Že by to už začalo? Co na to budou říkat rodiče a prarodiče?

@ Hlada
Dlouhodobě je tady část lidí (narůstá), která neměla/nemá šanci vytvořit finanční rezervu/úspory! Takových „šťastlivců“ značně ubylo.
Někteří ještě splácejí půjčky, byty atd.
Jiní už dnes živoří.

Já to tak černě nevidím. Naopak. Nikdy v historii jsme neměli tak vysoké příjmy, nízké ceny a štědrou sociální politiku. Vytvoření finanční rezervy nepovažuju za štěstí, ale za způsob hospodaření. Finančně gramotný člověk nemůže živořit. S těmi, kteří neumějí hospodařit, kupují věci, které nepotřebují, za peníze, které nemají a pak ze sebe dělají chudáky, nemám slitování.

Hlada, i finančně gramotný může živořit. Tec ne, ale doba se blíží.
https://www.no­vinky.cz/ekono­mika/diskuze/zdra­zi-potraviny-leky-vlaky-i-obleceni-40374776

Odkaz na diskuzi nechápu (250 příspěvků – jedná se o nějaký konkrétní příspěvek?) nebo je to odkaz na článek? Zdražování není důvod k živoření (dokonce je to i příležitost k zbohatnutí/zhod­nocení… kdo má alespoň nezbytné základy, chápe. Nemluvě o jiných příležitostech s tím spojených).
Skutečně fin. gramotný člověk živořit nemůže. Může se domnívat, že je finančně gramotný (což si o sobě myslí hodně lidí, kteří ale v tomto ohledu gramotní opravdu nejsou) a pak se vymlouvat, že i přesto je na tom špatně a po finanční stránce se mu nedaří. Takoví lidé nechápou smysl, možnosti ani potenciál peněz nebo vůbec financí. Kdyby ano, nevymlouvali by se…

Úspory, respektive zhodnocení peněz je vždycky možné vytvořit, nehledě na náklady a závazky. Drtivá většina, spíš všichni, by mohli zhodnocovat své peníze, kdyby CHTĚLI, jinak jsou to jen výmluvy… Peníze se zhodnocení, investují a tvoří se z nich úspory, další/vedlejší příjmy, aby lidé meli dostatek (spíše nadbytek) a aby neživořili. Odpovídající profese a příjmy/zisky z ní jsou jejich zodpovědnost, stejně jako další příjmy (ano, člověk může a měl by mít i další příjmy), půjčky, závazky, děti a další věci jsou též zodpovědnost lidí. Půjčky se berou, aby pomohly, zlepšily stav a tak dále…pokud kvůli tomu někteří lidé pak živoří, protože tak tak splácejí, tak opět jejich zodpovědnost a problém.
Aktuální finanční situace, či s ní spojené problémy, jsou výsledkem minulého SOUKROMÉHO/osobního nebo rodinného hospodaření (jako i ty půjčky a další věci).

Šanci vytvořit úspory, má fakt každý (ať už platí nájem, mají děti, splácí půjčky, jsou po nemoci, postihlo je neštěstí, atd)… Jen neumí hospodařit a pak tím nepřímo omlouvají, že nemají příležitost nějaké úspory vytvořit (potažmo NĚJAK zhodnotit peníze… A způsobů je nesčetně. Kdo se tím nechce detailně zabývat – což je taky jejich chyba – může delat alespoň něco. Jenže většina lidí NECHCE dělat nic. Finanční gramotnost na úrovni školáka v první třídě).

Když to napíšu přímo, tak i z bezdomovce se během roku i míň může stát slušně zajištěný člověk, s bytem, prací/příjmy a úsporami.
I bezdomovec si může naspořit a díky nim se posunout.

