Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 16.květen 12:31

Tak se podívej třeba tady do tabulky… ale i zde je vidět, že střední třída tady má dvě vrstvy (nižší, vyšší). A je to víc diskutabilní/ne­jasné. Taky bych řekl, že plno z těch uvedených z „vyšší třídy“ patří spíš do té střední.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Soci%C3%A1ln%C­3%AD_t%C5%99%C3%AD­da#Stupnice_t%C5%99%C­3%ADdn%C3%AD_kla­sifikace

Nějaká jejich charakteristika: vysoká škola anebo alespoň vyšší (vedoucí) pracovní pozice – postup v kariérní hierarchii. Zpravidla minimálně maturita. Jsou zde typická povolání – ekonomická/úřed­nická, zdravotníci, policisté, učitelé, právníci (někdy se berou za „vyšší řídu“ a možná jo – ale podle mě záleží na typu právníka), stejnětak asitenti v těchto povoláních (tedy nižší pozice). Kolem průměrné mzdy a nad. Víc „noblesní“ povolání, společensky více uznávané, vážené, které nemůže dělat kdekdo – buď školy/tituly nebo speciální vyškolení/akademie a různá osvědčení, „vyšší“ kvalifikace.
Prostě nad dělníky a vyučené*.
Jsou relativně „bohatí“, myšleno, tak že mají dostačující příjmy, ale na druhou stranu to vyplývá z jejich titulu a hlavně náplně práce… tedy pracují hodně, odpovědně aj. Mají často víc povinností/závazků, nezastaví se. Časově jsou na tom blbě, když to srovnáme se skutečně bohatými (velkopodnikatelé, profesionální investoři, obecně kapitalisté, jejichž zisky vyplývají z jejich majetku/kapitálu).
Pokud to zobecním, tak by se dalo říct, že k nim patří: menší-větší povědomí o financích, různá pojištění (víc široká, než u dělníků), spoření, MOŽNÁ drobné a jednoduché investování. Připadají si důležití, „řeší“ společenská témata, kterým se trochu věnují, občas se možná zapojují (někteří) do nějakých spolků, mají pravidělné, často zahraniční dovolené čtou motivační literaturu, apod.

Co ale třeba drobný živnostník, kam by se zařadil? Jeho živnost může být různá, stejnětak i jeho náplň práce a příjmy. Nemá třeba školu a to ani vyučení a může brát příjmy, které neodpovídají třeba ani minimální mzdě. Na druhou stranu, druhý živnostník, který je na tom se vzděláním stejně může brát po zdanění i třeba 100 000 měsíčně a to i za minimální námahu – ve srování se střední třídou.
*Ale je to skutečně tak? Nějaký šikovný vyučený řemeslník může brát pohádkové peníze – s menší odpovědností a dalo byse říct i za míň práce, než různí z vyšší střední třídy…
Je to prostě nejasná kategorizace, protože: profese jsou různá, platy a práce se liší a hlavně konkrétní osoba a pracovní pozice to můžou mít jinak (podle firmy, podle druhu povolání). Dva, kteří dělají totéž, nemusí vůbec dělat totéž. Mají například stejný obor, ale každý pracuje jinde, jinak, za jiné peníze (třeba někdo jako dělník ve fabrtice, druhý jako soukromník).
Takže by se to mohlo měřit velikosti příjmů/zisků a celkové zhodnocení finančního a sociálního statusu dotyčného. Což může být silně individuální a nedá se to vždy brát zcela obecně. Jistě, u takové= zdravotní sestry, lékaře, policisty, hasiče atd. je to snazší ale u dalších desítek povolání už to tak jednoduché není.

