Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 25.prosinec 18:33

Může, ale je to extrémně vzácné. Asi jako když žena porodí dvojčata, kde každé má jiného otce (heteropaternální superfekundace), apod. To jsou jevy, pro jejichž nastání musí nastat řada nepravděpodoných a vzácných faktorů. Ty samotné jsou spíše abnormální. Celé je to nepravděpodobnost na druhou. Aby něco takového nastalo musí být „ideální“ podmínky a sled řady vyjímečných okolností.
Takže stát se to skutečně může, ale jak často? Těžko říct… velmi vzácné případy.

Bokem: Když jsme u dvojčat, tak zajímavá je například propracovanost řeckých mýtů a pověstí, a jak v mnoha případech odrážejí skutečné (možné a pravděpodoné) úkazy, které by navíc při vymýšlení fikce nikoho nenapadly (hlavně ve 2. tis. př.n.l.). Například u Hérakleova příběhu, kde se víckrát vyskytuje motiv dvojčat. Jako samotné jeho početí. Narodil se z dvojčat, jeho otcem byl Zeus, ale otcem jeho dvojčete byl smrtelný člověk. Což je samo o sobě zajímavé, protože superfekundace i samotný její výskyt byl vlastně zjištěn a popsán až v moderní době, v historii nejsou žádné zmínky, přesto v řecké mytologii několikrát (nejen u Hérakla). Později k mladému Héraklovi jeden král posílal svých 50 dcer, aby s nimi zplodil děti. U klasického, starého a vymyšleného příběhu by měl nejspíš mít 50 dětí; ale měl jich 51, protože jedna z nich neotěhotněla a 2 z nich měly dvojčata. Což je navíc pravděpodobná možnost (pokud vezmeme v úvahy, že některé z těch samotných dívek mohly mít v rodině/předcích dvojčata, kde se ta prvděpodobnost o něco málo zvyšuje vzhledem k tomu, že pocházejí od jiných matek), když on sám pocházel z dvojčat – a vyskytly se i u jeho předků… pak by bylo pravděpodobné, že ve velkém množství potomků, by se alespoň jednou ocitly dvojčata; z 50 potomků tak jeden, dva případy. Taky později už jako bůh má Héraklés s bohyní Hébé své poslední dva syny, opět dvojčata. A takových věcí a drobných detailů je tam spousta, v plno příbězích.
Pochopitelně dvojčata zase nebyla neznámá věc, a jejich motiv není úplně vzácný, ale za to heteropaternální superfekundace ano. A u těch dvojčat zde je zvláštní hlavně ten pravděpodobnostní výskyt vzhledem k počtu potomků (na základě genetiky, náhod/celkové pravděpodobnosti).

Disraeli

Odpověděl/a – 25.prosinec 18:39

Může, ale je to extrémně vzácné. Asi jako když žena porodí dvojčata, kde každé má jiného otce (heteropaternální superfekundace), apod. To jsou jevy, pro jejichž nastání musí nastat řada nepravděpodoných a vzácných faktorů. Ty samotné jsou spíše abnormální. Celé je to nepravděpodobnost na druhou. Aby něco takového nastalo musí být „ideální“ podmínky a sled řady vyjímečných okolností.
Takže stát se to skutečně může, ale jak často? Těžko říct… velmi vzácné případy.

Bokem: Když jsme u dvojčat, tak zajímavá je například propracovanost řeckých mýtů a pověstí, a jak v mnoha případech odrážejí skutečné (možné a pravděpodoné) úkazy, které by navíc při vymýšlení fikce nikoho nenapadly (hlavně ve 2. tis. př.n.l.). Například u Hérakleova příběhu, kde se víckrát vyskytuje motiv dvojčat. Jako samotné jeho početí. Narodil se z dvojčat, jeho otcem je Zeus, ale otcem jeho dvojčete byl smrtelný člověk. Což je samo o sobě zajímavé, protože superfekundace i samotný její výskyt byl vlastně zjištěn a popsán až v moderní době, docela nedávno, v historii nejsou žádné zmínky, přesto v řecké mytologii několikrát (nejen u Hérakla). Později k mladému Héraklovi jeden král posílal svých 50 dcer, aby s nimi zplodil děti. U klasického, starého a vymyšleného příběhu by měl nejspíš mít 50 dětí; ale měl jich 51, protože jedna z nich neotěhotněla a 2 z nich měly dvojčata. Což je navíc pravděpodobná možnost (pokud vezmeme v úvahy, že některé z těch samotných dívek mohly mít v rodině/předcích dvojčata, kde se ta prvděpodobnost o něco málo zvyšuje vzhledem k tomu, že pocházejí od jiných matek), když on sám pocházel z dvojčat – a vyskytly se i u jeho předků… pak by bylo pravděpodobné, že ve velkém množství potomků, by se alespoň jednou ocitly dvojčata; z 50 potomků tak jeden, dva případy. Taky později už jako bůh má Héraklés s bohyní Hébé své poslední dva syny, opět dvojčata. A takových věcí a drobných detailů je tam spousta, v plno příbězích.
Pochopitelně dvojčata zase nebyla neznámá věc, a jejich motiv není úplně vzácný, ale za to heteropaternální superfekundace ano. A u těch dvojčat zde je zvláštní hlavně ten pravděpodobnostní výskyt vzhledem k počtu potomků (na základě genetiky, náhod/celkové pravděpodobnosti).