Historie úprav
Odpověděl/a – 21.březen 12:34
Už základ podst. jména napovídá, že jjde o slovo odvozené od slovesa válet příponou-nda. utvořený podle vzoru palanda. Dnes jako zboží je neutrální, jinak jde o slovo hovorové, tedy pro mluvený spisovný jazyk,
Zsjímavosti v odkazu.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5242
Slovo válenda není zcela nové; typ lůžka, který označuje, se u nás vyrábí a prodává již několik desítiletí. Už v době svého vzniku vzbuzoval tento název nesouhlas pro slangový původ. Přestože uplynula delší doba a přestože značná část veřejnosti slovo válenda přijala, ozývají se proti němu někdy ještě záporné hlasy a vedou se o něm občasné diskuse.
Pro některé uživatele jazyka je název válenda nepřijatelný proto, že pro ně má expresivní až poněkud vulgární zabarvení. Má to v podstatě dvě příčiny: spojují si tento název dosud ještě se základovým slovesem válet se a pociťují silně expresivitu některých slov zakončených příponou -nda. Sloveso válet se je poněkud zhrubělé a má stejný význam jako expresivní předponová slovesa rozvalovat se, povalovat se apod. Název válenda tak vzbuzuje představu, že předmět jím označený má sloužit nebo slouží k válení tj. k povalování, zahálení. Druhou příčinou expresivního zabarvení slova válenda je přípona -nda. Se zakončením -nda se u slohově neutrálních jmen setkáváme jen ojediněle — jsou to jednak přejatá jména zcela zdomácnělá jako veranda, palanda, bunda, která označují konkrétní předměty (zakončení -nda zde ovšem necítíme jako příponu), jednak jména pociťovaná dosud jako cizí, například girlanda, dividenda, legenda aj. Naopak častá je přípona -nda u výrazně expresivních a často hanlivých ženských podstatných jmen jako štramanda, pašanda, treperenda, drnda, vojanda, flanda atd. A konečně se touto příponou tvoří expresivní jména dějová, např. klouzanda, honěnda, čmuchanda, makanda, šuškanda, šeptanda; setkáváme se s ní také u skupiny slov jako legranda, švanda, junda. Ke skupině expresivních dějových jmen patří i slovo válenda, ovšem pouze ve svém původním významu „povalování, nečinnost“. [310]Svým druhým, novým významem, který Slovník spisovného jazyka českého vykládá jako ‚široké čalouněné lůžko, gauč bez opěradel‘, označuje konkrétní předmět (který je určen ke spaní nebo k odpočívání).
Odpověděl/a – 22.březen 14:50
Už základ podst. jména napovídá, že jde o slovo odvozené od slovesa válet příponou-nda. utvořený podle vzoru palanda. Dnes jako zboží je neutrální, jinak jde o slovo hovorové, tedy pro mluvený spisovný jazyk,
Zajímavosti v odkazu.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5242
Slovo válenda není zcela nové; typ lůžka, který označuje, se u nás vyrábí a prodává již několik desítiletí. Už v době svého vzniku vzbuzoval tento název nesouhlas pro slangový původ. Přestože uplynula delší doba a přestože značná část veřejnosti slovo válenda přijala, ozývají se proti němu někdy ještě záporné hlasy a vedou se o něm občasné diskuse.
Pro některé uživatele jazyka je název válenda nepřijatelný proto, že pro ně má expresivní až poněkud vulgární zabarvení. Má to v podstatě dvě příčiny: spojují si tento název dosud ještě se základovým slovesem válet se a pociťují silně expresivitu některých slov zakončených příponou -nda. Sloveso válet se je poněkud zhrubělé a má stejný význam jako expresivní předponová slovesa rozvalovat se, povalovat se apod. Název válenda tak vzbuzuje představu, že předmět jím označený má sloužit nebo slouží k válení tj. k povalování, zahálení. Druhou příčinou expresivního zabarvení slova válenda je přípona -nda. Se zakončením -nda se u slohově neutrálních jmen setkáváme jen ojediněle — jsou to jednak přejatá jména zcela zdomácnělá jako veranda, palanda, bunda, která označují konkrétní předměty (zakončení -nda zde ovšem necítíme jako příponu), jednak jména pociťovaná dosud jako cizí, například girlanda, dividenda, legenda aj. Naopak častá je přípona -nda u výrazně expresivních a často hanlivých ženských podstatných jmen jako štramanda, pašanda, treperenda, drnda, vojanda, flanda atd. A konečně se touto příponou tvoří expresivní jména dějová, např. klouzanda, honěnda, čmuchanda, makanda, šuškanda, šeptanda; setkáváme se s ní také u skupiny slov jako legranda, švanda, junda. Ke skupině expresivních dějových jmen patří i slovo válenda, ovšem pouze ve svém původním významu „povalování, nečinnost“. [310]Svým druhým, novým významem, který Slovník spisovného jazyka českého vykládá jako ‚široké čalouněné lůžko, gauč bez opěradel‘, označuje konkrétní předmět (který je určen ke spaní nebo k odpočívání).