Je nějaká střední škola, kde se trochu naučím něco o stomatologii, anebo mám jít na gympl?

na gympl nééééé
jen si budeš čtyři roky povídat o věcech, které odborné školy mají za bezpředmětné a berou je jen v prváku

K „omylu“ uživatele Disraeli:

Jako „pouhý maturant“ ze zdrávky, v mnoha oborech, nejsi nic. Jen něčí asistent (na úrovni NZP), s nižšími pracovními možnostmi a příjmy.. Počítá se s celkovám studiem 7 let (Dis.). Výjimkou je opět zkrácené studium v oboru zdravotní sestra/bratr.
Obor masér, se 4 rokjy sežene práci v lázních, ve zdravotnictví na RHB, jen výjimečně. Tam stojí hlavně o fyzio a ergo terapeuty (Dis. nebo Bc. titul)

Zdravka byla jen příklad, když chce dělat tu zubařinu… Ale pak jsem doplnil, že může jít na kterýkoli obor, aby měl v záloze něco JINÉHO, co by se mu pak mohlo hodit. Tzn jakýkoli jiný obor.
To sice souhlasím, ale pokud má jenom SŠ, tak je podle mě určitě lepší tdravka, než gympl (vlastně asi skoro každá SŠ by byla lepší, pokud by nepokračoval dál).

Pro přípravu na studium VŠ, na LF tě nejlépe připraví gymnázium . Na přijímací řízené z biologie, včetně rostlin, chemie a fyziky + samostudium).
Kritéria/požadavky pro přijetí na LF, obor MDDr.. jsou jedny z nejvyšších (pr§měr).. Je to pro stát „nejdražší“ student a rodina musí počítat s dalšími finančními nároky (nákup materiálů pro fantomárnu).
SŠ zdravotnického typu (lyceum, zubní technik) tě dostatečně nepřipraví. Nutné průběžné samostudium, alespoň na úrovni gymnázia. Na zdrávce není celé 4 roky fyzika, ani chemie. Biologie v omezeném rozsahu. Počítá se při odborném studiu s dalšími 3 roky (4+3), s titulem Dis. O stomatologii se lze něco naučit v oboru zubní technik. Pak MDDr, není úplný mimoň v protetice, která především stomatology „živí“. Mnozí v tom „plavou, bojují“ valnou část své praktické činnosti.. Jak jsem psala, bylo by nutné, velmi pilné samostudium (biologie, chemie, fyzika, případně v nějakém tomto oboru odmaturovat).
Úspěšnost přijetí maturantů ze zdravotnických SŠ, je velmi nízká, výjimečná.

da ny,

děkuji. Znám to z oboru ekonomického. Obchodní akademie a VŠ, obor ekonomika.

KL přijímacím zkouškám je třeba se doučit především matematiku v rozsahu učiva gymnázia, stejně i další předměty, jejichž zvládnutí je nutné k přijímacícm zkouškám.

Výhoda -maturanti Z OA se orientují v účetnictví na rozdíl od gymnazistů, ale mají problémy především z matematikou.

Určitě je to tak i u maturantů, kteří chtělí studovat po SZŠ medicínu.

Vždy záleží na píli, motivaci, také určitých předpokladech pro povolání.

Ano. Problém je v bývalé reorganizaci školství zdravotnických oborů. Trochu se na tom podepsala EU a nepochopení (nedostatečné obhajoby) našeho školství. Rozdíl mezi NZP a SZP. Jejich dovedností a způsobilosti výkonu povolání
Maturant SZŠ získal odbornost pro výkon povolání v daném oboru. Nyní je maturant asistent (biochemického, lékárenského, zubního laboranta, donedávna i zdravotní sestry apod.), s omezenými pravomocemi ve výkonu povolání, nižší mzdou/platem.
Během 4 let studia oboru zdravotní sestry se žáci „nedotkli“ pacienta. Absolvent maturant nemohl podávat léky, odebrat krev, podat injekčné léčbu, vést zdravotnickou dokunentaci. Pro zaměstnavatele to však byl „dražší“ pomocný personál. Spokojí se s rychlokvaškami s 3 měsíční rekvalifikací. Jsou nižší náklady na mzdu(plat. Někteří NZP, sanitářky jsou velmi šikovné. U jiných je znát jistá „neznalost“ v oboru, kterou někdy doženou po letech praxe.

Nyní, po zoufalém nedostatku SZP/sester, se studium u sester „upravilo“ na pětileté.
U všech jiných oborů se u maturanta SZŠ předpokládá další, tříleté studium nebo roční rekvalifikace (jen v některých oborech). K přijímacímu řízení se může přihlásit maturant z každé SŠ. Vybraný obor studuje s praktickou výukou 3 roky. Jiný, maturant ze „zdrávky“ (pokud si nevybere jiný, nepokračuje z lycea) pak studuje v oboru 7 let.

Je pravda, že jde o náročné povolání, protože se léčí lidé. Ukázalo se to teď v době koronavirové.