troufli byste si zajít ke kadeřníkovi a říct: udělejte to, jak se to líbí vám… ?

Já bych mu už ani moc prostoru nedal… mám to tak na 4 mm.
Asi hodně testosteronu ;)

Dříve jsem mu říkával: „na krátko, vzadu na krku mi to vemte prosím strojkem“.
To ještě bylo co stříhat…

Teď to (už nějaký pátek) řeším přímo s mým osobním „kadeřníkem“:
http://www.tchi­bo.de/Bart-und-Haarschneider-p400022930.html

Jak u kterého. Napoprvé je to docela odvaha, zvlášť, když je kadeřník od pohledu dost excentrický. Ale, když vím, že umí a máme společný pohled na styl, proč ne.
Tomuto bych to ale nejspíš nedovolila…
http://images­.fanpop.com/i­mages/image_u­ploads/Sweeney-Todd-upcoming-movies-464191_1280_1­024.jpg

Spíš ne než ano :D

Dělám to tak zcela pravidelně. Na hlavě kde zůstavá špetka vlasů ani moc možností ke kreativitě neni.

Asi jde o to, jak dobře toho kadeřníka znám.
Zkoušel jsi třeba vzít s sebou obrázek účesu, který se ti líbí?
A ukázat ho kadeřnici, že bys chtěl účes tak a tak?
Pak uvidíš podle toho, jestli je kvalitní nebo, zváží kvalitu vlasů, tvar obličeje a pak se dohodnete.

Než jsem si našla ,,tu svou" kadeřnici,tak jsem mnohokrát litovala,že jsem vyslovila to:Já to nechám na vás.Přešla jsem pak k tomu odhodlání říct:Jen konečky,prosím zastřihněte…od­cházela jsem domů s vlasy do půli hlavy.Moje zkušenost.Teď po dlouhém hledání mohu říci:Nechám to na tobě,ty víš,ne?A ona opravdu ví.Děkuji za ni,mé hledání se vyplatilo.

Vizitkou kadeřníka je jeho účes.
Pokud půjdu někam prvně moc neexperimentuji – snažím se vyzvědět co by poradil on sám ,jak to vidí- každý kadeřník má jiný pohled na věc. Pokud se mi jeho názor zamlouvá – vyzkouším .Většinou jsem spokojená.

Rozhodně netroufnul. Dříve se stříhalo tak nějak furt stejně. Dnes by to mohlo být velký (nežádoucí) překvapení. Hlavně v křesle tzv. vizážisty! :D