Historie úprav
Odpověděl/a – 10.květen 10:33
Především, co to jsou „moderní technologie“? To je dost široký pojem. Kvalitu života nedělá placatý přístroj, nebo podobné pakoniny, ne, spíš automatická pračka, žehlička, bojler na TUV, horkovzdušná trouba nebo třeba myčka nádobí.
No jak, nevěděli, co to nuda je.
Když jsem byl fakan, tzn. když mi bylo nějakých osm, devět roků, tak bábě ještě žily „karamádky“, tetky, co jim – tehdy – bylo přes osmdesát, devadesát. Tři, čtyři byly? Tak nějak.
To znamená „holky“ narozené v letech 1900 – 1910. Všecky už měly chlapa dávno pod drnem, protože když ony byly narozeny 1900 – 1910, tak chlap byl, minimálně, ročník 1890 – 1900, ale klidně i 1870 něco, ten věkový rozdíl nebyl až tak nic výjimečného, domluvili to rodičové holky, protože chlap byl vdovec a byl zaopatřený, měl barák, pole, krávu atp.
Takže chlap byl mrtvý, třeba deset, dvacet ale i klidně třicet let.
Všecky svorně měly minimální důchod, plus k tomu minimálnímu důchodu měly vdovský důchod. Ten minimální důchod v devadesátkách už byl něco kolem osmi stovek, takže s tím vdovským měly něco přes tisícovku. Kdysi měla spousta lidí minimální důchod, vím i kolik byl, protože prabába z matčiny strany, co zemřela 1997, takže jí ještě pamatuju, měla – zase – jenom vdovský důchod. Ona byla celý život v domácnosti, tak proto. No a pradědek i brababka z otcovy strany měli oba minimální důchod, protože dědek dělal celý život pomocného dělníka, a tak mu podle vejdělků vyšel důchod nižší, než minimální, no tak dostal minimální. A prabába byla žena v domácnosti, akorát za války měla doma štrikovací stroj od Loany a štrikovala fusekle a rukavice pro Wehrmacht, ke Stalingradu, na Winterhilfe štrikovala. 😅 Vím, že to bylo (na tu dobu) poměrně solidně zaplacené, no a díky tomu ona nějak měla důchod, s tím nějak souviselo i to, že dědek byl Totalarbeiter v Říši, prý kvůli tomu důchody byla prabába, tehdy, i u soudu, ale podrobnosti neznám, papíry jsem neviděl.
Tak za Husáka byl minimální důchod kolem Kčs 400.00 a moc se to nezvedalo, na začátku sedmdesátek to bylo něco přes Kčs 300.00, a na konci osmdesátek něco k pětistovce.
No a ty tetky, „karamátky“, bydlely všecky ve starých dřevěnicích, většinou na samotě, ale ne úplně všecky. To byly malé dřevěnice, vešel jsi do chodby, na jedné straně byla kuchyně, a na druhé spíš (a případně chlévek). Nic víc v tom baráku nebylo, někdy byl pod chlévem sklep, ale spíš byl zvlášť.
Inventář jak pro „nuzáky nuzné“: sporák na TP, nebo zděná pec, stůl, lavica a dvě židle, dřevěné, to bylo vidět, že to je ručně vyřezávané „za Krále klacka“. Mycí stůl, truhla, postel a některé měly i nějakou kredencii. Tím to končí, jako.
Všecky měly elektřinu, to si pamatuju, protože jsme za nimi hodně chodili na večer. Jedna měla i tekoucí vodu, ona bydlela v takovém starším zděném baráku, tak tam už to bylo. Jedna bydlela taky ve zděném baráku, prostorném, a tam byla v předsíni pumpa na vodu ze studny. Pumpoval jsi „mama – tata“, pod tím byl odtok a normálně ti tekla voda, jako na studni. Nic víc.
