Jak si antičtí Římani vysvětlovali střídání ročních období?

Nejstarší římský kalendář měl pouhých deset měsíců a jeho délka byla 304 dnů. Dle pověstí byl jeho tvůrce samotný Romulus, zakladatel Říma v roce 753 př. n. l.
Rok začínal na jaře, kdy začíná zemědělský rok a končil na začátku zimy, kdy končily polní práce. Zimní období nebylo pojmenováno a ani počítáno.
První měsíc roku Martius (náš březen) byl pojmenován podle boha války a ochránce zemědělských prací Marta. Druhý měsíc, Aprilis (duben), měl název od slova aperire (otevírat), protože v tomto měsíci se otevírají pupeny stromů. Třetí byl Maius (květen), pojmenovaný podle bohyně krásy Maji. Čtvrtý měsíc nesl název bohyně úrody Junony, Iunius (červen). Následující měsíce byly pojmenovánu jen podle řadových číslovek, například Quintilis (pátý, náš červenec)

atd. více v odkazu.
Zdroj (2. 4. 2018):
http://kalendar­.beda.cz/stary-rimsky-kalendar

"Římský rok byl lunární (odvozený od cyklického střídání měsíčních fází) a měl původně 10 měsíců (tzv. Romulův rok).

Čistě sluneční kalendář však není praktický, roční období jsou příliš dlouhá. Proto se téměř vždy kombinuje s prvky kalendáře měsíčního.

Dohromady čítal 304 dní, začínal na jaře a končil s příchodem zimy. Zima pak byla období, které Římané do standardního kalendáře nezapočítávali (neválčilo se)."
https://www.val­ka.cz/11187-Rimsky-kalendar-jako-zaklad-kalendare-dnesniho
"Později, když vznikl gregoriánský kalendář , byl solární, který souvisel se zemědělstvím. A jehož základem je rok resp. tropický rok, doba oběhu Země okolo Slunce, přibližně 365,25 dne. Rok se dělí rovnodennostmi a slunovraty na čtvrtiny, čtyři roční období, jejichž přesné určení však už vyžaduje jisté znalosti. Den začínal obvykle na úsvitu a jednou za čtyři roky se vkládal přestupný den.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Kalend%C3%A1%C5%99

Upravil/a: annas

Jako koloběh přírody

Jako rozmar bohů.