Zajímá mě, zda byl kanibalismus v historii běžným jevem, nebo jsou to jen domněnky?

V lidské společnosti byl v minulosti praktikován rituální kanibalismus (např. pozření srdce nepřátelského bojovníka bylo vnímáno jako získání části fyzické a duševní síly, kterou disponoval); jeho stopy byly výrazně zachyceny i na našem území u populací střední doby bronzové.http://ka­nibalismus.na­vajo.cz/

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ka­nibalismus

http://kaniba­lismus.navajo­.cz/

Některé kultury pojídají/li orgány nepřátel,protože věří,že jejich síla tak přejde na ně…

V lidské společnosti byl v minulosti praktikován rituální kanibalismus (např. pozření srdce nepřátelského bojovníka bylo vnímáno jako získání části fyzické a duševní síly, kterou disponoval); jeho stopy byly výrazně zachyceny i na našem území u populací střední doby bronzové. Často ovšem patrně mohl souviset i s úsporností; není zřejmě náhodou, že se kanibalistické rituály vyvíjely nejčastěji u komunit v oblastech s omezenými zdroji vhodné masité potravy. V moderní společnosti byl kanibalismus prakticky vymýcen, známy jsou jen případy zapříčiněné hladem (obležení, hladomor) a výjimečné činy některých vyšinutých jedinců. V oblastech málo zasažených západní kulturou se kanibalismus udržoval ještě dlouho v 20. století, jako například na Papui-Nové Guinei. Provozovali ho patrně i někteří afričtí diktátoři 20. století, např. Jean-Bédel Bokassa a Idi Amin, ale i vojáci Charlese Taylora[2]. Jeden z nejpozdějších případů kanibalismu ve společnosti byl pozorován v Severní Koreji během rozsáhlého hladomoru mezi lety 1995 a 1997.[3][4]
V moderní společnosti se kanibalismus vyskytuje ojediněle a je považován za závažný zločin spojený s duševní patologií. Někteří z největších masových vrahů 20. století kanibalismus praktikovali (např. Andrej Čikatilo).

Když v kterémsi roce spadlo letadlo se sportovci,přeživší neměli co jíst a taky mrtvé snědli,díky tomu taky přežili.

Pozorovatelé OSN podali zprávy a důkazy o lidojedství v občanské válce v Kongu, kde si domorodí válečníci připravovali jídlo ze srdcí, jater a varlat nepřátel. Je to hrozné, ale ne tak neobvyklé, jak by se nám mohlo zdát.
Zprávy o kanibalismu se v historii vyskytovaly průběžně, ale nejvýznamnější z nich pochází od Kryštofa Kolumba, z jeho druhé cesty do Nového Světa v roce 1495.
Tvrdil, že na ostrově Guadeloupe objevil nedávno opuštěnou hostinu, kde se lidské končetiny vařily v kotlích a opékaly na rožních. Jednalo se o dílo kmene “Karib”, nesprávně vyslovenéh “Kanib”, odkud je původ španělského slova “canibal”
Další cestovatelé pozorovali kanibalismus mezi kmeny v amazonské pánvi, Africe, Austrálii, na Fidži, Sumatře, Nové Guinei a v Polynésii.
V Polynésii jsou někde lidé ještě nazýváni “dlouhými prasaty”, jelikož lidské a vepřové maso mají podobnou chuť.
Kanibalismus přežívá všude, kde je vážný nedostatek jídla.
V Severní Koreji, kde opakovaná neúroda a prudké snížení mezinárodní pomoci přivedly obyvatelstvo na pokraj vyhladovění, byly hlášeny případy zabitých a snězených dětí. Na slaměných podložkách jsou vystaveny k prodeji kusy “zvláštního” masa,” tvrdil nedávno severokorejský uprchlík. “Lidé ví, odkud pochází, ale nikdo o tom nemluví.”.......

Další a místy pro mě dost nechutné podrobnosti, najdete na zdroji

Zdroj: http://zena-in.cz/clanek/ka­nibalismus-to-jsou-vlastne-dejiny/katego­rie/zahranici/ru­brika/cestova­ni/offset/30