Testy, názor.

Na základce jsme měli třídní a češtinářku, která nám také nakládala víc než bylo v osnovách. Tehdy hodně spolužáků nadávalo, navíc ona sama měla i velmi „osobité“ hodnocení. Potvrdila se její předpověď, že se nám to bude později hodit na školách i v životě . Ještě dnes si na ní často s vděkem vzpomenu. Byla to starší dáma před důchodem, velmi přísná, ale spravedlivá. Neučila nás jen daný předmět, ale i společenskému chování (někdo to opravdu potřeboval), jezdila s námi na výlety za kulturou (nebyla typ pod stan) vzala nás- celou třídu několkrát k sobě na chalupu, znali jsme její rodinu, učila nás lasce ke knihám, dívkám vyčítala, že chodí v kalhotách, chlapcům slovo „vole“ atd.atd.. Ještě v 9.třídě nám kontrolovala, zda máme s sebou svůj ručník a mýdlo, nutila nás napsat a dodržovat „režim dne“ a spoustu jiných věcí. Všechno to bylo nad rámec osnov a běžné kantořiny. Často jsme remcali, ale všichni na ní vzpomínáme. Bohužel, na třídní srazy se už nějakou dobu nedostavuje, ale jsme ve věku, kdy začínají trvale chybět i někteří bývalí spolužáci.:(( Tak nežehrej a buď ráda, že ještě dnes, kdy je učitelování řehole, máte někoho, kdo to nebere jako „práci“ , ale povolání a poslání.

Přepokládám, že vyučující ví co, proč a jak dělá.
Tvoje nejasnosti ti může vysvětlit právě on a vysvětlí.
Toť můj názor.

M., učitelka zvolila správný přístup. Byla asi jednou z mála kantorek, před kterými lze ještě dnes smeknout. Ve třídě je spousta žáků a učitel, který si svou hodinu pouze „neodučí“, ale snaží se u těch, kteří to zvládají, zvyšovat náročnost a naučit je více, dělá záslužnou práci. Mohla jsi to považovat za nepspravedlivé. Taky se mi to stávalo. ( Dokonce i v rekvalifikačním kurzu.)
Snaž se pochopit tuhle záležitost z druhé strany. Ty jsi na běžnou výuku s rezervou stačila. Pro Tebe měla být vyšší náročnost výzvou a povzbuzením. Známkování podle Tvých slov bylo spravedlivé. Učitelka hodnotila to, nakolik zvládáš učivo, které jsi byla podle ní schopná vstřebat.
Věř tomu, že na tuto učitelku budeš vzpomínat s láskou. Rozhodně měla snahu Tě něco naučit. Nechtěj v tom vidět nespravedlnost. Celý život se budeš setkávat s lidmi, kteří se budou snažit Tvé schopnosti a vědomosti využívat. Učitelka Tě na to měla snahu připravit.

Nielen dať ťažšiu prácu tým lepším a tak ich zamestnať, ale aj použiť ich ako takzvaných pomocných učiteľov, ktorí danú látku vysvetľujú žiackym spôsobom.
Medzi tým sa učiteľka môže venovať viac tým „slabším“. Popritom prirodzene sleduje aj ostatných a v prípade potreby dopĺňa svojich „kolegov“.
V praxi sa mi to osvedčilo aj učenie diskusiou, prípadne aj spomienky na vlastne i neblahé skúsenosti (nikto nie je dokonalý). Ľahšie si tak zapamätajú preberanú látku, pretože si ju dokážu spojiť s realitou. Prirodzene platí to hlavne u žiakoch mysliacich, žiaľ, nájdu sa aj žiaci nemysliaci, pripadne memmorujúci, ale neučiaci sa.
Fyzika je práve ten z predmetov, kde okrem poučiek a definícií možno namontovať do učenia aj praktické príklady a skúsenosti.

Pedagociké přístupy jsou jak je vidět všelijaké :) Já si myslím, že učitel by měl mít jasno, jakou látku mají žáci v daném ročnku zvládat, tu má vyučovat, procvičovat, hodnotit – stejným metrem. Kdo nezvládá, může být doučován, může fungovat individuální přístup a pod. Kdo zvládá hravě, může a má být motivován dalšími těžšími úkoly navíc, za jejich úspěšné vyřešení lze dávat třeba jedničku. Tak to vidím já a tak to fungovalo u dobrých pedagogů, kteří nám do života dali nejvíc.