Svět patří ženám. Jak se připravit na svět, ve kterém budou vládnout ženy?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Pokud vládne jedno pohlaví, tak to není moc „rovný“. ;) To je naopak nerovnost.
Je fakt, že třeba v evropských monarchiích je několik přímých a nepřímých dědiček trůnu, přímé jsou nyní Španělsko (princezna/kněžna Leonor), Belgie (princezna/vé­vodkyně Elisabeth), Nizozemsko (princezna/kněžna Catharina-Amalia) a Švédsko (korunní princezna Viktorie). Nepřímé pak Norsko (princezna Ingrid Alexandra) a zase Švédsko (princezna/vé­vodkyně Estelle).
Norsko, Švédsko – nepřímé v tom, že nejsou dědičky trůnu č. 1, ale jsou v nástupnictví druhé (čili jednou budou královny, ale až po současném vladaři a po svém rodiči, který je v následnictví před nimi). V současné době máme samozřejmě VB a Dánsko. Teď máme dvě královny v příštích pár letech se to vyrovná. Jedná se ovšem o konstituční monarchie, takže nevládnoucí panovníci, čistě jen halvy států.
Některé budoucí královny v Evropě:
Leonor https://www.go­ogle.com/sear­ch?q=princess+le­onor&client=fi­refox-b-d&sxsrf=APq-WBu2xbIAGADZyh­KUiTI64WdBXp9K8­Q:1643481454812&sou­rce=lnms&tbm=is­ch&sa=X&ved=2a­hUKEwiM4LvCzdf1Ah­VSwKQKHTqLD2sQ_A­UoAXoECAEQAw&biw=1920­&bih=908&dpr=1#im­grc=lrLYM6TrjV1mNM&im­gdii=pONaabTLLPxnvM
Ingrid Alexandra https://www.go­ogle.com/sear­ch?q=Ingrid+A­lexandra&clien­t=firefox-b-d&sxsrf=APq-WBs_q4kytnAL6y6a­EhV7TXMROv0fig­:1643481502324&sou­rce=lnms&tbm=is­ch&sa=X&ved=2a­hUKEwiZ04_Zzdf1Ah­VI4aQKHbBABE8Q_A­UoAXoECAEQAw&biw=1920­&bih=908&dpr=1#im­grc=PZ7ZnXp3KLO3xM
Elisabeth https://www.go­ogle.com/sear­ch?q=princess+e­lisabeth+of+bel­gium&client=fi­refox-b-d&sxsrf=APq-WBve81uwqiscnFKU7_h3K2J-ZSy-KA:1643481563­852&source=lnms&tbm­=isch&sa=X&ved=­2ahUKEwjqi7v2zdf1Ah­XWu6QKHeA3D14Q_A­UoAXoECAEQAw&biw=1920­&bih=908&dpr=1#im­grc=-jqV8YwQmuR4PM

Dále máme kancléřku Merkelovou (ups, měli… už zase maj kancléře, ale tak musel jsem ji zmínit), z dalších evropských hlav vlád máme pak dánskou Mettu Frederiksenovou (čiže mají aktuálně královnu i premiérku), estonskou Kaju Kallasovou, fiskou Sannu Marinovou, islandskou Katrín Jakobsdóttir(ovou) litevskou Ingrid Šimonytėovou, moldavskou Natalii Gavrilițovou, srbskou Anu Brnabićovou a švédskou Magdalenu Anderssonovou. Pak už jen 3 bezvýznamné prezidentky a jednu samozvanou. :D Ve světě jich je trochu víc, ale jinak převažují muži. Toš to máš takový seznam. A pak samozřejmě ministryně, ale zastoupení mužů převažuje.

