Zastání se lidí, hádky na ulici

Nepletu se do manželských hádek,ale nikdy nemůžu držet ústa,když se to týká dětí.Nesnáším doslova běžící dětičky vedle svých rodičů,kteří jdou svým tempem a řvou na dítě,aby neřvalo a ŠLO.Pokud ho ještě popoženou ranou ,tak se neudržím.Tady je pár názorů uživatelů na obdobnou otázku.http://www­.odpovedi.cz/o­tazky/je-vam-jedno-jako-obcanum-co-se-okolo-vas-deje-treba-v-ulici

do hádek se raději nemíchám, protože většinu hádajících tvoří snědí spoluobčané a ty dělají scény na celou městskou čtvrť – nejspíš bych pár schytala ,kdybych se pokusila o něco =D
Jinak akorát jednou se nějaký chlap v Albertu ptal, kde jsou košíky, tak mu jeden podávám se slovy „tady máte, pane“ a on na mě:„ptal se tě někdo na něco ty p**o ?!“ když se mě zastali další čekající ve frontě, tak začal nadávat sprostě i ostatním, dokud mu přítel jedné dívky, kterou poslal šlapat chodník jednu nevrazil a nevyhodil ho z obchodu… od té doby jsem zticha.....

Doslova se mi potvrdilo,že, „každý dobrý skutek,musí být po zásluze potrestán“.Od té doby,raději vyklidím pole.Nikdy nevíš,jestli ten,co se jeví jako oběť,jí skutečně je.Nemyslím tím pomoc při nějakém neštěstí,havárii ap.Tam by to měla být pro každého povinnost.

Jednou jsem zpacifikoval agresivního bezdomovce který fyzicky napadl řidiče autobusu MHD.Nejsem z těch co rádi používají sílu,ale na tohle se už nedalo dívat.:-(

Nepletu se do cizích zaležitostí,ne­zasahují,když se stane je bezpečnější jít svou cestou neznám lidi,třeba někomu pomůžete a dostanete se do sporu,něco jiného je když vás někdo napadne,to je zas jiné.

Zdroj: žolík