Tady je dost podrobný opis:
https://www.skola-auto.cz/wp-content/upload­s/2017/09/Vzducho­ve_brzdy.pdf

Ještě něco přidávám:
https://www.skola-auto.cz/wp-content/upload­s/2017/09/Brzdy_mo­torovych_vozi­del.pdf

Upravil/a: paul1

Já tomu nerozumím, co píšeš:

Máš kompresor, jak na pumpě na nafoukání kola. Ten kompresor pumpuje Luft do uzavřeného systému. V tom uzavřeném systému je tlakoměr, který zajistí, že když je tlak Luftu nad ustanovenou hodnotou (tobě je kulový hovno po tom, jaká ta hodnota je: tobě, jako „uživateli“, stačí vědět, kolik od – do to má být na budíku), přestane presovat Luft, když je tlak pod předepsanou hodnotou, začne presovat Luft.

Aby bylo lze s to brzdit kontinuálně a ne čekat, než kompresor napresuje Luft, jsou tam vzduchojemy. Vzduchojem je uzavřená expansní nádoba, akorát že do ní neexpanduje kapalina, ale z ní expanduje Luft. Aby vzduchojemy nehnily, no a nebo aby se ta voda z nich nedostala v zimě někde do zúženého místa, kde by zamrzla, mají 1. odkalovací ventily a 2. vysoušeč vzduchu.

Oproti přímočarým brzdám ovládáš brzdný účinek brzdovým ventilem, a to s progresivní, nebo s neprogresivní záklopkou (ty se přestaly používat ve 20. letech 20. století).Brzdo­vý ventil s progresivní záklopkou funguje, zhruba, tak, že kousek od vrchu je tzv. nulový chod, pak se kontinuálně otevírá ventil, no a poslední kousek pedálu je plný Luft do brzd: „stůj, zastavte všemi prostředky!“.

Tím pedálem otevíráš ventil, jako když pouštíš plyn do sporáku, úplně stejný princip.

Brzdí to na tom principu, že je napresovaný uzavřený obvod na předepsaný tlak, otevřením záklopky se vyrovná tlak v uzavřené části (brzdové písty bubnů atp.) s tou, která právě byla otevřena, a to natolik, nakolik Luftu tam pustíš.

Parkovací a nouzová brzda funguje odlišně: pokud je pod tlakem, brzdové klíče jsou otevřené. Pokud použiješ ventil parkovací brzdy, tak, vlastně, vzduch vypouštíš z té části, tlak se snižuje, a tím se klíče dostávají do uzavřené polohy. Proto to udělá „Ksss!“, když zatáhneš ventil parkovací brzdy.

Zjevný rozdíl mezi vzduchovou a kapalinovou brzdou je v pracovním médiu (vzduch vs brzdová kapalina). To s sebou přináší svoje tech. odlišnosti, v zásadě proto, že kapalina je v zásadě prakticky nestlačitelná (oproti vzduchu).

Zatímco u kap. brzd si vystačíš jen s vlastní silou (využívá se její nestlačitelnosti – viz Pascalův zákon), případně (jak je dnes u osobních aut běžné) s nádavkem vzduchového podtlakového posilovače brzd, tak u těžších strojů (náklaďáky apod.) je z praktických důvodů aplikován vzduchový přetlakový systém. Zásadní praktický důvod je potřeba celkové síly, které musí brzdy (brzdové válce) vyvinout. (Jsou i další tech. důvody, např. nutnost VELMI dlouhého chodu pístku hlavního brzdiče u objemné soustavy brzd velkých vozidel.)

Ergo přeskočím „malichernosti“ (jako že na začátku ještě před kompresorem) musíš mít čistič vzduchu a vezmui jen to hlavní a co nejjednodušeji (dvouokruhové systémy vynechám)

Takže – po nastartování motoru kompresor začne nasávat a stlačovat vzduch do POHOTOVOSTNÍHO plynojemu (vzduchojem). Do té doby, než tlak dosáhne předepsané hodnoty se nesmíš (obvykle to ani NEJDE, kupříkladu proto, že ani nezařadíš) rozjet! Jakmile je nafoukaný pohotovostní plynojem na min. předepsaný tlak (dle auta, obvykle to bývají minimálně 3–4 atm [hPa], tak už se dá vyjet (plynojem se zcela doplní za jízdy).

