Zítra je státní svátek – Den vítězství – 8. května. Proč se dříve tento svátek slavil 9. května?

Rusové si v našem hlavním městě prakticky nezabojovali. Klíčový význam pro ukončení bojů mělo jednání České národní rady s německým veliteli a uzavření dohody o příměří 8. května 1945. Toto je datum skutečného osvobození Prahy, které právem slavíme jako Den vítězství, nikoliv 9. května.

Chápu, že někteří echtkomunisté neustále žijící v bludu, že Prahu zachránila hrdinná Rudá armáda, která na zavolání pražského rozhlasu přispěchala na pomoc bojujícím povstalcům a 9. května ráno osvobodila metropoli nad Vltavou. Nikoliv, to jsou lži a nesmysly!

Nechci zpochybňovat hrdinství obyčejných vojáků Rudé armády, z nichž mnozí bojovali hlavně za svoji vlast a nikoliv za Stalina a bolševiky. Rudoarmějci byli často chudáci pod velením nelidských maršálů a generálů, kteří nešetřili jejich životy a často je hnali do nesmyslných útoků na dobře opevněné německé pozice. V tom také vynikal maršál Ivan Koněv, který byl velmi necitelný ke svým lidem a jehož I. ukrajinský front vstoupil do Prahy

Naše hlavní město mohlo být přitom osvobozeno už daleko dříve. Jak potvrzuje ve svých pamětech vojenský velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr, německý vládce Protektorátu Čechy a Morava, státní tajemník Karl Hermann Frank mu při jednáních potvrdil, že Němci jsou připraveni vzdát se Američanům. Třetí americká armáda pod velením generála George Pattona už 6. května osvobodila Plzeň a do Prahy mohla klidně dorazit o den později, protože by prakticky nenarazila na odpor. Zachráněny tak mohly být stovky lidských životů!

Ale pojďme ke klíčovému okamžiku, který se stal pro ukončení bojů v hlavním městě rozhodující. Tím byl datum 8. května! Tehdy Česká národní rada v čele s předsedou Albertem Pražákem a generálem Kutlvašrem v 16 hodin uzavřela s velitelem německých jednotek bojujících v Praze generálem Rudolfem Toussaintem dohodu o zastavení bojů a odchodu německých jednotek v Praze směrem k americkým liniím. Drtivá většina německé armády dohodu respektovala a ještě v podvečer přestala válčit a začala se z metropole nad Vltavou stahovat.

Jednotky Rudé armády druhého den ráno svedly pouze drobné půtky se zbytky ustupujícího nepřítele. To, že si rudoarmějci v Praze moc nezabojovali přiznává i velitel předsunutého odřadu 3. gardové tankové armády Rudé armády generál Ziberov. „Litujeme jen, že jsme v Praze nezastihli velké síly protivníka, abychom zdejšímu lidu ukázali plnou sílu sovětských tanků," řekl.

Dohoda o příměří s Němci byla velkým trumfem představitelů pražského povstání, ovšem v Čechách se úspěch neodpouští. Profesor Pražák a jeho druhé upadli v nenávist československých a sovětských komunistů, protože neumožnili vyniknout sovětským jednotkám. Generál Kutlvašr byl dokonce ve vykonstruovaném procesu odsouzen v roce 1949 za velezradu.

Stanislav Kokoška – Praha v květnu 1945 Historie jednoho povstání, Praha 2005

Další příspěvky v odkazu

http://eportal­.parlamentnilis­ty.cz/Articles/4684-prahu-neosvobodila-ruda-armada-8-kvetna-pravem-slavime-vitezstvi.aspx

Protože osvobození Prahy bylo 9,května. Teď jsme to změnili podle EU
Doplňuji:
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Pra%C5%BEs­k%C3%A9_povst%C3%A1n%C3­%AD

Upravil/a: Drap

Svetový deň víťazstva nad fašistickým Nemeckom sa určil na deň 8.mája, keď bola v Remeši podpísaná definitívna a bezpodmienečná kapitulácia Nemecka (bez prítomnosti zástupcov Sovietskej armády). Viaceré nemecké jednotky toto ignorovali a pokúšali sa prebiť na západ, aby sa nemuseli vzdať Sovietom.
Keďže v Remeši nebol prítomný žiadny vyšší sovietsky dôstojník, opakoval sa akt 9. mája 1945 za prítomnosti sovietskych predstaviteľov v Berlínskom predmestí Karlshorst. Posledné výstrely vojny padli v Česko-Slovensku 11. mája 1945, tri dni po kapitulácií (proti regulérnym jadnotkám. Posledné roztratené zvyšky nemeckých „zmiešaných“ jednotiek bojovali ešte 15. mája v Ostravsko-slezskej oblasti. (koncom 70-tych rokov „minulého storočia“ som o tom hovorila s veliteľom československej jednotky, ktorá tam v bojoch stratila ešte niekoľko vojakov) .
V Prahe počas povstania bojovali proti nemeckým vojskám aj niektoré jednotky „zradcu – bývalého sovietského generála“, generála Vlasova v službách Nemecka, o čom sa veľa nehovorí.

PS.
Je síce pravda, že ako píše annas v Prahe si sovietske vojská nezabojovali, ale veľké straty mali pri zrýchlenom presune od Drážďan ku Prahe (nezdržovali sa bojom), čo potvrdzujú aj vojenskí historici. Takže nepriama obeť bola aj z ich strany.
Doplňuji:
Američania nemohli prekročiť demarkačnú líniu určenú na Jaltskej konferencii.
"Demarkační linie

Demarkační linie byla původně stanovena především z vojensko-technických důvodů. Podle dohody na Jaltské konferenci měla vést po hranici Československa, aby zamezila smísení armád či případnému nechtěnému střetu spojeneckých jednotek – Rudé armády SSSR postupující k Praze z východu a armády Spojených států postupující ze západu."
http://www.aic­.cz/osvobozeni/a­mericka-vojska-v-cechach/demarkacni-linie/

Upravil/a: led

protože ukončení války bylo z 8. na 9.května a rusové to počítali podle svého času,časový posun,tak se ve východním bloku slavilo a někde ještě slaví 9. května