Ta v tom velkým baráku měla rozhlas, přijímač snad ještě z Protektorátu, akorát tam nebyla „už“ ta cedulka „Nezapomeň, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí nebo i smrtí!“ Televisor neměla žádná a jedna měla elektrickou žehličku. Tím je výčet Hebelů elektrických vyčerpán. 👌😅
No jak žily: jeden den v tejdnu byl koupací 😅, tak měly „o zábavu postaráno“, druhý den v tejdnu byl prací, tak měly taky „o zábavu postaráno“. 😅😅
Všecky měly nějakou zahrádku, taky podle toho, jak chodily, jak na tom byly zdravotně, tak podle toho velkou.
Jedna měla kury, myslím, že ještě dvě měly kury a jedna měla i ovcu, nebo dvě ovce? tak nějak. No tak co, ovce se pásly, večer je došla schovat do chléva, ráno vyvedla. Jednoduché! 👌😀
No, tak jednou za tejden chodily do obchodu na nákup, pěšky. Ta, co bydlela v tom zděným baráku u hlavní cesty, ta chodila dvakrát, ono to taky nebylo „putování Jana Amose“, dojít do toho obchodu, když bydlela u hlavní cesty, pro ty ostatní, z hory, většinou ano. No, sem tam k doktorovi, ale ony moc po doktorech nechodily, protože nebyly zvyklé „dokotorovat“. 🤷♀️😅
No a tak zahrádku opečovat, kurám vejce posbírat, nanosit vodu, zatopit, navařit, nanosit vodu, pomýt, vynosit vodu…? To je jiné, než otočit knoflíkem – sporák hřeje, otočit kohoutkem – voda teče. Po večerech si buďto četly, ony teda moc gramotné nebyly, ale každá měla nějakou knížku, jednu, nebo dvě. 😅 Vždycky to byly kněhy nábožné. Vždycky! Jo, to jsem zapomněl: v nedělu do kostela. Vytáhly ještě, z truhly, kroj, co z části pamatoval Marii Terezii, a z části Švédy na mostě, už to asi nebylo tak úplně etnograficky čisté, ale bylo v tom opravdu hodně krojovitosti, no a poďme! 👌😀
Ten kostel byl důležitý, protože to byl sociální kontakt. Ta jedna, co si pamatuju, byla bezdětná a chlap jí umřel už někdy v sedmdesátkách. No tak pokud jsme za ní nedošli my s bábou, nebo nebyla v kostele, tak byla sama.
Ne, nenudily se, ony ani nevěděly, co to je. Protože, že jo, zase chodily do lesa pro klestí, v létě hřiby sbírat, zapošívaly, štupovaly, jo, atp. Jo a chodily brzo spát. 😅
Odpověděl/a – 10.květen 12:31
Především, co to jsou „moderní technologie“? To je dost široký pojem. Kvalitu života nedělá placatý přístroj nebo podobné pakoniny, ne, spíš automatická pračka, žehlička, bojler na TUV, horkovzdušná trouba nebo třeba myčka nádobí.
No jak, nevěděli, co to nuda je.
Když jsem byl fakan, tzn. když mi bylo nějakých osm, devět roků, tak bábě ještě žily „karamádky“, tetky, co jim – tehdy – bylo přes osmdesát, devadesát. Tři, čtyři byly? Tak nějak.
To znamená „holky“ narozené v letech 1900–1910. Všecky už měly chlapa dávno pod drnem, protože když ony byly narozeny 1900–1910, tak chlap byl minimálně ročník 1890–1900, ale klidně i 1870 něco, ten věkový rozdíl nebyl až tak nic výjimečného, domluvili to rodičové holky, protože chlap byl vdovec a byl zaopatřený, měl barák, pole, krávu atp.
Takže chlap byl mrtvý, třeba deset, dvacet, ale i klidně třicet let.
