U fotografických filmů je uvedena citlivost (100, 200, 400, 800, 1200)

Záleží, s jakým foťákem fotíte.

Vyšší citlivost se používá za zhoršených světelných podmínek, tzn., že např. při focení za šera bez blesku použijeme vyšší citlivost snímání, než při focení za denního světla nebo při focení s přímým sluncem.

Platí ale pravidlo, že při vyšších citlivostech bývá také znatelný šum ve fotografiích – čím vyšší citlivost, tím vyšší šum.

U obyčejných kompaktů v cenové kategorii do cca 5–6tis bych nedoporučil jít nad 600–800 ISO. To už raději použít blesk.

Kompakty dražší mají větší čipy a snesou větší citlivost, ale ta se stejně nad 1200 neodporučuje. To samé u tzv. superzoomů.

Zrcadlovky si poradí i s citlivostí mnohem větší, jsou na to stavěné. Jednou jsem fotil s Nikonem D5000 v noci auto při osvětlení dvěmi pouličními světly při ISO 6400 a fotka byla šumová jen při bližším detailním pohledu.

Shrnuto – při denním světle/slunku naprosto stačí ISO do 200–400. Vyšší při shoršených světelných podmínkách. Musíte se naučit to odhadovat, zkušenější fotograf má to nastavení už v oku :) Samozřejmě ale v první řadě záleží na použitém foťáku (kompakt/super­zoom/zrcadlov­ka).
Doplňuji:
Dědalouda a spol: Takhle to dopadá, když někdo (já) mudruje před spaním :) Omlouvám se za dezinformace, samozřejmě jsem svůj příspěvek psal ve vztahu k digitálním fotoaparátům. Tak nějak podvědomě jsem to slovíčko „film“ v otázce vypustil… Ještě jednou se omlouvám a tázajícímu i kolegům odpovědivším.

Upravil/a: P.T.

Hodnoty v ASA = dnes rozšířené ISO
Dříve se nejvíce používala logaritmická stupnice DIN
18 DIN = 50 ASA = 50 ISO
21 DIN = 100 ASA = 100 ISO
24 DIN = 200 ASA = 200 ISO
27 DIN = 400 ASA = 400 ISO

Čím vyšší hodnota tím vyšší citlivost na světlo. Laicky řečeno čím vyšší citlivost
tím méně světla je třeba ke stejné úrovni expozice.
K úplnému pochopení je třeba vědět funkci clony a času a rozumět jejich vzájemnému vztahu a vztahu k citlivosti filmu.
Objasnění těchto vztahů je mimo rámec možností tohoto fóra.

Vysoká citlivost umožňuje používat krátký čas
( pro focení pohybu) nebo fotografovat za špatného světla z ruky.

Vysoká citlivost ale přináší negativa do kvality obrazu. U klasické fotografie se objevuje zrno, u digitální, digitální šum.

Doplňuji:
Rozhodující pro vás , jakou hodnotu citlivosti zvolit, bude nutnost použití takového času, aby jste fotku třasem rukou nerozmazal.
U foťáku bez stabilizace ( je jedno jestli digitální nebo klasický) při jisté trénovanosti a zadržení dechu při zmáčknutí spouště, dosáhnete ostré fotky cca při 1/50 sec. U foťáku se stabilizací se to dá dokázat i při 1/10 sec.
Pokud jsou špatné světelné podmínky je třeba pro možnost použití těchto časů zvýšit citlivost.
Pokud fotíte na automat tak ten to dělá za vás. Pokud foťák „zjistí“ že jsou světelné pomínky tak špatné že je třeba použití dlouhých časů a hrozí roztřesení fotky, automaticky zvedne citlivost aby mohl použít kratších časů.

Upravil/a: mosoj

P.T. má jistě vyvinutu metodu, jak nacpat film do digitálního fotoaparátu.
Problematika má sice společné znaky a dokonce i příčiny, leč každá pracuje na jiném fyzikálním (resp. chemickém) principu.

Nejrychleji to pochopíš tady.

http://www.pa­ladix.cz/clan­ky/citlivost-filmu.html