Nesouhlasím
To se velmi mýlíte a o lidských osudech toho víte hodně málo!!!!
6en/muž samoživitel nemá na „krku“ jen děti, běžné platby své, ale třeba miloonové dluhy bývalého partnera /dětí). Nesplatí ani do důchodu, či konce života.
Kolik jste „živila dětí na VŠ, do 26 let, když se Vám to poslední narodí ve 35, 38, 40 letech? A k tomu splácíte Stavební spoření, tedy střechu nad hlavou (později hypotéky). Do toho vás potřebují rodiče (pečujete o ně, opustíte zaměstnání).
Ztratíte zaměstnání, máte malé příjmy. Neživíte děti jen rohlíkama a polévkami z pytlíku.
Ztratíte schopnost vykonávat svou nebo vůbec nějakou práci (ID)! Splácíte k tomu půjčky nebo ty „cizí“ dluhy. Pomáháte finančně z podobných důvodů sourozenci, dětem….
Okradou Vás vlastní děti a připraví o dům/byt.
Máte dluhy z neúspěšného podnikání (třeba partnerova). Způsobíte někomu škodu (nedostatečné, či žádné pojištění)
Mohla bych pokračovat.
Těch lidských osudů jsem za 40 let ve zdravotnictví slyšela spousty a byla svědkem.
O psychice lidí nic nevíte. Není to vždy o neochotě, neznalosti. Ale i o ztrátě schopnosti, nedostatku příležitosti. O zdraví. Takový člověk nežije vždy na úkor společnosti (nežádá o dávky, nebo nemá nárok, je jen tzv. na hranici bídy). Má vyšší výdaje na stravu (dietní omezení), doplatky na léky své nebo dítěte. Odbývá se, na úkor zdraví.
PROSTĚ JSOU LIDÉ, KTEŘÍ NEJSOU SCHOPNI VYTVOŘIT SI REZERVY NA HORŠÍ ČASY nebo na STÁŘÍ. Ani našetřit si na rakev.

Už jen myslet si, že milionové dluhy jsou nesplatitelné (a to ještě do konce života)…
Pokud jsou to vlastní dluhy, opět chyba jeho. Pokud jsou to cizí dluhy nemusí je (většinou) brát nebo řešit. Ale budiž, převzal cizí, tak by je měl umět vyřešit a ono se to DÁ, když se chce (i když je dluh s úrokama třeba 20 milionů a on nic nemá… jenže průměrná lidská mysl uvažuje asi ve stovkách až málo tisícech a víc ani není schopná vydělat… protože nerozumí financím ani trochu).

Reálně to jsou prostě výmluvy a že nerozumí penězům, neumí s nimi hospodařit a neumí je zhodnotit, je jen jejich osobní neschopnost. Ano, i za ty „cizí“ chyby (a zrady, závazky, neštěstí a podobně).
Každý vám může vyprávět hodiny a hodiny o svých neštěstích, úmrtích, zradách a s tím spojených finančních problémech (to lidi umí velmi dobře, vyžívají se v povídání o vlastním neštěstí)… ale řešit ty problémy nebo se jen POKUSIT po/rozumět penězům (přestoze to není nic složitého, nehledě na vlastnosti a situaci člověka), je „nad jejich síly.“
Ano, lidé se PŘEKVAPIVĚ mohou dostat do hodně těžkých finančních (a jiných) situacích a často i nepřímo (vinou někoho jiného), ale když posloucháte ty stížnosti a příběhy těch „chudých a živořících“ nesylyšítě tu druhou verzi/stranu… když se baví s fin. poradcem nebo když se přímo s vámi baví o penězích (za předpokladu, že jim rozumíte). A nakonec zjistíte, že s penězi neumí absolutně vůbec hospodařit a živoří jen svou vlastní vinou (nazvodry „chybám“ ostatních a tomu, co kdo způsobil). Nejde o to, že se lidé nemohou dostat do POŘÁDNĚ špatné finační situace, ale jde o to, JAK se do ní dostávají a JAK jí řeší.
Ano, jsou lidé, kteří nejsou schopni vytvořit si „fin. rezervy“, to vůbec nepopírám. Ale neumí je vytvořit kvůli vlastní neschopnosti (nikoli kvůli „nepříznivým“ okolnostem).

Prostě byli a jsou tady lidé, kterým dlouhodobě nic nezbývá a nemají co zhodnocovat. Z čeho šetřit. Je to fakt. Ne „pouhá výmuva“.

Vy byste dokázala ŽÍT, po r- 2008, dítětem od 12 let. do 22 let (ZŠ, SŠ, VŠ) po dobu 10 let (ID, neschopná pracovat ve 3. stupni ID), za 8 později 12 tisíc + 1500 výživné . Platit poplatky za bydlení (jen 6 tisíc) , kupovat dítěti ošacení, boty (na jaře koupíte, na podzim jsou melé). Zdravě se stravovat, hradit poplatky ve škole, internet, učebnice, splácet dluh, platit pojištění (byt, úraz nebo životní)
a VYTVOŘIT REZERVU NA STUDIA DÍTĚTE NEBO NA DŮCHOD a zhodnotit ji? Ubezpečuji Vás, že taková ženská se zaseká na dalších 10 let, dalšími dluhy, Přijde o střechu nad hlavou (pokud má ke komu jít, žádné další peníze/podporu nedostala). Moc ráda bych Vás viděla, nechala se poučit, jak na to.
Samožřejmě bez auta, kultury, dovolených, školních výletů aj.