Všecky svorně měly minimální důchod, plus k tomu minimálnímu důchodu měly vdovský důchod. Ten minimální důchod v devadesátkách už byl něco kolem osmi stovek, takže s tím vdovským měly něco přes tisícovku. Kdysi měla spousta lidí minimální důchod, vím i kolik byl, protože prabába z matčiny strany, co zemřela 1997, takže ji ještě pamatuju, měla – zase – jenom vdovský důchod. Ona byla celý život v domácnosti, tak proto. No a pradědek i prababka z otcovy strany měli oba minimální důchod, protože dědek dělal celý život pomocného dělníka, a tak mu podle vejdělků vyšel důchod nižší než minimální, no tak dostal minimální. A prabába byla žena v domácnosti, akorát za války měla doma štrikovací stroj od Loany a štrikovala fusekle a rukavice pro Wehrmacht, ke Stalingradu, na Winterhilfe štrikovala. 😅 Vím, že to bylo (na tu dobu) poměrně solidně zaplacené, no a díky tomu ona nějak měla důchod, s tím nějak souviselo i to, že dědek byl Totalarbeiter v Říši, prý kvůli tomu důchody byla prabába, tehdy, i u soudu, ale podrobnosti neznám, papíry jsem neviděl.
Tak za Husáka byl minimální důchod kolem Kčs 400.00 a moc se to nezvedalo, na začátku sedmdesátek to bylo něco přes Kčs 300.00 a na konci osmdesátek něco k pětistovce.
No a ty tetky, „karamátky“, bydlely všecky ve starých dřevěnicích, většinou na samotě, ale ne úplně všecky. To byly malé dřevěnice, vešel jsi do chodby, na jedné straně byla kuchyně, a na druhé spíš (a případně chlévek). Nic víc v tom baráku nebylo, někdy byl pod chlévem sklep, ale spíš byl zvlášť.
Inventář jak pro „nuzáky nuzné“: sporák na TP, nebo zděná pec, stůl, lavica a dvě židle, dřevěné, to bylo vidět, že to je ručně vyřezávané „za Krále klacka“. Mycí stůl, truhla, postel a některé měly i nějakou kredencii. Tím to končí, jako.
Všecky měly elektřinu, to si pamatuju, protože jsme za nimi hodně chodili na večer. Jedna měla i tekoucí vodu, ona bydlela v takovém starším zděném baráku, tak tam už to bylo. Jedna bydlela taky ve zděném baráku, prostorném, a tam byla v předsíni pumpa na vodu ze studny. Pumpoval jsi „mama – tata“, pod tím byl odtok a normálně ti tekla voda, jako na studni. Nic víc.
Ta v tom velkým baráku měla rozhlas, přijímač snad ještě z Protektorátu, akorát tam nebyla „už“ ta cedulka „Nezapomeň, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí, nebo i smrtí!“ Televisor neměla žádná a jedna měla elektrickou žehličku. Tím je výčet Hebelů elektrických vyčerpán. 👌😅
No jak žily: jeden den v tejdnu byl koupací 😅, tak měly „o zábavu postaráno“, druhý den v tejdnu byl prací, tak měly taky „o zábavu postaráno“. 😅😅
Všecky měly nějakou zahrádku, taky podle toho, jak chodily, jak na tom byly zdravotně, tak podle toho velkou.
