Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 11.březen 23:27

Proč zrovna tyhle?
Konstituční monarchie je paralelou parlamentní republiky, absolutní monarchie je zase paralelou prezidentské republiky. Absolutní monarchie nezanmená nic víc ani míň, než že panovník je též hlavou vlády. Podíl držené moci může být různý.
I když nazývat to paralelami není zcela správná, protože republika a monarchie není vyloženě opak a rozdíly mezi nimi můžou být velice neznatelné, mohou být dokonce jedno a též, jak už jsem psal v minulé otázce.

Každopádně na podobnou otázku se ptáš už tak po třetí, a znovu už to rozebírat nebudu. Knih, studií a různých zdrojů na toto téma je spousta, jestli tě to zajímá víc, zde máš zroje ve formě politologů/fi­lozofů, počti si: Xenofon, Platon, Aristoteles, Cicero, Plutarchos, Konfucius, Kautilja, Chan Fej, Dante, Machiavelli, Ibn Chaldún, Nizámulmulk, Montesquieu, Bossuet, Bodin, Hobbes, Bacon, Grotius, Voltaire, Rousseau, Hume, Locke, Burke, Mill, Ricardo, Kant, Hegel, Schopenhauer, G. Vico, Le Bon, Nietzsche, Tocqueville a desítky dalších (tohle jsou takoví klasici – ale rozhodně ne všici). Je samozřejmě i plno novějších autorů. ale ty už uvádět nebudu. Názor si udělej sám/sama, kromě Bodina, Bossueta a Grotia jsou všichni jinak docela dostupní v čj (a velkou drtivou dalších autorů a děl, kteří nikdy přeloženi nebyli, obzvlášť třeba i arabští, ale rozhodně nejen oni). Pak tu máme ještě historii a typicky spíš ekonomická a právní díla, která s tím souvisí (a sociologická a další příbuzná), ale to si dohledej, pokud se o to chceš zajímat.

K otázce samotné můžu jednoduše říct jen, že mohou existovat základní/prin­cipiální výhody a neyvýhody, ale vždy záleží jaká/která republika a monarchie a jaký/který systém. Špatné i dobré mohou být obojí (tendence být lepší, efektivnější a přirozenější má všák monarchie).

Disraeli

Odpověděl/a – 11.březen 23:34

Proč zrovna tyhle?
Konstituční monarchie je paralelou parlamentní republiky, absolutní monarchie je zase paralelou prezidentské republiky. Absolutní monarchie nezanmená nic víc ani míň, než že panovník je též hlavou vlády. Podíl držené moci může být různý.
I když nazývat to paralelami není zcela správná, protože republika a monarchie není vyloženě opak a rozdíly mezi nimi můžou být velice neznatelné, mohou být dokonce jedno a též, jak už jsem psal v minulé otázce.

Každopádně na podobnou otázku se ptáš už tak po třetí, a znovu už to rozebírat nebudu. Knih, studií a různých zdrojů na toto téma je spousta, jestli tě to zajímá víc, zde máš zroje ve formě politologů/fi­lozofů, počti si: Xenofon, Platon, Aristoteles, Cicero, Plutarchos, Konfucius, Kautilja, Chan Fej, Dante, Machiavelli, Ibn Chaldún, Nizámulmulk, Montesquieu, Bossuet, Bodin, Hobbes, Bacon, Grotius, Voltaire, Rousseau, Hume, Locke, Burke, Mill, Ricardo, Kant, Hegel, Schopenhauer, G. Vico, Le Bon, Nietzsche, Tocqueville a desítky dalších (tohle jsou takoví klasici – ale rozhodně ne všici). Je samozřejmě i plno novějších autorů. ale ty už uvádět nebudu. Názor si udělej sám/sama, kromě Bodina, Bossueta a Grotia jsou všichni jinak docela dostupní v čj (a velkou drtivou dalších autorů a děl, kteří nikdy přeloženi nebyli, obzvlášť třeba i arabští, ale rozhodně nejen oni). Pak tu máme ještě historii a typicky spíš ekonomická a právní díla, která s tím souvisí (a sociologická a další příbuzná), ale to si dohledej, pokud se o to chceš zajímat.

K otázce samotné můžu jednoduše říct jen, že mohou existovat základní/prin­cipiální výhody a neyvýhody, ale vždy záleží jaká/která republika a monarchie a jaký/který systém. Špatné i dobré mohou být obojí (tendence být lepší, efektivnější a přirozenější má všák monarchie). Stručně se dá říct, že „výhodou“ republiky je, že nejvyšší post/úřad je dostupný, k mání (téměř) všem a že ostatní v jisté míře rozohdují (volí), kdo tam bude… to ale není skutečnou výhodou, právě v tom jsou ty problémy.