V čem je hlavní příčina začlenit Romy do společnosti?

Vymýšlíme něco, co je už vymyšleno, podívejme se na Čínu zde nemají nikde s Romy žádný problém, ten, kdo se pokusí společnosti způsobit problémy je přemístěn do státní organizace, která se postará, aby zde už s ním nebyli problémy, lidská práva zde jsou utopie.

Zdroj: https://sinop­sis.cz/kolaps-lidskych-prav-v-cine/

1. Jejich neochota přizbůsobit se. Mj. částečně i temperament.
2. Přístup ostatních k nim (tedy hlavně státu/úřadů). Za jedno „represe“, za druhé odškodňování a speciální péče, za další předsudky.

Obojí zahrnuje například i (zanedbané) vzdělávání a podobně. Nutno říct, že mnoho cikánů není nějak špatných a to ani ti hluční. Oni jsou třeba hluční, ale sami se neuvědomují, že je to problém.. a to je vlastně kolikrát jediný problém. Nejsou třeba kolikrát ani hrubí ani to nemyslí špatně, ani neměli v plánu někoho urazit… jen zkrátka „pořvávají“. A to si plno lidí bere hned jako nějakou nepříjemnost, nezdvořilsot či dokonce útok vůči jejich osobě. Přestože to je prsotě neodnaučený způsob mnohých z nich, jak zcela běžně komunikovat.

Za R-U byly určité snahy o jejich začlenění. Přesto zůstávali na okraji společnosti… nutno říct, že i svou vinou. Za jedno nikdy nebyli bráni jako plnohodnotní občané, za druhé nikdy se sami nějak nezačlěňovali, ale drželi se ve svých „koloniích“. Za R-U platil „protitulácký zákon“ (a další), které se Romů dotýkaly. Ten mj. rozlišoval lidi na ty, kteří vedou spořádaný žvot a na ty, kteří ne a rozlišoval i migrující/ko­čující na ty, kteří jdou za prací, za přilepšením (atd.), a na ty, kteří když to řeknu na plno, na práci prdí… a cikáni za prací ani tolik nekočovali. Ti se halvně drželi u sebe, živili se sami (jako třeba řemeslníci, nebo vlastí obživou, ale i jako podvodníci) a nezřídka se uchylovali ke kriminalitě. Romové měli například zákaz vstupu do některých měst (hl. lázeňských) a do některých (kulturních) míst. Policie taky vůči nim byla na pozoru, částé kontroly atd.

Cikáni „takoví“ kolikrát byli po celou jejich historii, byl to způsob jejich života, jejich mentalita, jejich temperament (zajeď do Indie, na mnoha místech k norozeznání o rómských ghet). To by šlo ovšem změnit, narpavit, zlepšit, tak aby to pomohlo společnosti i jim.

Za republiky se zpočátku vlastně nic nezměnilo (nejen vůči cikánům, většina zákonů zůstávala stejná). Stále platil protitulácký zákon, Romové stále nesměli na různá místa, víc práv neměli (ve srovnání s Čechy jako plnohodnotnými občany). Pár let po vzniku tohoto „geniálního“ celku zvaného ČSR, se to ještě trochu víc zamotalo. Vstoupily v platnost nové zákony (například zákon o potulných cikánech) a ty upravovaly i postoj k cigánům. Ale nevím co přesně chtěly vyřešit nebo komu pomoci, zda cikánům, celkově společnosti nebo nevím komu, ale dělaly spíš opak. Akorát se zpřísnilo, kam cikáni nemohli, zvýšila se výstrtaha (úřadů, policie) vůči nim, dostali legitimaci jakožto uznaná menšina/národ (avšak šlo hlavně o pojistku/určení totožnosti v případě zločinu – otisk prstu apod), cikáni nesměji kočovat v „tlupách“ větších než jejich rodina, atd. atd. Různá opatření vůči nim. Stále byli pod policejním dohledem. Klidně se jim mohlo zabavit dítě a dát se na „kvalitní“ převýchovu. :D ;)

Za Nacismu to byl zkrátka další národ, který bylo třeba vyhladit.

