Uvědomují si rasisté, že jsou zlí lidé?

Disraeli

Schluker, to opravdu není. Přirozený strach, jako třeba pud sebezáchovy, to rozhodně není.
A fóbie všeobecně jsou nepřirozené (přehnané a iracionální) chorobné strachy (jen některé úzkosti jsou skutečně přirozené). Poruchy. Už jen to, že jsou chorobné je znaekm toho, že nejsou normální, ale pramenící z psychiky jednotlivce (i když třeba v důsledku společnosti – kde tím trpí hodně lidí). Nejčastěji jsou osvojené v dětství nebo v důsledku nějakého traumatu a v menší míře třeba i zděděné (po některém z předků, kterým tím trpěl – ale který si to též nepřirozeně osvojil… a přenesl to na svého potomka – ale to ani neplatí pro xenofobii. A často je to ale spíš v chování a přízbůsobování/os­vojování si toho „zvyku“, než že by se to přeneslo přímo v genech).
Názory a chování založené na předsudcích (xenofobie) už tím tuplem nejsou přirozené (žádné nepřátelství nebo rasismus nejsou přirozené). Xenofobie není přirozená, ale vzniká názorovou omezeností ve společnosti (přenášenou z jedince na jedince) a předsudky.
Strach z neznáma je (v základní míře) přirozený, je to přirozená ostražitost (ale není to totéž jako xenofóbie – přehnaný strach/úzkost z cizích kultur a vyložený odpor pramenící nikoli JEN z neznalosti, ale taky z velké subjektivity podlehající mýtům, pomluvám a rasismu, které ho zavalily). Xenofobie není ani omylem pud nebo přirozený strach. S pudem sebezáchovy už vůbec nemá, co dělat.
Přirozený je jen ten naprostý základ – strach z neznáma, ale xenofobie je mnohem víc. Strach z neznáma to může vznítit, ale xenofobie je krom jiného úzkost – odpor, nenávist a nepřátelství a nezakládá si jen na neznámu, ale na zaujatosti (nebo domněnce, že to neznámé zná – v negativním světle.. už toho o tom hodně slyšel).
Samozřejmě se to dá vztáhnout i na jiné věci, ale cizí kultura (země, náboženství, zvyky, rasy,..) je vůbec nejtypičtější pro tohle a právě pro tohle se to používá nejčastěji.

Strach z neznáma je přirozený a vyskytuje se i u zvířat, u kojenců a podobně. Ale xenofobie, úzkost a nepřátelství, pramenící hlavně jen z předsudků, přirozená není.
Příklad strachu z neznáma: někdo potká surikatu, kterou nikdy dřívě nepotkal (a moc toho o ní neví nebo ani neví, že existje) a poleká se ji… může utéct nebo počkat, jak se to bude vyvíjet dál a podle toho pak reagovat.
Příklad xenofobie: člověk se se surikatou nikdy nepotkal a moc toho o ní neví (ale domnívá se, že třeba jo) nebo byl zavalen příběhy o ní, myslí si, že kdyby ji potkal, tak mu ukousne hlavu nebo mu rozdrásá břicho, sežere orgány a vypije krev. Chová k nim vyložený odpor, bojí se jich a za žádnou cenu si nepřeje se s nimi setkat. Přeje jim vše nejhorší. Taky by tu měla být i nějaká paranoia, která neublíží jen jemu, ale uškodí celé společnosti (což je spíš u lidských cizinců, kteří „chtějí zničit a rozvrátit naši kulturu“ a podobně) – tak třeba, že má surikata jen ty nejhorší úmysly a má v plánu si zotročit lidstvo, které pak postupně sní. :D To je xenofobie. (nikoli strach z neznáma – ale odpor a nepřátelství pramenící nikoliv jen z nepoznání ale z pomluv, předsudků a dalších věcí).

Schluker

No, napriklad simpanzi jsou xenofobni. Je to neprirozene? Tezko… to co tady pisete je dost kostrbaty konstrukt. Mate ho nejak podlozeny?