Nutno taky říct, že vyloženě matriarchální společnost byla zřídkavá (pravěk, starověk). Matriarchální byly většinou v tom smyslu, že uctívali plodnost nebo, že tam byla nějaká vrchní kněžka/velekněžka, která měla velkou roli. Zpravidla však vládnul muž, často dědičně a ten se třeba radil s tou kněžkou, ona žehnala, dělala rituály atd. Nebo taky jeho (vladařova/vůd­cova/náčelníko­va) matka mohla mít velký vliv i postavení. Ženy taky MOHLY mít významnou roli a podílely se na chodu společnosti (hlavně i třeba ta kněžka).
Matriarchální jako ve smyslu, že by žena vyloženě vládla asi moc nebylo (ale byly společnosti, kde nebyly podřízené mužům a třeba se uctívala plodnost, mateřství,..). Samozřejmě byly vladařky v historii i dávno před středověkem, ale to nebyly vyloženě matriarcháty, jen zrovna se dostala nějaká žena k moci a vládla (vůdcovstvím nebo děděním). Takový typický příklad matriarchátu by byly asi jen bájné Amazonky.
Třeba Mínojská Kréta je označována za matriarchální. Avšak měli vladaře (panovník, vrchní soudce, vrchní velitel a v pozdější době i kněz/velekněz), jenže důležitou roli hrál kult bohyně (matky Země a hadí bohyně) a její velekněžka (stejně jako i další „nižší“ kněžky). Ženy byly v úctě, nebyly podřízeném postavení, ale nebylo to tak, že by vládly nebo měly důležitější postavení než muži. Spíš to bylo rozdělené, jako „něco ony, něco my.“ A takové byly asi všechny ty matriarcháty, patriarchát v tom, že vládl muž, matriarchát z náboženského a kulturního hlediska, kde se ženy též mohly účastnit chodu „státu“ (ne.. v těch dobách prostě jen organizace společnosti). Muži lovci, válečníci, někdy/někde náboženští představení (šamani, stařešinové); Ženy se staraly o domácnost, ALE mohly se účastnit chodu společnosti, mít významnou roli a hlavně zastávat hlavní náboženské rituály a postavení – to už záleží na té společnosti). Vůdcovství bylo přirozené, i v tzv. matriarchátech většinou muži (nebo spolu s ženami – velekněžka/matka), nejsilnější (fyzicky, psychicky a jinak, hlavně vůdcovský a organizační talent) k tomu spadalo to, co bychom nazvali dnes „zákonodárnost“ – v těhdejším smyslu určování pravidel, exekutiva – to je samo sebou, když se jedná o vůdce/vůdcovství, a soudní moc – ta se zpravidla od vedení neoddělovala, protože rozhodovat, soudit atd., znamená též vést, kam spadá i řešení sporů atd. i když v té matriarchální společnosti se o to mohlo v jisté míře dělit – v něčem se musel poradit s ženou (velekněžkou) a to se mohlo týkat hlavně té „zákonodárnosti“ a ohledně sudího zase s nějakým stařešinou – pokud zrovna on sám nebyl tím vůdcem), velice často dědičné – nikoli na základě zákonnů (ty ani nebyly – i když jako později už ano a minimálně alepsoň nepsaná pravidla), ale přirozenosti, kdy vladař (vůdce, náčelník,..) pochopitelně vychovává svého potomka, aby byl nejlepší (= nejsilnější) a mohl to po něm převzít (pokud se ta společnost neřídila seniorátem – tak, či tak monarchie ;). Samozřejmě s tím, že může být vyzván (k boji o postavení – což často mohli jen někteří) a nahrazen/sesazen, v naší době to má asi neblíž ke kmenovým organizacím ve středověku, jako třeba mongolské, turkické kmeny, kde vůdce mohl být v jisté formě vyzván k boji a nahrazen (ppřesto to však bylo zpravdila dynasticky děděné a nejčastěji z otce na některého syna – nikoli nezbytně nejstaršího, tzn. . volné následnictví – trůn/vládu zdědí nejlepší/nejsil­nější). Prostě ale monarchie jako nejpřirozenější a nejefektivnější vláda a typ organizace společnosti, jako zosobnění vůdcovství a vůdcovských kvalit…

Vládnout nebude jen jedno pohlaví. Důležitá je rovnost a ne žádné upřednostňování nebo kvóty. Podle zájmmu a schopností a jak to zkrátka výjde (což se nedá ovlivnit, hlavně ne násilně). Taky pokud je v zákonech země, že panovníkem se stane nejstarší dítě, tak to může být žena i muž a máš 50 na 50, že se narodí on nebo ona.
Jak říká kterýsi vtip, když budou vládnout ženy, státy mezi sebou nebudou válčit, jen se mezi sebou nebudou bavit. ;)

Upravil/a: Disraeli

Když vidím ty tři válečnice- Černochovou, Langšádlovou a Pekarovou, nedělám si žádné iluze. Nebo ve světě- Clintonová, Merkelová, Jacinda Ardern na Zélandu- ty mají nulovou sociální inteligenci. Reprezentují nesnášenlivost a neochotou jednat.

Stačí zhlédnout polský film Sexmise.

V muslimských zemích určitě ne.

Přisuzovat vlastnosti na základě pohlaví, to zavání frenologií.

Bude to svět, ve kterém bude mít většina mužů problém najít svou roli a z toho bude plynout spousta společenských problémů.