Vysvětlí mi prosím někdo, jak se můžou rovnoběžky v nekonečnu protínat?

Ono je to i z toho, že když třeba budete dělat matematickou analýzu těch rovnoběžek, tak vám vyjde ten průsečík v nekonečnu. Ale pro normálního smrtelníka „v nekonečnu“ = „nikdy“

Pokiaľ na 2 rovnobežkách v ktoromkoľvek bode ich dĺžky nanesieme kolmicu-spojnicu, ktorou spojíme tieto dve rovnobežky, táto spojnica bude vždy rovnako dlhá.
Vyjadrenie „Rovnoběžky se nikde neprotínají, ale současně rovnoběžky se někdy protínají v nekonečnu“ je podobné ako vyjadrenie „Guľa nemá začiatok a koniec, respektive, ak je niekde začiatok, tak niekde musí byť aj koniec, ale ako teda nájdeme začiatok a koniec merania gule, kde začína a končí guľa“…
Je to vlastne tvrdenie, ktoré popiera samé seba.
Doplňuji:
Základná poučka verte-neverte:
Neverte všetkému, čo vidíte, čo počujete, čo cítite. Váš mozog si tieto vnemy spracováva na základe vlastných znalostí, skúseností a vnemov.

Z tohoto je odvodená poučka o dôvere k Wikipédii:
Neverte všetkému, čo je vo Wikipédii, píšu ju ľudia a človek je tvor omylný.

Upravil/a: led

v geometrii je to definícia rovnobežiek (porovnaj s definíciou mimobežiek).
na rozdiel od rôznobežiek, ktorí sa stretnú v presne definovanom bode (stanovenom rovnicou).

mimobežky patria do geometrie priestoru (neležia v jednej rovine a nemôžu sa preťať) na rozdiel od rovnobežiek – preto ten dodatok – pretínajú sa v nekonečne, lebo (teoreticky) sa preťať môžu – lebo na rozdiel od mimobežiek LEŽIA v jednej rovine.

A co chceš na tom vysvětlit. Tak to zkrátka je a je bezpředmětné o tom diskutovat.

To je divné… podle mého názoru se nikdy nemůžou dvě rovnoběžky protínat. Možná je to přenesený výraz, jako že nikdo neví, co je nekonečno a nemůžeme vědět, co tam je 🙂

každé dvě přímky mají jeden společný pod, pokud jsou to různoběžky, bod se dá najít, nebo vypočítat pomocí analytické geometrie, pokud jsou rovnoběžky, leží tento bod v nekonečnu. Toto je základní axiom. tady nejde nic definovat, nebo vysvětlovat.
Například rozměry vesmíru jsou řádově 10 na 24 m, a světlo letí 13
miliard let. ale ten exponent lze zvýšovat a stále to není nekonečno. Například 1 mol obsahuje 6 , 02 . 10 – exp 23. Pokud budou částice v řadě s rozpětím vesmíru, 10 na 24 m, bude celková vzdálenost 20 na 47 m . toto číslo mohu zvětšit jak chci, a pořád to není nekonečno. Nekonečno po dělení je stále nekonečno.

1. Jsem rád že jsem zasažen výchovou v socialismu !
2. Komunismus nebyl !
3. A kdo to o těch rovnoběžkách říká, Eukleides ne ! To říkají na Wikipedii.
4. Definuj nekonečno – rád se přiučím.
5. Vysvětli mně toto :

http://www.ulo­zisko.sk/obraz­ky/645984/200px-Railroad-Tracks-Perspective_1_.jpg