Vysvětlil by mi někdo, jak je to s tím tlakem na dně oceánů?

To není tak složité. Absolutní tlak v 10 km hloubky je bajočko 1000 atmosfér. Dúležitá je veličina „přetlak“. Když dimenzuješ ponorku na přetlak 50 atm., ponoří se jen do 500 m, pak se přetlakem zvenčí zhroutí – imploduje. Mořské organismy žijí i v těch 10 km hloubky. Problém přetlaku zvenčí nemusí řešit, mají ho stejný jako uvnitř těla.

Tlak působí na ponorku i odspodu, takže těžší určitě nebude. Naopak, je nadlehčována silou (tíhou kapaliny), kterou ponorka svým objemem vytlačí.

Žádných několik stovek kg, rovnou 1000 kg na cm2 !!!
Batyskaf se skládá ze dvou hlavních dílů. Obytného prostoru pro posádku, který má tvar koule a síla stěny cca 10 – 12 cm. Jedině tento tvar o podobné tloušťce odolá takovému tlaku a ochrání tak posádku.

Druhá část je plovák, který je naplněn kapalinou lehčí než voda, tudíž dle Archimedova zákona vytváří vztlak a po odhození zátěže stoupá na hladinu i s kulovou kabinou. Tato část není tlakově namáhána, protože je plovák naplněn kapalinou bez vzduchové bubliny, tak tlak který působí na celý povrch plováku se vzájemně vyruší. To platí taktéž pro hadičky i kabely.

Režisér James Cameron, který se taktéž potopil na dno Mariánského příkopu, byl sám v kulové kabině o průměru 117 cm a tloušťce stěny 64 mm. V té době již byly k dispozici odolnější materiály než v 50. létech minulého století, éry profesora Piccarda. S plovákem žádné problémy také neměl.

Upravil/a: mosoj