Odpověděl/a – 16.květen 12:31
Tak se podívej třeba tady do tabulky… ale i zde je vidět, že střední
třída tady má dvě vrstvy (nižší, vyšší). A je to víc
diskutabilní/nejasné. Taky bych řekl, že plno z těch uvedených z
„vyšší třídy“ patří spíš do té střední.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda#Stupnice_t%C5%99%C3%ADdn%C3%AD_klasifikace
Nějaká jejich charakteristika: vysoká škola anebo alespoň vyšší
(vedoucí) pracovní pozice – postup v kariérní hierarchii. Zpravidla
minimálně maturita. Jsou zde typická povolání –
ekonomická/úřednická, zdravotníci, policisté, učitelé, právníci
(někdy se berou za „vyšší řídu“ a možná jo – ale podle mě
záleží na typu právníka), stejnětak asitenti v těchto povoláních (tedy
nižší pozice). Kolem průměrné mzdy a nad. Víc „noblesní“ povolání,
společensky více uznávané, vážené, které nemůže dělat kdekdo –
buď školy/tituly nebo speciální vyškolení/akademie a různá osvědčení,
„vyšší“ kvalifikace.
Prostě nad dělníky a vyučené*.
Jsou relativně „bohatí“, myšleno, tak že mají dostačující příjmy,
ale na druhou stranu to vyplývá z jejich titulu a hlavně náplně práce…
tedy pracují hodně, odpovědně aj. Mají často víc povinností/závazků,
nezastaví se. Časově jsou na tom blbě, když to srovnáme se skutečně
bohatými (velkopodnikatelé, profesionální investoři, obecně kapitalisté,
jejichž zisky vyplývají z jejich majetku/kapitálu).
Pokud to zobecním, tak by se dalo říct, že k nim patří: menší-větší
povědomí o financích, různá pojištění (víc široká, než
u dělníků), spoření, MOŽNÁ drobné a jednoduché investování.
Připadají si důležití, „řeší“ společenská témata, kterým se
trochu věnují, občas se možná zapojují (někteří) do nějakých spolků,
mají pravidělné, často zahraniční dovolené čtou motivační
literaturu, apod.
Co ale třeba drobný živnostník, kam by se zařadil? Jeho živnost může
být různá, stejnětak i jeho náplň práce a příjmy. Nemá třeba školu
a to ani vyučení a může brát příjmy, které neodpovídají třeba ani
minimální mzdě. Na druhou stranu, druhý živnostník, který je na tom se
vzděláním stejně může brát po zdanění i třeba 100 000 měsíčně a
to i za minimální námahu – ve srování se střední třídou.
*Ale je to skutečně tak? Nějaký šikovný vyučený řemeslník může brát
pohádkové peníze – s menší odpovědností a dalo byse říct i za
míň práce, než různí z vyšší střední třídy…
Je to prostě nejasná kategorizace, protože: profese jsou různá, platy a
práce se liší a hlavně konkrétní osoba a pracovní pozice to můžou mít
jinak (podle firmy, podle druhu povolání). Dva, kteří dělají totéž,
nemusí vůbec dělat totéž. Mají například stejný obor, ale každý
pracuje jinde, jinak, za jiné peníze (třeba někdo jako dělník ve fabrtice,
druhý jako soukromník).
Takže by se to mohlo měřit velikosti příjmů/zisků a celkové zhodnocení
finančního a sociálního statusu dotyčného. Což může být silně
individuální a nedá se to vždy brát zcela obecně. Jistě, u takové=
zdravotní sestry, lékaře, policisty, hasiče atd. je to snazší ale
u dalších desítek povolání už to tak jednoduché není.
