylo fajn i na těch Řeckých (oblíbené Korfu, bývalo tam bezpečno,
hlídáno, ve vzduchu
i na vodě).
Dokonce i nedůvěřiví a chladní Švýcaři, když „zapadnete“ a
přijmou Vás, umíte, co je žádáno, tak jste také „jejich“.
Vše záleží na úředním šimlu. Ochraně a bezpečnosti země, před
nežádoucími živly.
Nejvíc, nejvíce, vše záleží na lidech, se kterými se venku potkáte,
máte jako sousedy, kolegy. Napříč, celým světem.
Jinak, viz led 😉