temperament

Osobnost je velmi složitý soubor vlastností, celiství systém. Abychom osobnosti člověka lépe porozuměli, různé kapitoly se zabývají rozlišováním a tříděním jednotlivých vlastností osobnosti (strukturou osobnosti). Následující skupiny vlastností: motivace, rysy osobnosti, charakter, schopnosti, temperament.
Temperament je soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka, zvláště jak snadno reakce vznikají, jak jsou silné a jak rychle se střídají. Temperament je převážně vrozený. Nejstarší teorie temperamentu vypracoval řecký lékař Hypokrates (5. – 4. století před naším letopočtem). Později je upravil lékař Galena (2. století před naším letopočtem). "

Temperament jsou z větší části vrozené vlastnosti člověka, jako je např. sklon k introverzi nebo extroverzi. Čtyři základní temperamenty jsou: cholerik, sangvinik, melancholik a flegmatik. Více o čtyřech temperamentech viz odkaz.

Zdroj: ografologii.blog­spot.com/2007/10­/4-klasick-temperamenty.html

temperament je: vrozený dynamický základ povahy člověka vytvořený citovými a volními vlastnostmi. Hlavní složky temperamentu tvoří míra všeobecné aktivity jedince, intenzita a frekvence jeho motorických (pohybových) projevů a míra jeho citové vzrušivosti.
Síla, intenzita, frekvence, doba trvání, rychlost střídání a vyváženost průběhu citových a volních projevů určuje rozdílnou reakci různých lidí na tytéž podněty. Rozdílnost temperamentu různých lidí je způsobena tím, jak snadno či nesnadno u nich vznikají city, jak dlouho trvají, jaká je vyváženost doby trvání toho kterého citu v porovnání s dobou trvání citů jiných (zda je jejich délka přibližně stejná, nebo jestli doba trvání některého citu je výrazně delší či kratší než délka průběhu citů jiných), jak rychle se střídají, jak živě či nenápadně se projevují navenek.
Temperament má vliv na způsob, rychlost a pohotovost zapojení schopností jedince do veškerých činností, které tento daný jedinec kdykoli během svého života provozuje. (temperament se např. projevuje ve způsobu mluvy, v našich grafických projevech, ve stylu řízení auta…) Temperament tedy neurčuje, co děláme, ale jak to děláme.
Biologickým základem temperamentu jsou vrozené zvláštnosti nervové soustavy a vrozená rozdílná činnost žláz s vnitřní sekrecí, tudíž má temperament jako takový trvalý ráz. Působením životních podmínek, výchovy, vůle, sebevýchovy, motivace a nejrůznějších společenských faktorů však lze vnější projevy temperamentu do značné míry usměrňovat, modifikovat a korigovat.
Temperament je vrozeným dynamickým a citovým základem charakteru.

Antická (Galénova, Hippokratova, Humorální) teorie temperamentu – temperament souvisí s poměrem tělesných kapalin (št´av) v organismu daného jedince. Tyto tělesné tekutiny jsou čtyři: krev(sanguis) – sangvinik, hlen (flegma) – flegmatik, žluč (cholé) – cholerik a černá žluč (melaina cholé) – melancholik.
mám o tom další dvě stránky, ale promiň, vážně nemám čas to všechno ze skript přepisovat…