Za socialismu tu byl speciální útisk. Přistupovalo se k nim obzvlášť ostře. Spousta nařízení, spousta zákazů, vězení i za blbůstky, násilné přesídlování, rozdělování rodin a různé nesmysly. Zvláštní přístup, podřadná práce a podobně. byla tu i jistá nucená „asimiliace“ (která ovšem nefungovala). U romů se ještě zvýšilla kriminalita.
Po socialismu (respektive už na jeho konci) si Romové zvykli na sociální dávky. Zpočátku snaha o jejich socializaci (a že by tyto podpory měly pomoci), potom i jistá snaha o odškodnění za to, co s nimi komouší dělali. Romové si tak zvykli, že stát všechno zařídí a zaplatí. Začali být na (všelijakých) dávkách závislí… to platí v jisté míře dodnes. Dávky dostávají i ti majetní Romové. Česko je vůbec velmocí v dávkách a dávání peněz bez práce. :D

Přístupu ze strany státu vůči nim (a jeho hloupý přístup, jako i hodnoty, systém dávek a „politika“ vůči nim), jejich neochota se kolikrát přizpůsobit anebo alespoň akceptovat některé normy, zvyklosti… No a pak ještě třeba zahrnout předsudky i nepřátelský postoj ostatních vůči nim. Kolikrát nepodložené (ne však vždy. Hluk samozřejmě příjemný není, nevychovanost/drzost a rozežranost taky ne a občas se někteří dopouštějí i zločinu). Proč jsou „takoví“ je ale kolikrát (Alespoň z části) vina i státu a toho jeho přístupu. Nemůžeš ani vyloženě vinit cikány za to, že berou dávky… můžeš vinit stát za to, že jim to umožňuje. No kdo by nechtěl peníze jen tak. většina lidí spíš akorát závidí. :D

Upravil/a: Disraeli

Neprovedla se žádná chyba, nehledej, zase, třídního nepřítele, ani diversanta na motorce, nefunguje to.

Cikánům se dobře vedlo jenom v Uhersku, nejhůř na tom byli, asi, ve Valašském knížectví. V Uhersku byli (veskrze) svobodníci Koruny, takže nepodléhali pravomoci místní patrimoniální správy, neměli urbárnych povinností, jedno s druhým. Ve Valašsku byli otroci.

Marie Terezie vydává v roce 1751 dekret, podle kterého měli být vyháněni již jenom cizí Cikáni, domácí měli být odesíláni do svých rodišť, zavádí tedy Cikánům domovské právo. V šedesátých letech začíná královna prosazovat assimilaci cikánů k rolnickému životu, ale zejména v Uhrách, Transylvánii (to byl „pravý“ Zigeunerland!). Cikánům se přestalo říkat cikán a začalo se jim říkat Novomaďar, zakázala používat cikánský jazyk, Cikáni si museli brát necikánské příjmení, zakázala působení vajdů a nařídila Cikánům přijmout římský katholicismus. Za kuběnát, za který bylo považováno i soužití cikánského páru sezdaného vajdou, protože státní právo takový sňatek neuznávalo, hrozily Cikánům fysické tresty. Josef II. v tomto „trendu“ pokračoval, v Markrabství Moravském dával pro potřeby usazování Cikánů k životu rolnickýmu pozemky zabavené rušeným církevním řádům a klášterům. Josefinské cikánské osady přetrvaly v pěti obcích na Moravě, zanikly až za Protektorátu / Velkoněmecké říše skrze Porajmos – Oslavany u Brna, Bohosudov u Jihlavy.

Ono na konci 18. století se už usazovala spusta Cikánů dobrovolně, bylo to pro ně výhodnější. V 19. století se cikánské osady velmi rozrůstaly, cca na dvojnásobek, Cikánům se velice dařilo. Protože se rozrůstali, kovářství, hudebnictví a jiné podobné tradiční cikánské živnosti a činnosti už nebyly s to Cikány uživit, no tak Cikáni začali pracovat jako nádeníci na celoročních, nebo i jen saisonních, pracích pro gadže. A i když Cikáni dřeli, jak šeříkový negr na plantáži, baráky museli mít mimo hlavní zástavbu, no a tak u měst rostly cikánské kolonie, cikánské tábory.

V Království Českém se však většina Cikánů držela, pořád, polokočovného života, cestovali na vozech či maringotkách, živili se prodejem vlastních výrobků. Velmi cikánským řemeslem bylo drátenictví, nebo broušení nožů a nůžek.

Po rozdělení mocnářství na Království a země na Radě říšské zastoupené a Země svaté Štěpánské koruny Uherské vydalo policejní ministerium 14. září 1888 výnos, který přísně postihoval ty Cikány, kteří by nelegálně překročili zemské hranice, zakazoval potulku, no a vůbec měl Cikány přidržet k usedlému žití.