Odpověděl/a – 16.květen 12:35
Tak se podívej třeba tady do tabulky… ale i zde je vidět, že střední
třída tady má dvě vrstvy (nižší, vyšší). A je to víc
diskutabilní/nejasné. Taky bych řekl, že plno z těch uvedených z
„vyšší třídy“ patří spíš do té střední.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_t%C5%99%C3%ADda#Stupnice_t%C5%99%C3%ADdn%C3%AD_klasifikace
Nějaká jejich charakteristika: vysoká škola anebo alespoň vyšší
(vedoucí) pracovní pozice – postup v kariérní hierarchii. Zpravidla
minimálně maturita. Jsou zde typická povolání –
ekonomická/úřednická, zdravotníci, policisté, učitelé, právníci
(někdy se berou za „vyšší řídu“ a možná jo – ale podle mě
záleží na typu právníka), stejnětak asitenti v těchto povoláních (tedy
nižší pozice). Kolem průměrné mzdy a nad. Víc „noblesní“ povolání,
společensky více uznávané, vážené, které nemůže dělat kdekdo –
buď školy/tituly nebo speciální vyškolení/akademie a různá osvědčení,
„vyšší“ kvalifikace.
Prostě nad dělníky a vyučené*.
Jsou relativně „bohatí“, myšleno, tak že mají dostačující příjmy,
ale na druhou stranu to vyplývá z jejich titulu a hlavně náplně práce…
tedy pracují hodně, odpovědně aj. Mají často víc povinností/závazků,
nezastaví se. Časově jsou na tom blbě, když to srovnáme se skutečně
bohatými (velkopodnikatelé, profesionální investoři, obecně kapitalisté,
jejichž zisky vyplývají z jejich majetku/kapitálu).
Pokud to zobecním, tak by se dalo říct, že k nim patří: menší-větší
povědomí o financích, různá pojištění (víc široká, než
u dělníků), spoření, MOŽNÁ drobné a jednoduché investování.
Připadají si důležití, „řeší“ společenská témata, kterým se
trochu věnují, občas se možná zapojují (někteří) do nějakých spolků,
mají pravidělné, často zahraniční dovolené čtou motivační literaturu,
apod. Mají vyšší příjmy, ale i větší náklady, víc utrácejí
(konzum), mají trochu luxusnější život, domy/byty, zařízení, technologie
atd. Bohatí v pravém slova smyslu rozhodně nejsou. Od dělníků se liší
v tom, že mají „prestižnější“ povolání, nedělají vyloženě
rukama (a když, tak ne ve výrobě, ale v něčem ‚důležitějším‘ a
líp ohodnoceném), mají většinou vyšší příjmy, vyšší/dražší
životní standardy a tedy víc nákladů a výdajů.
Co třeba drobný živnostník, kam by se zařadil? Jeho živnost může být
různá, stejnětak i jeho náplň práce a příjmy. Nemá třeba školu a to
ani vyučení a může brát příjmy, které neodpovídají třeba ani
minimální mzdě. Na druhou stranu, druhý živnostník, který je na tom se
vzděláním stejně může brát po zdanění i třeba 100 000 měsíčně
nebo i víc a to i za minimální námahu – ve srování se střední
třídou (a pořád je to drobný živnostník).
*Ale je to skutečně tak? Nějaký šikovný vyučený řemeslník může brát
pohádkové peníze – s menší odpovědností a dalo byse říct i za
míň práce, než různí z vyšší střední třídy…
Je to prostě nejasná kategorizace, protože: profese jsou různá, platy a
práce se liší a hlavně konkrétní osoba a pracovní pozice to můžou mít
jinak (podle firmy, podle druhu povolání). Dva, kteří dělají totéž,
nemusí vůbec dělat totéž. Mají například stejný obor, ale každý
pracuje jinde, jinak, za jiné peníze (třeba někdo jako dělník ve fabrtice,
druhý jako soukromník).
Takže by se to mohlo měřit velikosti příjmů/zisků a celkové zhodnocení
finančního a sociálního statusu dotyčného. Což může být silně
individuální a nedá se to vždy brát zcela obecně. Jistě, u takové=
zdravotní sestry, lékaře, policisty, hasiče atd. je to snazší ale
u dalších desítek povolání už to tak jednoduché není.