Jedna měla kury, myslím, že ještě dvě měly kury a jedna měla i ovcu, nebo dvě ovce? tak nějak. No tak co, ovce se pásly, večer je došla schovat do chléva, ráno vyvedla. Jednoduché! 👌😀
No, tak jednou za tejden chodily do obchodu na nákup, pěšky. Ta, co bydlela v tom zděným baráku u hlavní cesty, ta chodila dvakrát, ono to taky nebylo „putování Jana Amose“, dojít do toho obchodu, když bydlela u hlavní cesty, pro ty ostatní, z hory, většinou ano. No, sem tam k doktorovi, ale ony moc po doktorech nechodily, protože nebyly zvyklé „dokotorovat“. 🤷♀️😅
No a tak zahrádku opečovat, kurám vejce posbírat, nanosit vodu, zatopit, navařit, nanosit vodu, pomýt, vynosit vodu…? To je jiné než otočit knoflíkem – sporák hřeje, otočit kohoutkem – voda teče. Po večerech si buďto četly, ony teda moc gramotné nebyly, ale každá měla nějakou knížku, jednu nebo dvě. 😅 Vždycky to byly kněhy nábožné. Vždycky! Jo, to jsem zapomněl: v nedělu do kostela. Vytáhly ještě z truhly kroj, co z části pamatoval Marii Terezii a z části Švédy na mostě, už to asi nebylo tak úplně etnograficky čisté, ale bylo v tom opravdu hodně krojovitosti, no a poďme! 👌😀
Ten kostel byl důležitý, protože to byl sociální kontakt. Ta jedna, co si pamatuju, byla bezdětná a chlap jí umřel už někdy v sedmdesátkách. No tak pokud jsme za ní nedošli my s bábou nebo nebyla v kostele, tak byla sama.
Ne, nenudily se, ony ani nevěděly, co to je. Protože, že jo, zase chodily do lesa pro klestí, v létě hřiby sbírat, zapošívaly, štupovaly, jo, atp. Jo a chodily brzo spát. 😅
Odpověděl/a – 10.květen 12:49
Především, co to jsou „moderní technologie“? To je dost široký pojem. Kvalitu života nedělá placatý přístroj nebo podobné pakoniny, ne, spíš automatická pračka, žehlička, bojler na TUV, horkovzdušná trouba nebo třeba myčka nádobí.
No jak: nevěděli, co to nuda je.
Když jsem byl fakan, tzn. když mi bylo nějakých osm, devět roků, tak bábě ještě žily „karamádky“, tetky, co jim – tehdy – bylo přes osmdesát, devadesát. Tři, čtyři byly? Tak nějak.
To znamená „holky“ narozené v letech 1900–1910. Všecky už měly chlapa dávno pod drnem, protože když ony byly narozeny 1900–1910, tak chlap byl maximálně ročník 1890–1900, ale klidně i 1870 něco, ten věkový rozdíl nebyl až tak nic výjimečného, domluvili to rodičové holky, protože chlap byl vdovec a byl zaopatřený, měl barák, pole, krávu atp.
Takže chlap byl mrtvý, třeba deset, dvacet, ale klidně i třicet let.
Všecky svorně měly minimální důchod, plus k tomu minimálnímu důchodu měly vdovský důchod. Ten minimální důchod v devadesátkách už byl něco kolem osmi stovek, takže s tím vdovským měly něco přes tisícovku. Kdysi měla spousta lidí minimální důchod, vím i kolik byl, protože prabába z matčiny strany, co zemřela 1997, takže ji ještě pamatuju, měla – zase – jenom vdovský důchod. Ona byla celý život v domácnosti, tak proto. No a pradědek i prababka z otcovy strany měli oba minimální důchod, protože dědek dělal celý život pomocného dělníka, a tak mu podle vejdělků vyšel důchod nižší než minimální, no tak dostal minimální. A prabába byla žena v domácnosti, akorát za války měla doma štrikovací stroj od Loany a štrikovala fusekle a rukavice pro Wehrmacht, ke Stalingradu, na Winterhilfe štrikovala. 😅 Vím, že to bylo (na tu dobu) poměrně solidně zaplacené, no a díky tomu ona nějak měla důchod, s tím nějak souviselo i to, že dědek byl Totalarbeiter v Říši, prý kvůli tomu důchody byla prabába, tehdy, i u soudu, ale podrobnosti neznám, papíry jsem neviděl.
Tak za Husáka byl minimální důchod kolem Kčs 400.00 a moc se to nezvedalo, na začátku sedmdesátek to bylo něco přes Kčs 300.00 a na konci osmdesátek něco k pětistovce.