Když je pohotovostní plynojem plný (maximální tlak), tak přepouštěcí ventil otevře „další cestu“ a všechen další kompresorem dodaný vzduch se žene do ZÁSOBNÍHO plynojemu. To je jiná (samostatná) „bandaska“, ten regulační/pře­pouštěcí ventil je třeba na Vejtřasce zvaný „dvojcecek“, přičemž „první cecek“ [ventil] slouží k přepouštění do zásobního plynojemu, když je pohotovostní plný, druhý je k „odfouknutí“, tedy když se zcela naplní na předesaný tlak i zásobní plynojem, tak další kompresorem dodávaný stlačený vzduch přepustí do atmosféry. (Obvykle u náklaďáků běžně slyšíš, když auto stojí a běží motor, jak si „odfoukne“, protože má plné plynojemy.)

Totiž – normálně se vzduch pro potřebu brzd etc. bere z pohotovostního plynojemu. Záložní je tam jen pro případ, že je někdy potřeba dlouhodobě brzdit a kompresor by nestíhal dodávat tolik vzduchu. Pak se přepustí (při vyšším polesku tlaku v pohotovostním) do něj za zásobního (dle potřeby) a tím se úbytek doplní. Jistě chápeš, že by bylo blbý, kdyby ti „odešly brzdy“ v polovině sjížděného svahu, no a tohle řeší jednak zásobní plynojem, druhak povinnost zařazeného rychl. stupně – brzdíš motorem [případně i s pomocí „motorové brzdy“ – pokud je jí auto vybaveno] – tím jednak šetříš zásobu stlačeného vzduchu, druhak tím, že motor se vynuceně udržuješ ve vyšších otáčkách [zařazen máš vhodný rychl. stupeň, aby brždění bylo účinné], tak zároveň udržuješ v otáčkách i kompresor [dodává více vzduchu za jednotku času]).

A teď to hlavní – z pohotovostního plynojemu vede potrubí na hlavní brzdič (který ovládáš brzdovým pedálem). To je v podstatě tlakový redukční ventil, ovšem podobný spíše tomu, jaký máš třeba na akvalungu (reguluje tlak a dodávku vzduchu dle míry sešlápnutí pedálu, zatímco na akvalungu se tlak vzduchu z potápěčských bomb reguluje automaticky dle tlaku okolní vody, tedy hloubky).

No a od hlavního brzdiče už vedou potrubí k nápravám, přesněji do brzdových válců, které ovládají pakny bubnových brzd. Dobře to pochopíš z těch krásných obrázků z odpovědi paula1.

Přeskočil jsem serepetičky (jako třeba odlučovač oleje), tohle si dostuduješ na konkrétním stroji (je to u každého auta sice V ZÁSADĚ stejné, konstrukční provedení bývají RŮZNÁ).

HLAVNĚ nezapomeň zmínit provozní údržbu (především plynojemy se MUSÍ „odpouštět“ a to dle předepsaných intervalů). To proto, že voda ve vzduchu ti může kondenzovat na vodu, která může v okruhu (okruzích) způsobit neplechu, v zimě ho zamrznutím zneprůchodnit!!) Na tomhle jsem málem vyletěl (a mnozí z mého kurzu i vyletěli!), protože jsem si myslel „to se rozumí samo s sebou“, ale dokud jsem to nezmínil, tak byl u komisaře jen „kyselej xicht“! Tak bacha a držím palce u zkoušky.

Velice vám všem děkuji. Takto vyčerpávající vysvětlení me jako laikovi strašně pomohlo. Děkuji mockrát vážím si toho.