Umíte si zdravě posouvat svoje hranice schopností, nebo už jste to v některých směrech vzdali?

Myslím, že právě až teď to dokáži objektivně posoudit. Dříve jsem se občas přecenil.

Já ve svém věku se už můžu jenom smiřovat s tím, jak mě schopnosti opouštějí. Přesto to nevzdávám a funguju alespoň v rámci toho, co mi zatím zbylo. To bych si jinak mohl jenom vzít provaz a jít se zastřelit do rybníka.

Ta otázka mi připomněla pana Horníčka, kdy říkal: Přede mnou už se ženou stáda bychů, a některé už jsem nechal běžet. 🙂

Dříve jsem to nedokázal posoudit duševně, ale protože jsem na tom byl fyzicky dobře, nepřipouštěl jsem si žádný problém. Dnes už vidím ty problémy, těžkosti, vše dopředu a moc se mi do toho nechce, protože už to fyzicky není ono.