Odpoveď byla označena jako užitečná

Jasně! Já „miluji“ i OHLÁŠENÉ návštěvy, natož ty neohlášené! To pak cestou ke dvěřím VELMI hlasitě dávám průchod svým emocím v naději, že návštěva raději zdrhne dřív, než otevřu. (trošku to působí problémy, když se změní pošťačky ;) :D)
Jo a než „někoho“ napadne zeptat na konkrétní obsah mého řvaní, tak tady už nejde o pravidla webu, ale o život cituplného mazálka – po přečtení by ho nejspíš ranila mrtvice!

Takže jsem jednoznačně za ten čagan, to je asi BEST varianta! Kam se hrabe nějaké střílení, není nad pořádné fyzické vybití pomocí maximální síly vložené do úderů. ;) :D :D

Ad A

1. To existuje? Myslím nezvaný host 3. den? :o Naštěstí nemám problém návštěvě (i zvané) oznámit: „Vysyč, chci mít klid!“ :)
2. No pro kultivované lidi to asi platí. Což nejsem, tudíž nikdo neriskuje moji nelibost tím, že by doopravdy neodešel, ergo se návštěvy vyprovází samy. :)
3. No nevím jestli od motýlů, spíš mi přijde vhodnější se s návštěvou rozloučit decentním pozdravem, „S pánembohem, přijďte zas, já k vám také nelezu!“ :)

Ad B
1,2) Pochopitelně JSEM pozorný k přilezlí… HOSTŮM! Je to nezbytné, protože mám zvyk nechat všudemožně válet rizikové či přímo nebezpečné věci. Např. hodná paní, co mi uklízí si jednou chuděra naběhla, když jsem zanechal v půllitru na lince louh. Domnívajíc se, že jde o „nějakou nedopitou vodu/pití“, si při vylívání do dřezu popálila ruku! A dítě NENÍ hostem, nýbrž MARUDER/INVADER – ti zmetkové prostě MUSÍ hned na „všechno zajímavého“ sahat/brát do ruky, to jeden má až nad hlavu práce, aby to uhlídal! Takže o „nakrmení a propouštění“ nemůže být řeč, spíš se jedná o tvrdé vyjednávání spojené přímo s korupci (dostaneš na zmrzku!) kombinované s nepokrytými hrozbami (potřebuju pomoci s úklidem), jež finálně vede k vytlačení nepřítele z hájeného teritoria! ;) :D :D

Neohlášené návštěvy alespoň 1/2 hodiny předem nemám rád. Takové přepady jsou neslušné. Čagan do ruky sice neberu, ale takovému vetřelci dám jasně najevo, jaký je nevychovanec. Mám doma jednu 250 ml chemickou prachovnici, ve které je cukr ke kafi, ale je na ní výrazná nálepka: KCN p.a. spec. pro nezvané hosty. Ti inteligentnější ihned pochopili.

U návštěv svým způsobem platí oboje. Většina návštěv u nás je neohlášená. Přesto se téměř nestává, abych si přál jejich odchod. Záleží to na lidech a na druhu návštěvníků. Každý soudný člověk by měl vědět, že je čas odejít a v jistých situacích by neměl již otravovat.
Mezi vítané návštěvy patří u mne vnuci, jsem rád když přijdou. Mám jich ale 5 a když se sejdou všichni, tak se musím přiznat, že jsem v jistou dobu už rád, že odcházejí. V tomto případě je to však něco jiného.
1, Rčení je pravdivé. Návštěvy delší než tři dny mám vždy předem ohlášené a jejich velmi málo. Všechno to jsou lidé s kterými rád jsem a nevadí mi u nich ani delší pobyt.
2 Doprovázím hosty ke dveřím, ale neni to z důvodů, že se dívám aby odešli, ale považuji to za slušnost.
3. Pravdou je, že motýli se nikdy dlouho nezdrží. Nevím od koho jsem se to naučil, ale žádnou delší návštěvu jsem již nevykonal několik let.
B. Obě moudrosti se mi líbí a myslím, že se tak převážně i chovám.

Hosté se u dveří loučí. Počkejte ještě, neodcházejte! Venku prší, zůstaňte ještě na večeři. To máte pravdu, leje tam. A co máte k večeři? Žemlovku. No, ono tam zas tolik neprší. My už půjdem.

S tím čaganem je to geniální.
Ostatně sociologická studie „Slovácko sa súdí“ jich obsahuje přehršel.