vyznam slova pero

1 – kritikov annasinej odpovedi si dovoľujem upozorniť, aby si znova prečítali otázku. Ak ju nevidia, zopakujem ju: „vyznam slova pero“, určite si všimli, že ide o pero s krátkym ´e´, nie dlhým ´é´. Takže nemá význam sa zamýšľať nad výrazom s dĺžňom. Však, pán Dr.Axl? Ako vysoko študovaný človek si ma prekvapil, takou kritickou nedôslednosťou.
Prirodzene určite nebola v otázke myslená požiadavka, aby odpovedajúci napísal všetky významy slova ´pero´, asi by to tam bolo napísané v zadaní.
Annas podľa svojich príspevkoch je ako upozornil ´www´ češtinárka, nie odborníčka na myslivost, alebo techniku, využila teda všetkým známu možnosť, obrátila sa na pomoc internetu. ale to predsa robíme všetci, ak v niečom tápame, vyhľadáme si to na nete. Alebo je tu taký všeználek, ktorý to nepotrebuje?
Pripadá mi to ako keď sme sa v Londýne pýtali na jeden výraz pri odpovedi nám dali 11 slovom jedenásť) možností len v samotnom Londýne.
2 – opäť mám potrebu zopakovať nedávno použitý výraz – šikana
Vážení, to čo tu páchate, mi silne pripomína šikanu! Komu to prospieva, kto z toho ťaží?

Led, děkuji. www milostivě připustil, že jsem češtinářka, kdežto u kritika to neuvádí. Takže doplňuji, i když je to zbytečné.

Praxe v češtině je někdy nanic, když www potvrdí, že vyhledávání je sloveso!!!! Uvědomuji si, že je opravdu zbytečné vkládat vyčerpávající odpovědi… Přece stačí praxe!!!

Nikoliv. Je to poznat i z další odpovědi kritika, který vychází z praxe, neuznává jazykové slovníky. I když se jazyk vyvíjí, mění se slovní zásoba, rozšiřuje se spíš nespisovná (viz moje doplnění), významy slova pero/péro zůstávají zachycené i v PSJČ, který vyšel 2011. Významy slova jsou kodifikované v jazykových slovnících ČJ.

Zajímavé, že u ocko nevadí, že se blamovala, ale u jiného ano?

led, tentokráte ses překoukla sama a rozvíjíš závěry z naprosto chybné premisy. Velice správně jsi zopakovala přesnou formulaci otázky:
Všichni v rozčilení zcela ignorujete základní fakt – že otázka je bez diakritiky.
„vyznam slova pero“, psáno IBM klávesnicí BEZ DIAKRITIKY, čili slovo VÝZNAM je jednoznačně dovoditelné, kdežto 2. slovo může původně znít PÉRO, stejně tak jako PERO.
Více výkladů pouze doplňuje otázku tazatelky.
OK, odpověď annas byla částečná, obsáhlejší a modernější encyklopedie uvádějí i další významy. Berme to jako poučení o bohatosti češtiny, netřeba se urážet, pokud někdo zná i jiné a další významy.
P.S. Uveďte jediný rozumný a racionální důvod proč tak najednou křísit měsíc starou otázku, nota bene stejně dávno uzamčenou!!

to se ptáš špatně, ocko byla přece první kdo prispěla po 29 dnech do diskuze, na tu se obrať, tam se ptej…

Ad bolak. Máš pravdu. Znám jediný důvod, který určitě není rozumný – ublížit. Kdo chce pochopí, kdo nechce, nemá mu smysl vysvětlovat …

Dostala jsem z Odpovědí anonymní odkaz na tuto otázku. V ní přibyl příspěvek výjimečného, který admini smazali, protože šlo o „nepravdivé informace“ (jejich slova) a .....doplňte si víc …
Dále pokračování, které je v mém dřívějším diskuzním příspěvku. Kdo tedy otevřel 29 dní starou otázku? Proč?

Můžeme věřit jen pohádkám, že dobro vítězí nad zlem? Zřejmě ano … Jenže cesta zla je kikatější a kostrbatější…

Snad naám zůstává jen pocit, který nás dělá člověkem na rozdíl od jiných …

bolak má pravdu – ocko má potřebu se zpětně vracet o všem diskutovat a pak nás přesvědčovat o opaku, že to tak není a že ji všichni zde křivdíme..

diana galamb a její otázka zněla na význam slova pero..

jestli tedy Annas odpověděla na význam slova pero a další významy, odpověděla správně, na ostatní významy nemusela odpovídat, byla to jen její snaha pomoci jako vždy !!
a co si vysloužila ?? to co pokaždé, styďte se !!

Nejčastěji se mýlí ti, kdo nepřipustí, že by se mohli mýlit.
Kdybychom se nechtěli vynášet, mnoho bychom toho nenamluvili.
F.Rochefoucauld

Briketko, děkuji.

