Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 31.říjen 14:33

Veškeré obyvatelstvo, obyčejní lidi, neznají nikoho z (vrcholových) politiků osobně. Někteří lidé si občas pustí projev někoho z nich, každopádně drtivá většina informací je z médií, jako internetových deníků, tisku a hodně ze sociálních sítí (kde se to jen hemží předsudky), dále z hospod, řečí ostatních a hodně taky podle kampaní.
Na základě toho, co občas řeknou nebo toho, co dělají (či nedělají), si rozumný člověk dokáže vytvořit určitý obrázek… rozhodně to ale není nic dostačujícího, nic co by stačilo k volbám nebo hodnocení (od/souzení) těch lidí, rozhodně ne u většiny případů.
Už jen ten pricnip (i médií – i těch serióznějších), jak mluví hlavně jen o lidech nebo o zbytečných událostech s nimi souvisejících, všechno je to o hodnocení, (od)souzení, o klepech, (subjektivních) názorech..... Lidi se nebaví o ideích, o myšlenkách, plánech, co vytvořit, o tom, co zlepšovat, nesnaží se něco měnit,… baví se jen o lidech (politicích, celebritách) ve smyslu, že se hádají a podléhají buď jedněm nebo druhým předsudkům a (neobjektivním) vlivům. To je omezenost a tak trochu ubohost. Je to hlavně zbytečné. Tráví tolik času „diskutováním“ (především stěžováním) o někom, koho vůbec neznají… a co ani nemá smysl.

Média a řeči/drby (ať už negativní nebo „pozitivní“ – né že by byly pozitviní, ale jakože jsou pozitivní vůči té osoby/věci, které se jí týkají, tzn. že jí/jemu nadřžují) a od toho máš výsledek, zda lidi mají nebo nemají rádi nějakého politika, či jinou veřejně známou osobu. Záleží na kterou stranu (a proč) se přidají… neboj, sami často nevědí. Zařídí to za ně média, anti/propagace a propaganda.

Po osobním sektání, ale i jistém sblížení se známými osobnostmi, se plno lidem stalo, že osobu, kterou dříve (z doslechu, médií) měli rádi a obdivovali, pak už rádi neměli. Seznali, že politik/celebrita, která jim byla sympatická, je po osobním setkání velmi nepříjemná, protivná, arogantní, třeba i vulgární a podobně. U jiné, ke které měli trochu antipatie nebo je nezajímala, tak po sektání s ní zjistili, že je to vlastně příjemná, vzdělaná a charakterní osoba. Stává se to hodně často (i mě se to stalo)… vlastně opravdu velkému počtu lidem, kteří měli tu možnost, blíže poznat někoho veřejně známého.

Disraeli

Odpověděl/a – 31.říjen 14:42

Veškeré obyvatelstvo, obyčejní lidi, neznají nikoho z (vrcholových) politiků osobně. Někteří lidé si občas pustí projev někoho z nich, každopádně drtivá většina informací je z médií, jako internetových deníků, tisku a hodně ze sociálních sítí (kde se to jen hemží předsudky), dále z hospod, řečí ostatních a hodně taky podle kampaní.
Na základě toho, co občas politici a spol řeknou nebo toho, co dělají (či nedělají), si rozumný člověk dokáže vytvořit určitý obrázek… rozhodně to ale není nic dostačujícího, nic co by stačilo k volbám nebo hodnocení (od/souzení) těch lidí, rozhodně ne u většiny případů.
Už jen ten pricnip (i médií – i těch serióznějších), jak mluví hlavně jen o lidech nebo o zbytečných událostech s nimi souvisejících, všechno je to o hodnocení, (od)souzení, o klepech, (subjektivních) názorech..... Lidi se nebaví o ideích, o myšlenkách, plánech, co vytvořit, o tom, co zlepšovat, nesnaží se něco měnit,… baví se jen o lidech (politicích, celebritách) ve smyslu, že se hádají a podléhají buď jedněm nebo druhým předsudkům a (neobjektivním) vlivům. To je omezenost a tak trochu ubohost. Je to hlavně zbytečné. Tráví tolik času „diskutováním“ (především stěžováním) o někom, koho vůbec neznají… a co ani nemá smysl. Je to většinou jako když se dvě slepice ze sousedství baví o někom třetím… Můžou to být zbytečné kecy/klepy a může to být i konverzace trochu na úrovni… ale ten princip je pořád stejný. MUSÍ řešit a hodnotit někoho jiného, koho třeba ani neznají.

Média a řeči/drby (ať už negativní nebo „pozitivní“ – né že by byly pozitviní, ale jakože jsou pozitivní vůči té osoby/věci, které se jí týkají, tzn. že jí/jemu nadřžují) = od toho máš výsledek, zda lidi mají nebo nemají rádi nějakého politika, či jinou veřejně známou osobu. Záleží na kterou stranu (a proč) se přidají… neboj, sami často nevědí. Zařídí to za ně média, anti/propagace a propaganda.

Po osobním sektání, ale i jistém sblížení se známými osobnostmi, se plno lidem stalo, že osobu, kterou dříve (z doslechu, médií) měli rádi a obdivovali, pak už rádi neměli. Seznali, že politik/celebrita, která jim byla sympatická, je po osobním setkání velmi nepříjemná, protivná, arogantní, třeba i vulgární a podobně. U jiné, ke které měli trochu antipatie nebo je nezajímala, tak po sektání s ní zjistili, že je to vlastně příjemná, vzdělaná a charakterní osoba. Stává se to hodně často (i mě se to stalo)… vlastně opravdu velkému počtu lidí, kteří měli tu možnost, blíže poznat někoho veřejně známého.