Vytáhl jsem si Na západní frontě klid. Byla to velmi příjemná část maturity, vybavuji si, že jsem mluvil něco o tom, že je to román, protože se tam hrdina vyvíjí a Remarque tím chtěl budoucím pokolením ukázat, že na válce není nic hezkého, jak to hlásali například futuristé.
0 Nominace Nahlásit |
Říká se „za předpokladu, že“, nikoli „za předpokladu,
pokud“.
Maturitní otázky nebyly z jedné knihy, ale obvykle z celého literárního
směru (výjimkou byl K. Čapek). Vytáhl jsem si prokleté básníky a český
symbolismus. Probíhala nadmíru dobře, na to, že jsem předtím písemky
z literatury téměř vždy zvládal výborně až napodruhé (měl jsem
problém se prostě jen tak něco učit zpaměti). Češtinář přiznal, že
měl strach, jak to zvládnu, a byl mile překvapen. Částečně to bylo
štěstím – prokletí básníci mě zajímali a měl jsem z nich kdysi
referát. Dostal jsem za dvě.
0 Nominace Nahlásit |
To už si po těch 23 letech nevybavuji, jenom si pamatuji, že jsem neuměl interpretovat ukázkové texty nad rámec interpretace naučené z knih o teorii literatury. Zkoušku z literatury jsem udělal na trojku, maturitní slohovku jsem napsal na jedničku, takže celkově jsem měl maturitu z češtiny na dvojku.
Ještě dlouho po maturitě jsem občas míval sny o tom, že maturitu ještě nemám a na maturitu z češtiny se nestíhám připravit.
Jsem rád, že to mám za sebou a že se k tomu nemusím vracet. Vnímám to tak, že na maturitu z češtiny jsem musel pracně biflovat spoustu pro další život zbytečných informací. Nevidím přínos té hromady načtené literatury pro úspěšný život.
0 Nominace Nahlásit |
Pamatuju si, jak jsme si zkoušeli státní testy z minulých let na
semináři a smáli se tomu, jak je to pitomý. Kdybych měla psát recept na
palačinky, tak jsem pěkně v p*deli, protože jsem tenkrát ještě vůbec
nevařila :)) Takže porozumění textu nebyl problém, dva roky po nás
přišla „kauza s Jidášem“.
Když jsme psali slohovku, tak venku pršelo a já zrovna psala líčení
o krajině v bouři, takže jsem se do toho skvěle ponořila a měla jednu
z nejlepších prací ze třídy (řikala češtinářka).
No a u ústních jsem si vytáhla Pohádky bratří Grimmů, který jsem
četla, když mi bylo tak 10, trochu mě to mrzelo, protože jsme tam měli
i zajímavější položky. A k tomu samozřejmě nějaké doplňující
otázky, pamatuju si jen to, že jsem si připadala jako naprostej blbec, ale
nakonec mi bylo řečeno, že to bylo perfektní. Ta češtinářka mě musela
mít asi fakt ráda.
0 Nominace Nahlásit |
Česká historická próza
Sice jsem toho četl spoustu, ale tam jsem si pak zahrál na partyzána.
0
před 1335 dny
|
0 Nominace Nahlásit |