http://www.dailymotion.com/video/xa32kz_chameleon-wmv_fun
Doplňuji:
http://www.youtube.com/watch?v=KMT1FLzEn9I&feature=related
tady je to celé…!
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Marsyas před 5178 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Každé zviera sa snaží splynúť s okolím, aby nebolo viditeľné.
V prípade ohrozenia sa niektoré druhy snažia napodobniť niektoré
nebezpečné tvory, buď farebne, alebo veľkosťou.
To isté platí aj o ľuďoch, niektorí sa snažia splynúť s davom,
nevystrkovať sa, byť nenápadní, aby ľahšie prežili. Sú to takzvaní
„siví ľudia“
0 Nominace Nahlásit |
Každý by jistě mohl z vlastní zkušenosti uvést mnohé příklady přirozeného přírodního maskování zvířat, ale některé maskovací triky dokáží i zkušeným odborníkům vyrazit dech. Svědčí o tom i nejnovější poznatky, které se redakci 21. STOLETÍ podařilo získat.
Vědci nevěřili svým očím, když v zapadlém koutu Indonésie objevili před časem opravdu podivuhodnou chobotnici. Každou chvíli se proměňovala – v mořského hada, rybu slizouna nebo rejnoka. Tvarem i barvou dokázala imitovat celkem patnáct vodních živočichů, dokonce i sasanky a korýše, včetně raka poustevníčka. Z něj se v mžiku dokázala změnit ve zploštělého platýze s chapadly vzadu. Podivné zvíře navíc přesně napodobovalo i chování živočichů, které právě představovalo. Někdy bylo nenápadné, aby se vzápětí proměnilo v tvora, který výhrůžným postojem varoval predátora. Tajuplnou chobotnici vědci označili za nejzdatnějšího imitátora živočišné říše, velmistra mimiker.
Mimikry znal už Darwin
Ochranné zbarvení čili mimikry je pojem, který vědou prostupuje od časů
Charlese
Darwina. Přesto ani po desetiletích pátrání a výzkumů v různých
částech světa dosud není mnohé kolem těchto tzv. mimetických jevů
objasněno. Souvisí to především s tím, že mimikry u různých druhů
fauny plní rozdílné úkoly.
V přírodě od pradávna vládnou neměnné zákonitosti. Jednou z osudových
je, že většina živočichů je chutnou potravu pro někoho jiného a takový
okamžik se každé zvíře snaží co nejvíce oddálit. Proto se před
možným útočníkem snaží chránit nejen útěkem, ale i přírodním
maskováním. Netýká se to však velkých suchozemských zvířat a tvorů
žijících v podzemí. Každý si jistě vybaví barvu myší, které
bleskurychle mizí v hromadě kamení.
Lenochod se zelená i usychá
Zvlášť vychytralý je lelkoun soví žijící v Austrálii a jihovýchodní
Asii, který bezstarostně odpočívá přímo před očima svých nepřátel.
Většinu dne totiž sedí nehnutě podélně na větvi s hlavou vzhůru a
zavřenýma očima. Jeho hnědě kropenaté peří dokonale splývá s kůrou
stromů, takže barvou i tvarem připomíná ulomenou větev.
Podobné umění převleku ovládá i mnoho dalších živočichů a mezi nimi
si přední místo vydobyla kudlanka. Po celém světě experti zatím objevili
na 1800 druhů tohoto drobného tvora s plochým zeleným tělem, kterým
připomíná listy či kvítky, na nichž většinou žije. Navíc se dokáže
dokonale přizpůsobit jejich tvaru. Některé druhy se dokonce chvějí jako
lístky ve větru, čímž navíc přilákají i hmyz – svou potravu.
Tropické druhy různobarevných ploštic a křísů zas ovládají umění
„kolektivního maskování“, když se jich několik desítek seskupí tak,
že vizuálně vytvářejí květ a tím mistrovsky oklamou i své protivníky,
ptáky. Podobný trik používají housenky, které se maskují barvou rostlin,
na nichž žijí.
Před dravci ochrání mimikry i tak zvláštní zvíře, jakým je lenochod ze
středoamerických a jihoamerických deštných lesů. V drsných chlupech má
rostlinné řasy, které se při silných deštích zelenají jako okolní
vegetace. V období sucha pak tyto drobné řasy kvůli nedostatku vláhy
zežloutnou a mají tak barvu kůry stromů.
Barvu a také zrnitost své kůže mění podle lišejníků na kůře také
bystrá noční ještěrka gekon třásnitý z Madagaskaru.
Predátoři nemají rádi stíny
Nejrozšířenějším způsobem maskování je tzv. protistín, při kterém je
hřbet zvířete zbarven mnohem intenzivněji než spodní strana. K čemu to
slouží? Sluneční světlo dopadá na tvora seshora, přičemž světlejší
dolní část je zastíněna, takže vzniká dojem jednotného zbarvení.
Průzkumy dokazují, že predátoři hůře loví kořist, která využívá
takového protistínu. I z tohoto důvodu určité druhy zvířat ještě
kombinují protistín s různě vzorovaným zbarvením a skvrnami. Bohaté
zastoupení mají různé typy pruhů, a to jak u lovců (např. tygrů), tak
i kořistí (např. gazel Thomsonových v africké savaně).