Disraeli

Odpověděl/a – 16.květen 12:35

Tak se podívej třeba tady do tabulky… ale i zde je vidět, že střední třída tady má dvě vrstvy (nižší, vyšší). A je to víc diskutabilní/ne­jasné. Taky bych řekl, že plno z těch uvedených z „vyšší třídy“ patří spíš do té střední.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Soci%C3%A1ln%C­3%AD_t%C5%99%C3%AD­da#Stupnice_t%C5%99%C­3%ADdn%C3%AD_kla­sifikace

Nějaká jejich charakteristika: vysoká škola anebo alespoň vyšší (vedoucí) pracovní pozice – postup v kariérní hierarchii. Zpravidla minimálně maturita. Jsou zde typická povolání – ekonomická/úřed­nická, zdravotníci, policisté, učitelé, právníci (někdy se berou za „vyšší řídu“ a možná jo – ale podle mě záleží na typu právníka), stejnětak asitenti v těchto povoláních (tedy nižší pozice). Kolem průměrné mzdy a nad. Víc „noblesní“ povolání, společensky více uznávané, vážené, které nemůže dělat kdekdo – buď školy/tituly nebo speciální vyškolení/akademie a různá osvědčení, „vyšší“ kvalifikace.
Prostě nad dělníky a vyučené*.
Jsou relativně „bohatí“, myšleno, tak že mají dostačující příjmy, ale na druhou stranu to vyplývá z jejich titulu a hlavně náplně práce… tedy pracují hodně, odpovědně aj. Mají často víc povinností/závazků, nezastaví se. Časově jsou na tom blbě, když to srovnáme se skutečně bohatými (velkopodnikatelé, profesionální investoři, obecně kapitalisté, jejichž zisky vyplývají z jejich majetku/kapitálu).
Pokud to zobecním, tak by se dalo říct, že k nim patří: menší-větší povědomí o financích, různá pojištění (víc široká, než u dělníků), spoření, MOŽNÁ drobné a jednoduché investování. Připadají si důležití, „řeší“ společenská témata, kterým se trochu věnují, občas se možná zapojují (někteří) do nějakých spolků, mají pravidělné, často zahraniční dovolené čtou motivační literaturu, apod. Mají vyšší příjmy, ale i větší náklady, víc utrácejí (konzum), mají trochu luxusnější život, domy/byty, zařízení, technologie atd. Bohatí v pravém slova smyslu rozhodně nejsou. Od dělníků se liší v tom, že mají „prestižnější“ povolání, nedělají vyloženě rukama (a když, tak ne ve výrobě, ale v něčem ‚důležitějším‘ a líp ohodnoceném), mají většinou vyšší příjmy, vyšší/dražší životní standardy a tedy víc nákladů a výdajů.

Co třeba drobný živnostník, kam by se zařadil? Jeho živnost může být různá, stejnětak i jeho náplň práce a příjmy. Nemá třeba školu a to ani vyučení a může brát příjmy, které neodpovídají třeba ani minimální mzdě. Na druhou stranu, druhý živnostník, který je na tom se vzděláním stejně může brát po zdanění i třeba 100 000 měsíčně nebo i víc a to i za minimální námahu – ve srování se střední třídou (a pořád je to drobný živnostník).
*Ale je to skutečně tak? Nějaký šikovný vyučený řemeslník může brát pohádkové peníze – s menší odpovědností a dalo byse říct i za míň práce, než různí z vyšší střední třídy…
Je to prostě nejasná kategorizace, protože: profese jsou různá, platy a práce se liší a hlavně konkrétní osoba a pracovní pozice to můžou mít jinak (podle firmy, podle druhu povolání). Dva, kteří dělají totéž, nemusí vůbec dělat totéž. Mají například stejný obor, ale každý pracuje jinde, jinak, za jiné peníze (třeba někdo jako dělník ve fabrtice, druhý jako soukromník).
Takže by se to mohlo měřit velikosti příjmů/zisků a celkové zhodnocení finančního a sociálního statusu dotyčného. Což může být silně individuální a nedá se to vždy brát zcela obecně. Jistě, u takové= zdravotní sestry, lékaře, policisty, hasiče atd. je to snazší ale u dalších desítek povolání už to tak jednoduché není.