Industrialisace společnosti v 19. století vedla k pauperisaci Cikánů, před Velkou válkou byla většina Cikánů negramotných a diskriminace majoritní společností jejich zájem o vzdělání ještě zmenšovala.

Velmi anticikánská byla maloměšťácká a chauvinistická RČS. Zákon o potulných cikánech umožňoval pořizovat zvláštní policejní soupisy kočovného, a do jisté míry i usedlého obyvatelstva. Cikánům musely být vydány cikánské legitimace a kočovné licence. Praxe RČS usnadnila tvrdší pronásledování Romanes a Sintů v Protektorátu. Za český a moravský Porajmos nenese odpovědnost ani tak nacistická Velkoněmecká říše, jako my sami. Protektorátní předpisy nařizovaly „cikány a cikánské míšence“ koncentrovat v „cikánských táborech“ – v Ruzyni, Pardubicích, Brně, Olšovci. v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu. Officiálně to byly všecko „donucovací pracovny“, ještě podle těch anticikánských zákonů z tzv. první republiky.

V „donucovacích pracovnách“ se dostávalo našim Cikánům tak „příkladné péče“, že většinu z nich nebylo potřeba transportovat do cikánskýho táboru Auschwitz-Birkenau, v příčině úmrtí. To bylo výhodné pro všecky: Protektorát ušetřil za transport a „ubytování“, které bylo v Říši dražší, než v Protektorátu. Říšská dráha, včetně dceřiné BMB-ČMD, pošetřila nedostatkové vozy a parovozy skrze to, že nemusela ty transporty vypravovat, no a, konečně, neblokovali kapacitu železniční dopravní cesty, po které tak mohly jezdit vlaky pro potřebu konečného vítězství Velkoněmecké říše, abychom se už všichni konečně měli dobře. 🙃🙄

Takže protože jsme si většinu Cikánů zmordovali sami, a co jsme si nezmordovali sami, to dorazili v cikánském táboru Auschwitz-Birkenau, Porajmos přežil zlomek českých a moravských Cikánů, Sintů, prostě Romanes.

Po WWII se začali Romanes podrobovat péči podle novýho státního kultu: marxismu-leninismu, stalinismu atp. Stát zakázal kočování a maringotky zabavil, Cikáni se, buďto, museli zapojit do budovatelskýho úsilí, no a nebo vstoupit i s maringotkou pod státní cirkus. K nám, teda, putovali Romanes z Horných Uher, protože přec jenom tady to bylo lepší. No a protože stát jim přiděloval byty, tak vznikají různé ty cikánské kolonie, na Ostravsku, Karvinsku, v ÚLDR, atp.

Po rozpadu východního bloku, v devadesátých letech, bylo období chaosu, zmatku, rozkrádání společného majetku, a o Cikány, kteří na to ale byli zvyklí a připravení, se najednou nikdo nestaral. No tak to, samozřejmě, ještě prohlubovalo diarchii mezi obyvateli cikánských sídlišť a majoritní společností.

Tak to prostě bylo: Cikáni úplně normálně fungovali v rámci celýho mocnářství. Čas od času ukradl nějaký ten Cikán kuru, nebo Cikánky opily a obraly „lepšího“ pána, tak byl potrestán, tím problém vyřešen, harmonie obnovena. V 18. století se Cikáni začali usazovat už sami, samovolně, protože to pro ně bylo výhodnější. V rámci industrialisace chudli. Nacionalistická, wlastenz, první republika Romanes otevřeně diskriminovala a pronásledovala. Pak přišel Protektorát, Říš Velkoněmecká, a s tím Porajmos.

Komunisté byli svázáni tím státním náboženstvím, v rámci kterého se každý musel přizpůsobit, nic se nepřizpůsobovalo nikomu a ničemu. Takže: ani Cikánům! Aby nebyli mírumilovní pracující rušeni v budovatelským úsilí, Cikány ČSSR hojně subvencovala. Někteří Cikáni toho využili, zvykli si na lehký, zahálčivý život, pracovali saisonně, no a nebo v rámci míst, kde ale (téměř) nic nedělali. Samozřejmě, že za něco kolem Kčs 1,000.00 měsíčně.

V devadesátkách se vítr změnil, a s pádem státního kultu se začaly ve společnosti vynořovat i ty nenávistné minoritní proudy, jako byl anticikanismus, nacionalismus, etc. Cikáni se stávali, více a více, oběťmi útoků tzv. skinheadů, no prostě neonacionalistické scény a stát je neuměl, ba ani nechtěl, příliš ochránit.