Zajímavé, že se ocko a www objevili, aby si přečetli lživou informaci. Protože je vymazaná, přispěli s troškou do mlýna. Jenže ocko se blamuje špatnými argumenty …

Ad www, jak souvisí praxe s významem slova pero/péro? Šlo o teoretickou otázku…

Annas toho napsala sice hodně, ale nebyla zcela přesná. Zaměnila význam slova pero a péro a dokonce ji uniklo, že myslivecký výraz pro ocas zajíce, králíka a divočáka není pero, nýbrž pírko.

Opět chybná připomínka stejně jako u oslovení.

Praxe nedostačuje. Teoretické znalosti státní normy a pravopisných pravidel jsou základem pro praxi … možno se přesvědčit. O čem svědčí…

Všichni tři jednáte podle zásady, že daleko snáze se hledá chyba, i když není, abyste nemuseli přiznat pravdu.

Je zajímavé, že hlavní strůjce tohoto setkání chybu nevidí. Ale Led je neobjektivní …

Péro = pero – dvě varianty spisovnéího slova. Stejně jako praktik na chybu neupozorní.

To je tak, když nemá člověk v hlavě vše (což nemá nikdo), jenže pak se slepě spoléhá v honbě za body na net a vůbec netuší nic o reálném dění v praxi.
Je spousta věcí, které se v praxi používá v různých oborech naprosto jinak. Paní je totiž VÝHRADNĚ češtinářka, jinou praxi asi nemá.
Názor

Kromě uvedených významů doplňuji další z Příručního slovníku českého jazyka:

Pero (péro) – pružná součást obuvi zvané perka.
Archaicky – ve významu kord.
Nářečně – kytice.
Myslivecky – ocas jelení nebo zaječí.
Zool. – mořské péro polyp z čeledi Pennatulidae, Pennatula.
Kuch. – hovězí maso mezi krkem a hřbetem.

Poslední aktualizace slovníku je z r. 1991

Už dávno jsem nazval jednoho, /podle jeho bezesporu velice skromného hodnocení, všechny uživatele Odpovědí převyšujícího a tím pádemi vyčnívajícího nad ostatní/ mentorem a hnidopichem.
Posuďte sami, jak dalece jsem se odchýlil, od podle mě velice výstižné definice.....

.....„Když někoho označíme za hnidopicha, použili jsme toto zajímavě znějící slovo jako označení, cituji Slovník spisovného jazyka českého, člověka, který "si všímá jen maličkostí, malicherností“, který je „omezený puntičkář“. Také prý se takovým lidem říká hnidař a Vladislav Vančura to slovo použil v podobě hnidous.

Slovo hnidopich prvně použil nebo spíš zpopularizoval politik, novinář a vydavatel Julius Grégr v článku, který vyšel roku 1886.

Když se zamyslíme nad výrazem hnidopich, asi nás napadne, že nějak souvisí se slovem hnida, pojmenováním vších vajíček. Ano, souvisí. Pro lepší pochopení oné souvislosti ocituji z knížky Pavla Eisnera Čeština poklepem a poslechem.
„Hledati, vypichovati hnidy. Řeklo by se, že hledati vší vajíčka na slušných lidem bude počínáním marným, ale není: nějaká ta hnida se vždy najde, a aby ji našel, od toho je na světě hnidopich; nemluvě ani o případech, kdy najde něco, co je povážlivostí, chybou, vadou právě jen v jeho očích.
Co je v životě pidimužíčků, prskavců, slintavců, kteří jásají své Heuréka! našedše hnidu.
Co budulínků a valihrášků umných, chytrých, slovutných, kteří vypíchnuvše hnidu na cizí hlavě, začnou sami sobě skoro připadat jako muži.“ Tak tedy, jak svědčí Pavel Eisner, hnida jako vší vajíčko, a vypichování, zdůrazňovaní malicherností podobných hnidám, daly vzniknout zajímavému, dodnes používanému slovu, které má pro většinu z nás nesrozumitelný původ.....
.......Ze stejného kořene pochází i slovo hnít, možná i výrazy hnis a hnus. Hnidy prostě nejsou nic příjemného. Ostatně hnidopichové také ne.

Zdroj-http://www.roz­hlas.cz/stred­nicechy/slova/_zpra­va/57073

Aktualizace sterilních učebnic stará 21 let nepostihne vývoj celé generace a prudké změny po zlomu režimu. Navíc reedice 3 roky po listopadu byla ještě zatížena totalitními tabu.
Kromě toho dotyčný výraz byl běžný už v 60. letech, to ale bylo asi 40 let mimo vkus odtržených pedagogických kapacit, nebo snad oklešťující politické cenzury? O spoustě témat se nesmělo mluvit, ač všichni věděli, že existují a dokonce představují palčivý problém.
Žijeme v úplně jiné době, gramatika stále platí, ale živý jazyk je úplně jinde než ve školometských, kantorsky suchých a zastaralých příručkách.

Slovník nespisovné češtiny pak zmiňuje vulgární výraz péro … Dále pojmenování péro pro silný automobil a argotické pozdravy : tě péro, o sto péro.