Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 3.říjen 19:29

Myslím, že to nemá konkrétní odborný název. Často se tomu říká analýza autorství a u té se používá několik lingivistických metod, aby se zjistilo (potvrdilo, vyvrátilo) zde je někdo autor – anonymní nebo třeba pochybný, nejasný. Tak se například zjišťovalo, zda Iliadu a Odysseu napsal tentýž spisovatel (podle podobnosti textu). Umělecký, či psací styl, perspektiva, používání slov, obratů, jejich častost,… Zkrátka styl psaní, který pramení z osobnosti i jeho možností (stejně jako limitů, jako je například slovní zásoba).

Neexistuje jiný typický rys, než vyjadřování… ano sice se může člověk snažit psát jinak, zkoušet jiná slova, psát jiné názory, něco obměňovat, ale svůj rukopis nezapře. Je to dáno hlavně slovní zásobou a tím, jak často která slova používá, k čemu se uchyluje atd. Tak třeba různé programy vyhodnucují slova v textu, jak často jsou použivaná/opa­kovaná, v jakém rozemzí, čeho se autor drží, jaký má slovosled, co je pro něj typické. Ale i tohle všechno se dá do jisté míry pozměnit. Protože když někdo napíše něco ve 20 letech a později jinou knihu v 70 a během té doby usilovně studuje, trénuje psaní, vyjadřování, i on sám se během tu dobu velice změní a stane se z něj v posdtatě jiný člověk, tak ani pak nepoznáš, že ty knihy jsou od stejného člověka (protože v podstatě jakoby ani nemusí být… ten člověk za tu dobu projde takovou přeměnou, že z něj bude někdo jiný, než jakým byl).
Takže neexistuje nic jedinečného, co by na 100 % (ani blízko sta procent) dokázalo dokonale identifikovat autora/člověka – jen pokud se moc nevyvíjí.
A k oné analýze potřebuješ víc textu, z jedné věty nebo odstavce to fakt nepoznáš… Něco jinéh je, když už porovnáváš dvě knihy. Máš pak hromadu textu/informací i indikátorů k porovnání, vyhodnocování.

Disraeli

Odpověděl/a – 3.říjen 19:33

Myslím, že to nemá konkrétní odborný název. Často se tomu říká analýza autorství a u té se používá několik lingivistických metod, aby se zjistilo (potvrdilo, vyvrátilo) zde je někdo autor – anonymní nebo třeba pochybný, nejasný. Tak se například zjišťovalo, zda Iliadu a Odysseu napsal tentýž spisovatel (podle podobnosti textu). Umělecký, či psací styl, perspektiva, používání slov, obratů, jejich častost,… Zkrátka styl psaní, který pramení z osobnosti i jeho možností (stejně jako limitů, jako je například slovní zásoba).

Neexistuje jiný typický rys, než vyjadřování… ano sice se může člověk snažit psát jinak, zkoušet jiná slova, psát jiné názory, něco obměňovat, ale svůj rukopis nezapře, stejně jako slova, která zná (nebo nezná) a jak je používá (to JAK toho v sobě zahrnuje spoustu). Je to dáno hlavně slovní zásobou a tím, jak často která slova používá, k čemu se uchyluje atd. Tak třeba různé programy vyhodnucují slova v textu, jak často jsou použivaná/opa­kovaná, v jakém rozemzí, čeho se autor drží, jaký má slovosled, co je pro něj typické. Ale i tohle všechno se dá do jisté míry pozměnit. Protože když někdo napíše něco ve 20 letech a později jinou knihu v 70 a během té doby usilovně studuje, trénuje psaní, vyjadřování, i on sám se během tu dobu velice změní a stane se z něj v podstatě jiný člověk, tak ani pak nepoznáš, že ty knihy jsou od stejného člověka (protože v podstatě jakoby ani nemusí být… ten člověk za tu dobu projde takovou přeměnou, že z něj bude někdo jiný, než jakým byl).
Takže neexistuje nic jedinečného, co by na 100 % (ani blízko sta procent) dokázalo dokonale identifikovat autora/člověka – jen pokud se moc nevyvíjí.
A k oné analýze potřebuješ víc textu, z jedné věty nebo odstavce to fakt nepoznáš… Něco jiného je, když už porovnáváš dvě knihy. Máš pak hromadu textu/informací a indikátorů k porovnání, vyhodnocování. Na základě charakteristiky a stylu textů se pak ukáže, zda jsou si podobné – z různých hledisek.