Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 8.únor 17:40

Neutrální. Něco dobré něco špatné. Něco příliš obecné a nicneříkající, další vyloženě kraviny a jiné skvělé, skutečně motivující, dodávající inspiraci, rady, nadhled, úhel pohledu. Totéž motivační řečníci – nejde říct, jestli jsou všichni dobří nebo špatní – někteří takoví, jiní onací. ;)
Ale je fakt, že motivační literatura zahrnuje velkou spoustu braků – a to i těch přeceněných (ale jsou jich tisíce a tisíce.. jsou i dobré).
Některé knihy zase omílají jednu dobrou myšlenku (nebo dvě) na 300 a více stránkách – zbytečné kecy okolo a opakování. Myšlenka třeba dobrá, ale zkrátit by se to dalo třeba na 20 stran, jednoduše říct pár větami…
Třeba klasici a starověcí a jiní filozofové, co slovo, to perla/poklad – moudrosti do životě/o životě a podobně. V porovnání s nimi jsou téměř všechny novodobé mot. knihy braky. Ve „starých“ knihách dostane z každé strany něco (radu, moudrost, zkušenost, myšlenku,…), z nových knih dostane člověk možná z celé knihy tak jednu dobrou myšlenku… a nutno říct, že mnoho takových dnenších autorů vykrádá klasiky (jejich myšlenky, přesněji spíš myšlenku – o které pak napíše knihu), už jsem se s tím nejednou setkal.
Záleží, co to člověku reálně dá a jestli ho to někam posune.

Disraeli

Odpověděl/a – 8.únor 17:43

Neutrální. Něco dobré něco špatné. Něco příliš obecné a nicneříkající, další vyloženě kraviny a jiné skvělé, skutečně motivující, dodávající inspiraci, rady, nadhled, úhel pohledu. Totéž motivační řečníci – nejde říct, jestli jsou všichni dobří nebo špatní – někteří takoví, jiní onací. ;)
Ale je fakt, že motivační literatura zahrnuje velkou spoustu braků – a to i těch přeceněných bestsellerů (ale jsou jich tisíce a tisíce.. jsou i dobré).
Některé knihy zase omílají jednu dobrou myšlenku (nebo dvě) na 300 a více stránkách – zbytečné kecy okolo a opakování. Myšlenka třeba dobrá, ale zkrátit by se to dalo třeba na 20 stran, jednoduše říct pár větami…
Třeba klasici a starověcí a jiní filozofové, co slovo, to perla/poklad – moudrosti do životě/o životě a podobně. V porovnání s nimi jsou téměř všechny novodobé mot. knihy braky. Ve „starých“ knihách dostaneš z každé strany něco (radu, moudrost, zkušenost, myšlenku,…), z nových knih dostane člověk možná z celé knihy tak jednu dobrou myšlenku… a nutno říct, že mnoho takových dnenších autorů vykrádá klasiky (jejich myšlenky, přesněji spíš myšlenku – o které pak napíše knihu), už jsem se s tím nejednou setkal. Spousta lidí píše „nuceně“ jen aby NĚCO napsali. Namísto, aby předali své poznatky, pokud možno stručně/výstižně – ale co nejvíc to jde, tak „objeví“ jednu dobrou myšlenku a kolem ní navrství nějaký obsah, jen aby to mělo ty strany a mohli to prodávat. Někeří nemají ani tu myšlenku.
Ale jsou i motivační, které jsou celé dobré.

Záleží, co to člověku reálně dá a jestli ho to někam posune.