Vy a pokladní

Nemívám s pokladními problém, ale když některé vidím, jak se kysele tvýčá, tak mám hned po náladě

Snažím se chovat k pokladním slušně.Jsou to přece normální lidi jako já,jsou tam v práci a nemůžou za to,jaká je cena zboží,nebo za to,že někomu nejde karta.

Slušně,jsou to jen lidi,co taky mají své problémy.Samoz­řejmě,pokud je pokladní slušná na mě.Ale kartou neplatím,s cenou jsem problém nikdy neměla,pokud potřebuju minci do vozíku,tak mě vždy rozmění.
Svoje pravidla jistě mají,třeba to že není povinná vzít poškozenou bankovku,jako se stalo včera jedné paní přede mnou v řadě.No paní naštěstí měla ještě jiné peníze,nadšeně se netvářila,zřejmě se té poškozené bankovky,kterou nejspíš taky někde dostala,chtěla nenápadně zbavit,ale nepovedlo se.
Nejsem z těch,co si vybijou vztek a zlost na těch,co mi nic neudělali.

S pokladní jsem zažil zajímavý příběh. Při nákupu a odchodu od pokladny jsem zjistil nesrovnalosti v účtence a chtěl jsem ji upozornil,že mi špatně vydala. Ani mne nenechala domluvit a obořila se na mne,že „po odejíti od pokladny se reklamace neuznávají“ !Já se na ni mile usmál a řekl jsem ji,že se spletla o celých pět set korun,ale ve svůj neprospěch!Zrudla a koktavým hlasem se domáhala vrácení peněz.Já ji jen odpověděl,že reklamace po odejíti do pokladny se neuznávají a s klidem angličana jsem odešel!

Jen málokdy se mi nepovede z pokladní vyloudit úsměv. A leckteré když přistupuji k pokladně už přemýšlí co si na ně zas vymyslím za blbinku. Prostě jak to tu píší jiní – je to práce na zblbnutí, trochu slušného rozptýlení není naškodu. A když se objeví problém, zpravidla to svedu na svou blbost, i když je to blbinka pokladní.

Pokud to jen trošku jde, snažím se slušně pozdravit, usmát a při odchodu popřát hezký den. A ono to kupodivu mnohdy zabere – je fajn sledovat, jak tím „mějte se hezky“ občas roztaje i kyselej obličej, pousměje se a odpoví stejně.
Když je někde problém, tak se ho snažím vyřešit, ale rozhodně to neházím na paní za kasou – ona za to, že mi nejde přijmout karta, rozhodně nemůže. Mám zkušenost, že většinou se nakonec ukázal být problém na mé straně.

Samozřejmě že slušně,pokud se tak chová ke mně.Nemají to lehké,sedět hodiny v kase,nemoct jít na WC,najíst se,napít kdy se jí zachce a snášet nálady lidí......vůbec jim to nezávidím!Kartou platím málokdy,v potra­vinách vůbec.
Doplňuji:
Barbakane u mně se pokladní „spletla“,ale v můj neprospěch,zrovna minulý týden v Bille o 690,–Kč.Počítala mě čerstvé fíky – jeden za 69,–Kč /místo 6,90 Kč/.No ale samozřejmě peníze hned vrátila!

Upravil/a: hanny 2

ne, beru je jako lidi.

při omylech (běžně) s kartou se omluvím nejen pokladní, ale i stojícím za mnou.

pokladní je také (bohužel) jenom člověk, někdy mám pocit, že tu dřinu by měli vykonávat roboti.

Prodavači, ať již za pokladnou tak jinde jsou jen lidé. Takže pokud to jde tak se k nim chovám slušně. Je pravda, že občas narazíme na člověka se špatnou náladou. Pokud to vezmu z jiné stránky. V okolní cizině mají v supermarketech o nedělích a svátcích zavřeno. Proč to u nás také není? Prodej je zajištěn plně od pondělí do soboty a v neděli je svátek, kdy mají lidé nárok na volno. Mám jenom obavy, až na to u nás přejdou, tak se prodavačkám sníží plat. Ne proto, že budou prodávat méně a méně budou i pracovat, ale proto, že manageři obchodních řetězců budou tvrdit , že mají kratší pracovní dobu. Obraty supermarketů a tedy i tržby budou stejné, neboť nakupovat musíme, ale zbude více pro ony šéfy.

Problémy se snažím řešit a ne rozmazávat nebo někoho dusit. Takže kdybych zjistil, že nemám jak zaplatit, tak se slušně omluvím, poprosím ať to celé vystornuje a rudý studem odejdu :)) ono taky jiné rozumnější řešení není :D
Při jiné regálové ceně se prostě rozhodnu, jestli to zboží chci za pokladní cenu, nebo nechci vůbec – dohadovat se je ztráta (nejen mého) času a za těch pár korun to nestojí (málokdo si uvědomuje, že i čas má svoji cenu, i když ne vždy vyjádřitelnou v penězích).
Stručně řečeno – vždy hledám to nejjednodušší řešení, i za cenu že bych to musel být já, kdo ustoupí.