Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 13.červenec 20:07

Obecně ne, protože je to omezování veřejného i soukromého života, omezování práv, ekonomické omezování (nikoli nezbytně), vlastně vůbec omezování a diktát všeobecně ve spoustě aspektech. Uznávání jen toho „jednoho správného“ názoru (či souboru názorů), protože je to vlastně diktatura ideologie. Ovládání a omezování i soukromého života (co se musí, co je správné – a to i v hloupostech nebo subjektivních věcech).
MŮŽE tam být nižší kriminalita, MŮŽE tam být ŘÁD (většinou je), MŮŽOU tam být lepší mravy, dokonce třeba i hodnoty a stabilita. To však nejsou věci samy o sobě nebo přímo produkty (a cíle) totality/totalitní vlády, takže se to tak nedá brát. Nejsou to tedy vyloženě pozitiva. A takový typ vlády a organizace plodí spíš jen problémy (z věčného omezování a útlaku toho moc dobrého nevzejde).

ALE NEEXISTUJÍ jen dva póly, demokracie a totalita/diktatura (nebo „demokratický“ a „nedemokratický“). Existuje hromada uspořádání, politických systému, forem vlád, atd. To, že je demokracie lepší než totalita, neznamená, že je demokracie nejlepší. Všechno je lepší než totalita, protože to je de facto konkrétní typ tyranie a útlaku (tyranie má mnoho podob, totalita je jednou z nich, např. monarchie – despocie/tyranie, demokracie – diktatura/totalita, aristokracie – oligarchie, popř plutokracie. A demokracii lze takto odlišovat ještě různě, například samotnou demokracii brát jako špatnou – a její dobrou formu jako politeiu = efektivní a spravedlivou vládu lidu, další negativní rozdělení například naochlokracii, byrokracii, anarchii a další).

Disraeli

Odpověděl/a – 13.červenec 20:10

Obecně ne, protože je to omezování veřejného i soukromého života, omezování práv, ekonomické omezování (nikoli nezbytně), vlastně vůbec omezování a diktát všeobecně ve spoustě aspektech. Uznávání jen toho „jednoho správného“ názoru (či souboru názorů), protože je to vlastně diktatura ideologie. Ovládání a omezování i soukromého života (co se musí, co je správné – a to i v hloupostech nebo subjektivních věcech).
MŮŽE tam být nižší kriminalita, MŮŽE tam být ŘÁD (většinou je), MŮŽOU tam být lepší mravy, dokonce třeba i hodnoty a stabilita. To však nejsou věci samy o sobě nebo přímo produkty (a cíle) totality/totalitní vlády, takže se to tak nedá brát. Nejsou to tedy vyloženě pozitiva. A takový typ vlády a organizace plodí spíš jen problémy (z věčného omezování a útlaku toho moc dobrého nevzejde).

ALE NEEXISTUJÍ jen dva póly, demokracie a totalita/diktatura (nebo „demokratický“ a „nedemokratický“). Existuje hromada uspořádání, politických systému, forem vlád, atd. To, že je demokracie lepší než totalita, neznamená, že je demokracie nejlepší. Všechno je lepší než totalita, protože to je de facto konkrétní typ tyranie a útlaku (tyranie má mnoho podob, totalita je jednou z nich. Např. další srovnání dobré vlády a jejího tyranského protějšku: monarchie – despocie/tyranie, demokracie – diktatura/totalita, aristokracie – oligarchie, popř plutokracie. A demokracii lze takto odlišovat ještě různě, například samotnou demokracii brát jako špatnou – a její dobrou formu jako politeiu = efektivní a spravedlivou vládu lidu, další negativní rozdělení například na ochlokracii, byrokracii, anarchii a další).