Šlo by, ale muselo by se rozumět financím. ;) To je celý.
Lidi se rádi „zabývají“ problémy, ale neumí (nechtějí) je řešit. Respektive by i chtěli, ale nevědí jak (a v tom je zakoapný pes, že je nenapdne zjistit si jak a něco pro to udělat… raději kdyby se to „vyřešilo samo“ nebo „kéž by mě to nikdy nepotkalo“). Ony ty „bezvýchodné“ situace jsou vždycky průchozí a docela i snadno řešitelné. Nic není neřešitelné a je to jen o vnímání (či spíše infromacech/znal­sotech, které dotyčný má). Příklad, co jste pospala je reálně ještě docela hodně dobrý, to jste neviděla finanční problémy, které jsme viděl já (jžš, i mojí rodiče a já jsme měli větší problémy, když jsem byl dítě/nezleztilý, a pak už na to zbyl jen jeden rodič… né že by předtím ten druhý k něčemu byl). Víc už k tomu netřeba…
Finančních problému jsem viděl dost a to hodně závažných. O těchle osudech jsem toho nejen slyšel dost, ale též viděl (a pomáhal), ale i prožil. Takže mě fakt nezajímá, že lidé neumí splácet, protože TO NEUMÍ. Teda jako zajímá, ale jen pokud si dají pomoci, pokud si myslí, že je to neřešitelné a ani nechtějí pomoci… opavdu jejich problém a všechny se odvíjí jen od vlastní neschopnosti.

Téhle paní pomáhali jen kamarádi a pak i rodiče (střecha nad hlavou, strava).
Finanční poradci tehdy jen krčili rameny. Dluhy bude údajně splácet ještě 7 let, do 70. Rezervu stále žádnou nemá, odbývá se na jídle. Někdy vypomůže dětem (na MD). Rozhazovat nemá co, nestěžuje si. Důchod 14 300, bydlení, zatím 8 tisíc, půjčky asi 5 tisíc. DPČ do 5 tisíc (4 250). Stále bez dovolených, bez kultury…. bez úspor.
Už má s čím „hospodařit“.
Podobných osudů je mnoho. V našem chudém kraji, s nejnižšími mzdami :)

Hospodařit s penězi, neznamená jen, umět si hlídat náklady a příjmy (repsektive jeden bídný příjem… jak to má většina). Ale prostě to znamená celkově rozumět penězům a umět s nimi všeobecně zacházet (to opravdu není jen „chodit po slevách, neutrácet a ‚spořit‘ si pod polštář).
Lidi nechápou smysl ani ty neuvěřitelné možnosti peněz ani jak peníze vytvářejí peníze, zhodnucují se a vytvářejí další příjmy (třeba jen postupně, po částech).
Není to jen o "rezervách.“ Úspory taky neznamenají jen něakou částku peněz bokem.
Finance, hodnota atd. nejsou jen peníze.

Proč život lidí vypadá, jak vypadá je že se spoléhají na svůj jeden průměrný (bídný) příjem. Jen jednou v nějakém měsíci o něj příjdou a už jsou nahraní. A nebo je postihne nějaké neštěstí, vážná (a nákladná) nehoda, někdo je zradí a podobně a jsou z nich ti největší chudáci na světě a ještě zadlužení a podobně. Z takové bídy je určitě nevytrhne pár našetřených korun někde pod postelí nebo v bance. A to za jedno, za druhé, že si vůbec neumí v otázce financí nijak poradit, protože z každé prekérní situace (finančně) se dá vybruslit… kdyby financím rozuměli, 1. nedostávali by se do takových situací, a když už tak 2. by se z ní uměli sami v pohodě dostat (nehledě jak je to zlé… a to vím z vlastních zkušeností, protože jsem v takové situaci byl i celá rodina – jejíž vina to byla).

Viktorie, ledaže by na"nektere" došla řada.

Víme, jak svět skončí, až se začnou mydlit bohatí mezi sebou? A dobrá rada na závěr? Snaž se tomu vyhnout.