Zakladní anatomie a fyziologie srdečně cévního systému

ANATOMIE A FYZIOLOGIE SRDCE A CÉVNÍHO SYSTÉMU
ANATOMIE SRDCE

Srdce je svalový dutý orgán uložený za hrudní kostí, svou jednou třetinou leží vpravo
od střední čáry, dvěma třetinami vlevo od střední čáry. Jeho hrot směřuje doleva, mírně
kupředu a dolů.

Srdce je výborně chráněno v hrudním koši,či bezpečnostní kleci tvořené hrudní kostí,
žebry a páteří se všemi jejich svaly a šlachami.

Srdce dospělého člověka má hmotnost 230 až 340g. U žen kolísá jeho hmotnost mezi 230g až
320g.Uvádí se,ze srdce muže odpovídá přiměřeně 0,45% hmotnosti těla, srdce ženy 0,40%
hmotnosti těla. Hmotnost srdce též závisí na věku .Od 60let věku hmotnost srdce klesá o 10% i
více.Dalším faktorem ovlivňujícím hmotnost srdce je objem srdeční svaloviny,která se zvětšuje
podle množství a intenzity dlouhodobé svalové práce člověka.

Srdce je neúnavný motor, který v klidu tepe průměrnou rychlostí 70 tepů za minutu, což
je asi 100 000 krát za den.Skutečný počet tepů je ovšem daleko vyšší, protože tělo je po větší
část dne aktivní a srdce proto musí přečerpávat krev rychleji, aby zvýšilo její dodávku a
uspokojilo tak požadavky organizmu.

Organizmus dospělého člověka obsahuje přibližně 4,5 až 5,5 litrů krve. Srdce jediným
úderem v klidu přečerpá asi 60 až 80 ml krve.
Srdce jako celek,
Srdce jako celek je složeno z pravé a levé srdeční předsíně a z pravé a levé srdeční
komory. ( viz.obr.č.1. A­natomie srdečních oddílů)

Každá polovina srdce je samostatnou pumpou. Její předsíň má tenké stěny a snadno se
roztahuje, aby mohla přijímat krev, která přitéká hlavními žílami. Stěny komor jsou tvořeny
tlustou svalovinou, která představuje čerpací část srdce. Její kontrakce vypuzují krev do
hlavních tepen organizmu.

Mezi pravou komorou a pravou předsíní se nachází trojcípá chlopeň a mezi levou
komorou levou předsíní se nachází dvojcípá chlopeň.
Jednotlivé cípy chlopní představují výchlipky povrchového endotelu vyztuženého pevným
vazivem.

Svou funkcí zabezpečují, aby krev proudila správným směrem a zabraňují tak zpětnému toku
krve. Obě chlopně pracují jednoduchým způsobem. Jak se srdeční komory kontrahují, krev je
uvnitř stlačována, jež sama tlačí na chlopenní cípy. Stlačuje je dohromady a tím je nutí
k těsnému uzávěru. S relaxací srdeční svaloviny a rozpínáním komory se cípy opět otevřou a
dovolují tak krvi proudit ze síní do komor. Jestliže se aortální chlopeň uzavírá ,poloměsíčitá
chlopeň u vstupu do plicní tepny se naopak otevírá. Ani práce aortální chlopně není složitá.
Krev tekoucí z komor do velkých tepen tlačí jejich cípy k zevní stěně. Krev, která se pokouší
téct nesprávným směrem, naplňuje a nadouvá chlopenní kapsy tak, že okraje chlopní splynou a
vytvoří těsný uzávěr.

Jak se chlopně domykají, aby zbránily zpětnému toku krve, vydávají charakteristický zvuk „lub
dub“ . „Lub“ představuje uzavření chlopně mezi síní a komorou a „dub“ doprovází uzavření
poloměsíčitých chlopní.