Hodinu prší a všechno pod vodou.Opět naštvu pana Pondělí.Dřív měla
voda kam vsáknout,ale tedˇ jsou veškerý plochy zabetonovaný-všude samej
market,lesy vykácený.........atd.Znovu podotýkám pro ,,Pondělí",že
nejsem ve straně zelených,ani u ochránců přírody,jak by se mohl mylně
domnívat.Jenom se koukám a vidím.
Doplňuji:
Pro buráka-můžete říct,kolik Vám je let,že máte takovej přehled,že to
bylo,jen se o tom nepsalo???? Takový záplavy na 100% nikdo
nepamatuje.A logicky-když záplavy nikdo nepamatuje,tak je ani nikdo nemohl
nikam psát.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, kapka před 5213 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Atmosféra je teplejší, nasaje více vody. Za kratší dobu naprší víc. Dříve přicházela velká voda jen jednou za 30 let, teď každý druhý rok.
Příroda vrací to, jak jsme se k ní chovali – něco jste uvedl, dále rozorané meze, těžké traktory zdevastovaly půdu, změna koryt řek, jiné plodiny, zavážení močálů atd.
Já bydlím na Moravě, u nás hrozily záplavy na jaře – ale jen 3. povodňový stupeň.
Ale každý vytrvalý déšť mě děsí a cítím se všemi, které voda znova postihne. My jsme měli v roce 1997 asi 1,5 m vody v bytě. Protože naše město letí v záplavové oblastí, pojišťovna nás pojistila proti pádu letadla, ale pro záplavám a povodni nikoliv. Má se stavět ochranná hráz – lidé nechtějí prodat pozemky …
0 Nominace Nahlásit |
Taky jsem o povodních v historii „někde“ četla, jen už nevím kde..
Ale tady je kronika povodní od roku 1845.. jeden z odkazů je rejstřík
stránek – povodní.
Další je přímo odkaz na Moravu..
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=53485&mcp=&idpi=95958&author=
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/document/ABG001_H_93_098a.jpg?id=95885
Doplňuji:
I dříve byly povodně dost často viz Bartoškova kronika (úryvek
z poloviny 1 strany odkazu)
http://www.cbks.cz/upice2007/173.pdf
Zprávy z Letochovy a Kučerovy kroniky ( ale částecně i z kroniky
Bartoškovy ) spadají
do období, o kterém z klimatického hlediska hovoříme jako o období tzv.
Malé doby ledové, což je označení pro
období zhruba mezi roky 1600 – 1850, které se projevovalo jako studené
s teplejšími výkyvy a výrazně zvýšenou srážkovou činností.
Tak jako v Bartoškově kronice si budeme v i citovaných kronikách všímat
povodní: 1672 – povodeň ukrutná,1716 – dvě povodně, 1720 –
záplavy, 1734 – tři záplavy, 1737 – záplavy předmestí Uherského
Brodu ( 1 ), ( 2).
Bartoškova kronika popisuje druhou polovinu 16. století ( v souladu,
s klimatickým trendem v českých zemích ) jako deštivou, s množstvím
záplav. Letochova a Kučerova kronika uvádejí povodňové stavy od 2.
pol. 18. století, s maximem v období let 1716 až 1737.
Povodně jsou podle mě jen důsledkem přirozeného cyklu v klimatu země. Totéž si myslím o „globálním oteplování“.
Upravil/a: Cullinda
0 Nominace Nahlásit |
No já už něco pamatuji ale tohle ne.Nikdo z nás neví jestli to není něaký cyklus který se třeba opakuje jednou za x tisíc let.Ale je taky pravda že je všude moc betonu.Bohužel nás bude na naší planetě brzo 7 miliard a obávám se že bue ještě hůř.
0 Nominace Nahlásit |
Nebudu spekulovat co je toho příčinou, ale bez diskuse je tepleji. Když
je tepleji, více vody se odpaří a více ji také spadne.
