Lazebník býval často také bradýřem, dnes bychom řekli – holičem.
Lazební=(archaicky) středověký majitel lázně, holič a lékař provádějící drobné lékařské úkony
https://cs.wik­tionary.org/wi­ki/lazebn%C3%ADk
S lázní ve středověku obvykle sousedila operační místnost s bradýřskými miskami, nůžkami, břitvami, hřebeny, šrouby, kleštěmi na zuby a podobnými nástroji.
https://plzen­.rozhlas.cz/dav­ni-mistri-remesla-lazebnickeho-6737810
🙂

Podívejte se do odkazu, najdete i odkaz na význam starých povolání.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/vite-neco-malo-o-profesi-krtickare-mecire-pasire-uzdare-brnire-platnere-rytce-lazebnika-sperkare-a-dratenika

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-byl-brradýř
a další

"Lazebník – majitel lázně studené i teplé. Lázeň bývala majetkem obce a pronajímala ji lazebníkovi za plat do dědičného držení. V teplé lázni posedávali hosté v horkém vzduchu a páře na lavicích. V mycích lázních byli hosté usazeni v oválných dřevěných kádích naplněných vodou a zakrytých prkny, aby horkost lázně déle vydržela. Při koupání, ale většinou až po něm, bylo hostům podáváno jídlo a pití. Při vlastní lázni byly obyčejně mimo jiné místnosti ještě dvě zvláštní komory. Jedné se říkalo „zuvadlna“, kde se návštěvníci zouvali, svlékali a svěřovali k opatrování své klenoty a peníze. V druhé provozoval lazebník nebo barbíř holení, stříhání a rozmanitější drobné chirurgické operace a trhání zubů. K osazenstvu lázně patřil lazebník a tovaryši specializovaní na různé práce jako: holiči, zuvadlníci, puštědlci, topiči a vodáci…

Barbíř – viz Bradýř i Lazebník.

Lazebník specialista na holení a hojení řezných ran.

S tímto označením jsme se mohli ještě v r. 1942 setkat v titulku deníku Moravská orlice. Brtnický místní holičský rekordman (Karmazín – který měl provozovnou na náměstí) udával, že ve své praxi oholil 720 km vousů a ostříhal 2160 km vlasů, což pro názornost uváděl v zeměpisných vzdálenostech mezi evropskými městy a Brtnicí. Bohužel nedlouho po r. 1948 byl tento cech „ostré břitvy“ zlikvidován a soustředěn do Komunálních služeb, jejichž značně prořidlé provozovny byly lidově překřtěny na Chlupotechny..

Cirolog – Bradýř specializovaný na chirurgické úkony jako bylo pouštění žilou, přikládání pijavic či obvazování ran. Často také léčil kožní a pohlavní nemoci.

http://brtpic­hlavec.sweb.cz/ves/re­mesla/remesla2­.htm

Historie holičství u nás

"Na území Česka prochází lazebnictví a holičství stejným vývojem. Zlatým věkem péče o zevnějšek a rozmachu holičské profese byl přelom 19. a 20. století. Návštěva holičství byla součástí společenského postavení muže a jeho povinností, více než 90 % všech mužů navštěvovalo holičské salony. Účelem bylo samozřejmě se nechat oholit, ale také prodiskutovat společenské události a politické dění. Holičství bylo místem setkávání a diskuzí. Holičství a dámské kadeřnictví bylo striktně odděleno a v holičství byly aměstnáni téměř výhradně muži.

Učební obory té doby byly „holič“ a „kadeřník, vlásenkář“. Z toho je vidět, že se nejednalo o souhrnnou profesi, ale samotnému holičství byl věnován stejný prostor, což také svědčí o společenské váženosti profese holiče. Rok 1948 znamenal nejen společenskou pohromu, ale také pohromu pro živnost holičskou, kdy došlo ke znárodnění a tím i devastaci společenství holičů. Holičství se potácela na pokraji zkázy a poslední rána z milosti přišla s počátkem 90. let, kdy se rozvinul trend „unisex“ – oblečení, účesy, výrazy – vše unisex. A po holičství jako by se slehla zem. Muži chodili do kadeřnictví nebo je i nadále stříhaly jejich partnerky doma a tradice návštěvy holiče jako společenské události v podstatě pomalu zanikla. Ve světě čistě pánská holičství stále fungovala a fungují. Tradice tam nebyla přerušena násilným způsobem jako v našich zemích. Nicméně vývoj v trendech pokračuje směrem, který holičské profesi přeje.atd.ů

http://www.gris­magazine.cz/2017/01/­historie-holeni/

Vše má svou historii – vousy, hladká brada, dnes je víc vidě bradu zarostlou atd.

A s čím bys to chtěl spojovat? Nesmyslná otázka.