Postavení našich Romanes se změní, až změníme my přístup k nim. Zespodu, žádná prasečí hlava v parlamentu, nebo něco podobného, to nezmění, centralisticky. Zajímavé je, že ti naši „líní a blbí“ Cikáni, co žijí v příhraničí, často normálně makají v Sasku nebo Bavorsku, nekradou tam, nechlastají, normálně chodí do montovny na šichtu a mění kusy.

Sebrat dávky jim můžeš, docílíš leda tak buntácií, vzrůstu delinkvence, a o to ještě větší propad, který, nakonec, zaplatíme všichni. No ale tak o tom politika je, že jo. 🤷🏽‍♀️

To se netýká jenom Romanes, to se týká celé ÚLDR, Velkovévodství Osoblažského, a všech těch dalších částí tohoto státu, které mají rozvojový charakter: musíš tam dostat pracovní příležitosti. V Osoblaze koupíš fabryku za cenu dvoupokojového bytu v Praze, klidně by se dala adaptovat, na montovnu, nebo cokoli jiného – já výrobě prd rozumím. Ale musíš politiku nastavit moudře, dáš daňovou úlevu, ale za předpokladu, že tam vydrží dlouho, atp. Ono, totiž, vůbec nejde o nějakou „blbou“ práci v „blbý“ montovně. Ne, jde o to, že tam ty dělníky budeš muset navážet – práce ve speditérství. To, co vyrobí, budeš muset převážet – práce ve speditérství. Mírumilovný pracující se musí pořádně nakrmit, no tak obchody, kantýny, závodní stravování, etc. etc. etc. Zase to zaměstná spoustu lidí. To, co mírumilovní pracující vydělají, budou chtít také utratit – drogerie, zverimex, atd., zase: hromada práce ve službách.

Oproti skutečně rozvojovým krajům mají ta zmíněná území (veskrze) perfektní infrastrukturu, elektrisaci, plynofikaci, jedno s druhým. Není důvod, krom politického, aby to tam bylo, jak to tam je.

Ale to nikdo řešit nebude, ne teď. Není na to doba.

Našels v tom třídního nepřítele, diversanta na motorce? Já ne. Kartesiánský, kausalistický, přístup příliš nefunguje.

Až na výjimky jsou to zloději a nemakačenkové, od nepaměti. Kdysi přitáhli do Evropy a zůstali tak jak přišli. Stejně by to dopadlo, pokud by se sem dostali ti, co se sem snaží dostat. Ty nezajímá práce. Každý má zůstat tam, kam patří.

O víkendu v Ostravě u Karoliny v zóně zásobování/zákazu vjezdu snědé tváře za volanty zpravidla bílých mercedesů tříd C, G výhradně občanů cikánského/romského původu čili za mě začleněni až až, jinak hlavní příčinou samozřejmě vlastní nepřizpůsobivost.

Příčina je všem obecně známá. Podstatný je smysl a na ten se vůbec neptáte…..

V zákonech žádného státu, ani v listině práv, není zakotven NÁROK na život občana naa státní útraty. Často vědomě se spoléhat na sociální dávky. Nesnažit se najít si práci. Vzdělání a tedy získání odbornosti, je dostupné všem (včetně dospělých).
Romové jsou zde trpěni po staletí. Byly doby, kdy nesměli do města, jen na periferii (což bylo donedávna, někde i na Slovensku).

Jistě víte, že tatíček MASARYK zakládal lágry pro práce se štítící občany (např. v Letech).
Dokonce i Hitler uměl finančně ohodnotit práci pracujících občanů. Socialismus byl založen nejen na právu na práci, ale i povinnosti pracovat (za příživnictví byl kriminál).

Odebrání elitních výhod dávek Ronům nebo jejich snížení, zároveň pro všechny občany, kteří nemají snahu hledat si a přijmout práci.
V době, kdy je hlad po pracovní síle, nemusí být žádný člověk dlouhodobě nezaměstnaný.

Nastudujte si jaké jsou podmínky na dočasné sociální dávky třeba v Kanadě a jinde. Tam v rámci zákona ví, jak lidi přimět pracovat, aby neodčerpávali zbytečně vysoké finanční prostředky ze státní kasy. Platí pro všechny, černé nebo bílé, Rom nebo Číňany či Mexikánce. Prostě pro všechny!