Falešné oči dokážou skvěle obelstít
Někteří živočichové však klamou ještě důmyslněji – falešnými
znaky, evokujícími představu nebezpečného zabijáka. Řada motýlů, např.
pestřenek i jiného nebodavého hmyzu jako ochranu před útočníky
napodobuje černo-žluté pruhování útočných vos. Této finty využívají
i některé housenky. Píďalka obecná z Jižní Ameriky má
„v zásobě“ kresbu typickou pro korálovcovité hady a děsivý převlek
si na sebe v ohrožení bere i housenka středoamerického druhu motýla
lišaje. Nejprve si před predátorem „hraje“ na větvičku a když zjistí,
že byla odhalena a jde jí o život, „přestrojí“ se za hada. Zatáhne
hlavu a převrátí se na záda, takže se objeví kresba ve tvaru velkých
očí na jejím břiše, připomínající uhrančivý pohled smrtícího plaza.
Stejně se chová i housenka madagarského motýla Hippotion orisiris. Při
ohrožení nafoukne hruď, na níž se objeví výrazná kresba hadích očí.
Přitom se pohybuje jako hlava opravdového plaza.
Vědci se shodují v tom, že všechno co nějak připomíná hady, působí na
většinu zvířat výstražně. V různých zeměpisných pásmech často
pozorují, že symboliku velkých očí k zastrašení útočníka využívají
i motýli. Výjimkou není ani naše babočka paví oko, která se tak chrání
před ptáky.
Oko má důležitý význam i pro kamufláž mnoha druhů ptáků, ryb, savců,
chameleonů a dalších živočichů, kdy maskování zásadním způsobem
brání odhalení zvířete. Oční skvrny jako součást mimiker najdeme
rovněž u mnoha korýšů či plazů a dokonce i některé cizokrajné ryby
mají tzv. falešné oko, často jako velkou kresbu v blízkosti ocasní
ploutve.
Velmi realistické naznačení očí na týlu hlavy mají některé druhy sov
či denních dravců. Tato „falešná tvář“ má zřejmě odrazovat hejna
drobných ptáků od útoků zezadu. (Podobný trik s namalováním očí na
oholený týl hlavy používají indičtí sběrači medu jako prevenci proti
útoku tygrů.)
Změna zbarvení není výstředností
Mořští živočichové žijící mezi hnědými řasami využívají matoucí
ochranné hnědé zbarvení. V pásmu červených řas je zas převládající
ochrannou barvou červeň a za účinné mimikry můžeme označit
i stříbřité zbarvení rybích šupin. Chrání ryby jak před dravými
ptáky shora, tak před vodními dravci zdola. Vodní hladina totiž vypadá
jako zrcadlo nejen při pohledu z výšky, ale ještě více při pohledu
z hloubky, a stříbřité rybí šupiny s tímto kovově lesklým pozadím
báječně splývají.
Medúzy a jiní průsvitní obyvatelé vod (měkkýši, červi, raci) zas
používají jako „ochranné zbarvení” úplnou bezbarvost a průzračnost,
takže jsou v průzračném a bezbarvém okolním živlu zcela
neviditelní.
I četní suchozemští živočichové mění odstín svého ochranného
zbarvení podle změn barvy okolí. Typickým příkladem splynutí s okolím
je hranostaj. Pokud je krajina pokryta sněhem, má jeho kožíšek –
vzácný hermelín – stříbřitě bílou barvu, ale ta se začne postupně
měnit s přicházejícím jarním táním až zcela zrezaví, aby ladila se
zbarvením polí.
Mnohem většími „malíři“ svého těla jsou chameleón a sépie, kteří
však přesto zaostávají za bezkonkurenčním velmistrem převleků, jakým je
drobný garnát Hippolyte variant, který žije v přílivových tůních.
Podle aktuální potřeby dokáže tento korýš střídat barevnou škálu
svých převleků – jasně zelenou, nachovou, žlutou, červenou i hnědou,
v noci je tmavomodrý až černý… Vrcholem jeho umění pak je
napodobování různých tvarů (například listu – zeleného i hnědého)
a dokonce i typů povrchu těla.
Lovící kámen
Vhodné mimikry se však hodí nejen k ukrytí kořisti před lovci, ale naopak
je mnohdy požívají různí predátoři při lovu. „Kobercového“ žraloka
wobonga skvrnitého ve vodách Austrálie takřka nespatříte. Leží totiž
bez hnutí na mořském dně a připomíná omšelý kámen, pro zvýšení
věrohodnosti převleku obrostlý masitými řasami. Ke „kamenu“ pak
připlouvají zcela důvěřivě ryby – budoucí kořist. Stejný převlek,
ale za kmen stromu používají při lovu i krokodýli.
V přírodě tak neustále probíhá boj o přežití a v něm velice často
vítězí mimikry!
je to vše úžasné a příroda je zázrakl!!!!
Drap | 8282 | |
led | 4090 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2782 | |
zjentek | 2768 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2020 | |
aliendrone | 1961 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |