Vykáte nebo tykáte tazatelům na tomto serveru?

Když jsem sem přišla,tak jsem většině uživatelů vykala,přišlo mi to normální.Teď mi přijde normální tykat,a to i starším než jsem já,prý je to běžná inernetová etiketa.

Jak kdy …:D a Ty vole se rika precejen lip nez Vy vole ..:D navic tezko poznam kdy vykam diteti a naopak .. takze vetsinou tykam .. a navis zdejsi znam takze pohoda ..

Od počátků českého Internetu je zvykem v diskusních fórech druhým tykat.
Pro ty, kteří potřebují kopnout (na radu led) upřesňuji – „tykám“.

já jsem dříve vykala- než jsem se tady rozkoukala, teď už většinou tykám- je to rychlejší, nemusím nad tím tak přemýšlet :)

Na internetu se většinou, tak se zmiňuje většina tyká, ale pokud se podíváte na moje odpovědi tak se vetšinou vyhýbám vykaní i tykaní.
Beru to tak. Někdo bere za normál tykání, někdo zase vykání. A obráceně pokud někomu tykneme, vykneme tak mu to může být nepříjemné.
Ale stejně hezké bylo onikání – dnes už je to zní trochu legračně.
„Zamyslejí se nad otázkou sami Lorrien, proč oni radějí tykají.“
Při tom to není tak dávno, kdy děti onikaly rodičům.

Záleží jak komu. Pokud vím, že to je někdo hodně mladý nebo někdo, kdo se ptá často, tykám. Ostatním vykám.

na této poraďně všem vykám.

Tykám… Všem.
Vykám jen těm, od kterých bych nerad ´slyšel´ tykání vůči sobě.
Prostě vykám jen těm ´hóóódně nesympatickým´.
😉

Tykání se mi líbí a nevadí mi ani od mladších, ovšem je tu jedna výjimka…:-(

Tak, jako na všech diskuzích, i tady všem tykám.

Ber to jako v Anglii. Tam dodnes tápou jestli vykaj nebo tykaj.

Občas tykám občas vykám, ale lidem je to stějně jedno 🙂

Co myslíš bro ?

já jen tykám, je to rozhodně lepší, než vykání, protože jsi k tomu člověku blíž :) a navíc jako řidič kamionu jsem zvyklý :)

Já vetšinou lidem na internetu tykám, i když je neznám. Nevim ale přijde mi to přirozenější.

vykám. pokladám to za prejav úcty – tak ma vychovali (nie iba rodičia, ale aj škola a spoločnosť, tykalo sa v rodine, medzi priateľmi, no a potom ľuďom, ktorých si nevážime [je to paradox, lebo rodinu a priateľov si určite vážim], resp. nad ktorými takto prejavujeme prevahu [fyzickú, spoločenským postavením, vzdelaním, vekom, …]).
vykám i v bežnom živote s výnimkou detí, ktorým tykám – niekedy je to problém, dnes 13-roční vyzerajú dospelo, tak zvolím radšej vykanie [mne to neublíži a ich to často poteší ako prejav úcty, vnímania ich dospelosti].

niektorí si zvykli vykať i mne.

niektorí mi tykajú – obchádzam to bez vyjadrenia sa k tomu, ďalej im vykám.