V jaké situaci vám pomohla čistá improvizace?

Nejvíc improvizací jsem zažil kdysi se svým famózním autem Škoda 120. Jednou mi prdlo lanko plynu a domů jsem dojel na volnoběh a sytič. Taky se přetrhl klínový řemen a ten jsem nahradil svázanými silonkami mé manželky. Došel mi též benzín těsně před pumpou a těch 20 m jsem doskákal na startér. Pak že Škoda byla příšerné auto – byl to první hybrid na světě! Těch šíleností by se dalo najít mnohem víc. Víte, jak se cestuje nákladním vlakem?

V každé nestandardní situaci.

Ve škole při nečekané písemce nebo zkoušení;
v práci při nečekaném záskoku za kolegu (učím na jazykovce, takže hodina z voleje…);
a párkrát i v životě mimo školu či práci…

Gmmm… :( , prokletí jménem „improvizace“ je snad mé druhé jméno. :( :(
Přitom bych TAK RÁD něco naplánoval tak, aby věci by běžely podle plánu. Doslova můj „vlhký sen“, lépe to nazvat nejde. ;)

Jenže k jeho uskutečnění by nesměly existovat jevy jako např. počasí, „zatraceně neuvěřitelná náhoda/shoda okolností“ a především JINÍ LIDÉ (ti SPOLEHLIVĚ zboří i nejrobustnější plán). Tudíž vlastně celý můj život je jedna velká improvizace (navzdory vší snaze) a ad-hoc řešení je stálicí mého denního programu. :(

Ale co už, řešení jak se s tím vyrovnat jsem sice našel, jenže sen (ideál) je prostě… no nad něj zkrátka není, no. Sákryš, to byl bylo BEZVA, kdyby věci běžely tak, jak bych chtěl/plánoval! Jenže kdvíproč se jim nechce… ;) :D :D

V mnoha…
Např. opravu otočného zařízení (balicí linka na palety se zbožím) jsem urychlil tak, že jsem mechanikům lovícím centimetrové ložiskové kuličky z asi 4 cm hluboké díry donesl trafopájku s dlouhým hrotem upraveným na elektromagnet.

Při generálce stroje, když kolega při pochybném pokusu spekl dva výkonové stykače a ve skladu jsme našli jen jeden náhradní, jsem z těch dvou zničených poskládal jeden funkční. Pokud bychom čekali na pracovní den a sháněli náhradu, linka by alespoň den zbytečně stála.

Upravil/a: quentos