No a ty tetky, „karamátky“, bydlely všecky ve starých dřevěnicích, většinou na samotě, ale ne úplně všecky. To byly malé dřevěnice, vešel jsi do chodby, na jedné straně byla kuchyně, a na druhé spíž (a případně chlévek). Nic víc v tom baráku nebylo, někdy byl pod chlévem sklep, ale spíš byl zvlášť postavený „v pasínku“, v kopci.
Inventář jak pro „nuzáky nuzné“: sporák na TP, nebo zděná pec, stůl, lavica a dvě židle, dřevěné, to bylo vidět, že to je ručně vyřezávané „za krále Klacka“. Mycí stůl, truhla, postel a některé měly i nějakou kredencii. Tím to končí, jako.
Všecky měly elektřinu, to si pamatuju, protože jsme za nimi hodně chodili na večer. Jedna měla i tekoucí vodu, ona bydlela v takovém starším zděném baráku, tak tam už to bylo. Jedna bydlela taky ve zděném baráku, prostorném, a tam byla v předsíni pumpa na vodu ze studny. Pumpoval jsi „mama – tata“, pod tím byl odtok a normálně ti tekla voda, jako na studni. Nic víc.
Ta v tom velkým baráku měla rozhlas, přijímač snad ještě z Protektorátu, akorát tam nebyla „už“ ta cedulka „Nezapomeň, že poslouchání zahraničního rozhlasu je zakázáno a trestá se káznicí, nebo i smrtí!“ Televisor neměla žádná a jedna měla elektrickou žehličku. Tím je výčet Hebelů elektrických vyčerpán. 👌😅
No jak žily: jeden den v tejdnu byl koupací 😅, tak měly „o zábavu postaráno“, druhý den v tejdnu byl prací, tak měly taky „o zábavu postaráno“. 😅😅
Všecky měly nějakou zahrádku, taky podle toho, jak chodily, jak na tom byly zdravotně, tak podle toho velkou.
Jedna měla kury, myslím, že ještě dvě měly kury a jedna měla i ovcu, nebo dvě ovce?, tak nějak. No tak co, ovce se pásly, večer je došla schovat do chléva, ráno vyvedla. Jednoduché! 👌😀
No, tak jednou za tejden chodily do obchodu na nákup, pěšky. Ta, co bydlela v tom zděným baráku u hlavní cesty, ta chodila dvakrát, ono to taky nebylo „putování Jana Amose“, dojít do toho obchodu, když bydlela u hlavní cesty, pro ty ostatní, „z hory“, většinou ano. No, sem tam k doktorovi, ale ony moc po doktorech nechodily, protože nebyly zvyklé „dokotorovat“. 🤷♀️😅
No a tak zahrádku opečovat, kurám vejce posbírat, nanosit vodu, zatopit, navařit, nanosit vodu, pomýt, vynosit vodu…? To je jiné než otočit knoflíkem – sporák hřeje, otočit kohoutkem – voda teče. Po večerech si buďto četly, ony teda moc gramotné nebyly, ale každá měla nějakou knížku, jednu nebo dvě. 😅 Vždycky to byly kněhy nábožné. Vždycky! Jo, to jsem zapomněl: v nedělu do kostela. Vytáhly ještě z truhly kroj, co z části pamatoval Marii Terezii a z části Švédy na mostě, už to asi nebylo tak úplně etnograficky čisté, ale bylo v tom opravdu hodně krojovitosti, no a poďme! 👌😀
Ten kostel byl důležitý, protože to byl sociální kontakt. Ta jedna, co si pamatuju, byla bezdětná a chlap jí umřel už někdy v sedmdesátkách. No tak pokud jsme za ní nedošli my s bábou nebo nebyla v kostele, tak byla sama.
Ne, nenudily se, ony ani nevěděly, co to je. Protože, že jo, zase chodily do lesa pro klestí, v létě hřiby sbírat, zapošívaly, štupovaly, jo, atp. Jo a chodily brzo spát. 😅