Zachoval jsem se na chodníku v souladu s etiketou?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Podle mě to z tvé strany bylo v pořádku. Pokud jsem to dobře pochopil, tak slečna šla po správné straně, tak jsi udělal dobře, že jsi jí nevstupoval do cesty a počkal jsi na své straně, až budeš mít možnost obejít babičku.

Taky si vzpomínám na jednu babičku, šla proti mně nejdřív správně po své pravé straně, chtěla přejít ulici po přechodu, který měla na své levé straně, tak si to namířila do mě. Nechápu tyhle lidi, kterým je tak líto udělat krok navíc nebo sekundu počkat, až projdu, že jim je milejší se mi cpát do cesty a čekat, že to za ně vyřeším.

Etiketu bych neřešil.

To se řeší intuitivně a není nutné o tom psát romány.

Starší má přednost. To tě mamča neučila?

Podstatné je, aby každý prošel a nikomu se nic nestalo. Na chodníku jsou si všichni rovni. Když ho vidíš, že spěchá, tak mu uhnu. A jestli je to Bartoš, Kájínek nebo nějaká holka, neřeším. Naopak, tu holku bych pustil jako poslední, abych si ji mohl prohlédnout. Správně jsi měl pustit babičku a s tou slečnou se dát do řeči, jak jí to sluší, že je pěkná a zda by nešla s tebou na večeři. To je etiketa.
Základem života je žít a pokračovat v životě potomkům, mohl jsi mít šanci. To by asi každý více ocenil, než hodnocení správného chování na chodníku.