Dříve také byly povodně, ale ne tak často v takové míře. Dnes je velmi
mnoho přívalových dešťů, kdy spadne za hodinu tolik vody co jindy za dva-
tři dny. Pokud se něco takového
stane na spádové oblasti nějakého území ocitne se vesnice ( město ) pod
vodou během pár desítek minut a záplava je tam kde neteče řeka ani potok.
To dříve určitě nebylo. Když říkám dříve, mám na mysli to co
pamatuji, takže nějakých 60 let. Je pravdou že kdyby nebyly rozorané meze
a remízky, že by ten dopad byl o něco menší, ale jestli máte v bytě
1,5 m vody nebo 1 m to již vyjde nastejno. Navíc rozorané meze jsou od
60– tých let. Také jsem tomu nechtěl věřit dokud jsem to nezažil na
vlastní kůži.
Při 20 minutové bouřce spadlo takové množství vody, že mi během
10 minut zmizelo 8 metrů 2 metry vysoké meze před očima. Odnesla ji voda
s polí které byly nad touto mezí a ta mez byla ve spádové oblasti.
Prostě nastala ( nastává) doba extrémů.
Jako kluk nepamatuji teploty běžně nad 30 stupňů. Dále dnes i když
je horko většinou fouká vítr. Takže to velké množství vody se zase hned
odpaří a je sucho. To vše ale souvisí ( tak jako ty srážky) se zvýšenou
teplotou a z toho vyplývajícím větším tepelným rozdílem mezi tlakovou
výší a níží.
Navíc mám subjektivní dojem, že četnost přívalových dešťů a vichřic
a extrémních teplot se rok od roku zvyšuje.
0 Nominace Nahlásit |
záplavy byly jen se o nich tolik nepsalo a nemedializovalo,bohužel prota vám to připadá že ted je jich víc,
4Kdo udělil odpovědi palec? annas, Miroslavst, elektrikář, PostApMan
před 5213 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Záplavy byly ale ne v takovém krátkém časovém intervalu a byly méně ničivější.Lidé si přírodu nepodmaní.
0 Nominace Nahlásit |
Pokud nebyla Vltavská kaskáda byly velké vody na Vltavě každý rok. Už král Karel vydal příkaz že se má zvyšovat nábřeží.U starého mněsta. V národní galerii je nádherný obraz zatopeného Staromněstskéko námněstí, jak tam jezdí lidé na lodičkách. Při vyrovnávání námněstí se některé domy zasypaly do výše prvního patra. Na Kampě u mlýnského kola jsou tabulky kam dosáhla voda při jednotlivých velkých vodách Na Nigerliho železničním mostě na Štvanici také. Vzpomeňte poboření Karlova mostu. Když voda vzala vory z dřevem n Výtoni.Pokud nebyl rozhlas, noviny a televize nikdo se tím nezabýval, co bylo o kus dál.Záleží na sluníčku kolik vody se odpaří do vzduchu a kdy se to dostane do stádia že už se to nahoře neudrží.Bývalo víc lesů které přívaly zadržely, vodní meandry kam se voda mohla rozlít. Napřimování vodních toků, i způsob hospodaření pokud byla malá políčka voda se v různých plodinách rozložila, Dnes s obrovského lánu kukuřice voda spláchne spoustu bahna.Ač si to nechcem připustit skleníkový efekt plynů v atmosfeře otepluje,zemský povrch a pokud se sečtou všechny nepříznivé vlivy máme potopu. Doufejme že se to zlepší a nebudem si muset stavět každý svojí Noemovu archu.
0 Nominace Nahlásit |
V strednej Európe záplavy boli aj staroveku. v stredoveku prišla
myšlienka regulačných kanálov, hatí, čím sa hrozba veľkých záplav
znížila.
Ale v 20. a 21. rozvojom nových technológií sa narušila prírodná
rovnováha. V posledných rokoch peniaze potrebné na ekológiu, údržbu a
regulovanie vodných tokov išli na „dôležitejšie“ účely. (hovorím
o celej strednej Európe, nie konkrétnom štáte). Brehy sa rozrušili a potom
už nemalo čo zadržiavať prebytok vody.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek